Devianti na svobodě
Policie chytila muže, který opakovaně mučil prostitutky. Jak to, že nebyl v ústavu?
Kriminalisté dopadli mimořádně nebezpečného násilníka, který týral prostitutky a surově je bil. V minulosti ho soudy poslaly za to samé na více než 11 let do vězení, jenže se ukazuje, jak systém ochrany společnosti selhal. Jeden soud pustil muže na podmínku z vězení, druhý z ústavu. A on okamžitě zaútočil.
„Jestli mi to neuděláš, tak tě rozsekám!“řval osmačtyřicetiletý Miroslav Ch. na prostitutku Žanetu. Seděli v jeho autě v Novosedlicích u Teplic. Muž ji při tom fackoval, mlátil do hlavy, tahal za vlasy. Až po čtyřech hodinách se ženě podařilo z vozu utéct. Chladnou březnovou nocí běžela bosá, jen v podprsence.
Dva týdny předtím v Teplicích u hřbitova oslovil jinou ženu. Také tu ve svém autě fackoval, znásilňoval ji bez kondomu, přestože proti tomu žena protestovala. Bouchal do ní loktem, a když prosila, ať přestane, neboť je v šestém měsíci těhotenství, mlátil ji ještě silněji.
Prostitutky na policii sestavily jeho portrét a kresba byla natolik přesná, že počítačový program podle shodných bodů v obličeji vylovil z databáze složku Miroslava Ch. Ten byl totiž v minulosti již odsouzen, měl sice tehdy jiné příjmení, přejmenování mu ale nepomohlo, tvář zůstala stejná.
Muže s trvalým bydlištěm v Kralupech nad Vltavou zatkli kriminalisté 11. dubna v Praze. Jeho vůz zablokovali na silnici, namířili na něj pistole a vytáhli ho z auta.
O den později byl obviněn ze znásilnění tří žen a soud ho 13. dubna poslal do vazby. Obviněný připouštěl, že prostitutky v autě měl.
„Po propuštění z výkonu trestu jsem neměl štěstí na osobní vztahy,“říkal policistům. Odmítal však, že by ženy bil. Namítal, že prostitutky jsou „spodina“a „dno společnosti“a že si na něho vymýšlejí jen proto, aby z něj dostaly další peníze.
Úchyl – recidivista
Později policie obvinění rozšířila o pokus o ublížení na zdraví, krádež, loupež, omezování osobní svobody a počet obětí narostl na devět. Číslo pravděpodobně není konečné, další jedna nebo dvě oběti nejspíš přibudou. A další případy policisté právě prověřují, neboť muž sám sdělil, že si prostitutky platil i na parkovišti pro kamiony na dálnici směrem na Beroun.
Zástupce vedoucího teplické policie Jaroslav Jedlička je přesvědčen, že dopadením pachatele kriminalisté předešli mnohem vážnějšímu ublížení, neboť se násilníkova agresivita stupňovala. Muži hrozí podle sazby až desetiletý trest. K němu nejspíš přibude ještě třetina, protože se zjistilo, že jde o recidivistu, který stejné činy páchal už dřív.
Za znásilnění a zbavení osobní svobody čtyř prostitutek ho před časem soudil Okresní soud Plzeň-sever, po odvolání i plzeňský krajský soud. Mezitím se přišlo na to, že prostitutky týral i jinde a Krajský soud v Českých Budějovicích 7. prosince 2006 mu udělil trest: 11 roků a 6 měsíců a sexuologické léčení v ústavu.
Okresní soud Brno-venkov ho 30. ledna 2014 pustil z vězení na podmínku a stanovil zkušební dobu do 30. dubna 2019. Po propuštění z vězení muž zamířil do léčebny. Z ní ho ale další soud 26. ledna 2017 pustil, když rozhodl, že jeho stav se už natolik zlepšil, že postačí, aby jen chodil k lékaři na kontroly. Krátce nato napadl další ženu.
Proč ho brněnský soud pustil na podmínku, není možné zjistit, protože trestanec i státní zástupce se vzdali práva na odvolání, a v usnesení proto odůvodnění není.
Neléčíš se? Tak nemusíš
Podobné případy nejsou v ČR výjimečné. V únoru 2003 muž znásilnil šestiletou holčičku. Šel do vězení, pak do ústavu v Horních Beřkovicích, odkud ho litoměřický soud pustil na ambulantní léčení a v roce 2012 ukončil léčbu, přestože ji muž ignoroval. V únoru 2015 znásilnil čtrnáctiletou školačku.
Asi nejznámější případ je ze Žďáru nad Sázavou, kde v říjnu 2014 schizofrenička nožem zabila ve škole studenta a další tři lidi zranila. Dva roky předtím obdobně zaútočila v Havířově. Podle znalců byla nepříčetná a skončila v ústavu, než ji soud v Opavě pustil a ona o osm měsíců později ve Žďáru vraždila.
„Ano, může se stát, že je někdo propuštěn do ambulantního léčení, protože všechny okolnosti nasvědčují tomu, že je to správné rozhodnutí, ale on to nezvládne. Každý takový případ společnost právem těžce nese,“říká prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. „Jenže nemůžeme každého nechat zavřeného v ústavu,“dodává.
Soudy vždy rozhodují podle návrhu lékaře, který léčí pacienta v ústavu. Po tragédii ve Žďáru odborníci, soudci a lékaři detailně rozebírali postupy. Po stížnosti ministryně spravedlnosti Heleny Válkové se tématem zabýval i Nejvyšší soud. Lékaři namítali, že recidivu někdy nemohou předvídat a před žďárskou tragédií recidivě nic nenasvědčovalo. Nejvyšší soud konstatoval, že soud v Opavě nechyboval.
„Nejvyšší soud doporučil soudcům, aby byli pozorní zvlášť v případech, kdy návrh ošetřujícího lékaře není jednoznačný, je příliš stručný nebo jsou v něm rozpory,“řekla Zemanová.
Je otázka, zda se soudy příliš spoléhají na ošetřujícího lékaře a zda by nepomohly revizní posudky, které nejsou ze zákona povinné. Odborníci po událostech ve Žďáru rozhodli, že to tak i zůstane.
„Psychické onemocnění není objektivizované, to není zlomenina, kterou jasně vidíte na rentgenu. Projevy psychických obtíží je nutné dlouhodobě sledovat a i znalci a lékaři se shodují v tom, že revizní posudek kvůli tomu nemá tak velkou váhu,“dodává Zemanová. Jinými slovy, ošetřující lékař zná pacienta nejlépe. Přesto i on se může zmýlit a pacient se stane hrozbou.
Nemůžeme každého nechat zavřeného v ústavu. Daniela Zemanová prezidentka Soudcovské unie