Slovinské volby posílily odpůrce unijních kvót
Další evropská země se posouvá k silné euroskepsi. Slovinci zvolili stranu výrazně kritickou k Bruselu.
Šance, že by Evropská unie přerozdělovala běžence podle závazných kvót, se po nedělních slovinských volbách opět o něco zmenšila. Vítězem parlamentních voleb se stal někdejší premiér Janez Janša, který u voličů bodoval sliby omezit nelegální imigraci a výslovným odmítáním unijních kvót.
Jeho strana získala 25 procent, teď ji čeká obtížné hledání koaličního partnera. V kampani Janša sliboval, že nikdy nedopustí opakování krize z roku 2015, kdy se dvoumilionové Slovinsko stalo jednou z cílových zemí mnohasettisícového proudu imigrantů na takzvané balkánské trase.
Pro evropské politiky je to zásadní téma. O reformě azylového systému mají dnes jednat v Lucembursku unijní ministři vnitra. Klíčový spor o kvóty by potom měl vyřešit až unijní summit v Bruselu na konci června. Karty jsou dané. Země střední a východní Evropy zásadně odmítají mechanismus povinného přebírání žadatelů o azyl, jak si to přeje jižní křídlo Unie.
Mezi odpůrce závazných kvót patří vedle visegrádských politiků i rakouský kancléř Sebastian Kurz, při nedávném setkání s Andrejem Babišem kvóty odmítl také finský premiér Juha Sipilä. (sla)
Tábor evropských stran, které se s odmítáním masové imigrace propracovaly k parlamentní většině, se rozrostl o slovinské demokraty.
Jejich lídr, bývalý premiér Janez Janša, voliče přesvědčil slogany, které by mohli v klidu podepsat i stoupenci brexitu či Viktor Orbán.
„Kdokoli pro nás vhodil svůj hlas, podpořil stranu, která staví Slovinsko na první místo,“vyslovil se 59letý Janša krátce po oznámení výsledků nedělního hlasování.
Slovinsko se zařadilo po bok evropských zemí, kde voliči, rozladění mdlými mainstreamovými politiky, hlasovali pro jejich protievropské kritiky. Přes Polsko a Maďarsko až po Itálii.
Skoncovat s převaděči
Jedním z nových lídrů, kteří vybočili z hlavního proudu evropské politiky, je i kancléř Rakouska, slovinského souseda. Sebastian Kurz odmítá recepty Paříže a Berlína na užší unijní integraci, nepřijal ani jejich představy o řešení imigrační krize.
„Každý funkční stát sám rozhoduje o tom, kolik a jakých lidí přijme,“prohlásil Kurz.
Představuje si řešení imigrace v místech, kde vzniká: tedy i v Africe. Chce k tomu využít i evropskou pohraniční agenturu Frontex, která by podle něj měla potírat obchody převaděčů lidí mimo Evropu.
Rakousko, které od příštího měsíce předsedá Evropské unii, tak bude mít pro tyto plány ve Slovinsku cenného spojence.
Malá země na pomezí Balkánu a střední Evropy kdysi odstartovala drolení bývalé Jugoslávie. Poté okupovala titulky novin nanejvýš tím, že se pravidelně umísťovala na čele ekonomických statistik středo- a východoevropských zemí, které v roce 2004 vstoupily do Unie. O tři roky později přijali Slovinci společnou evropskou měnu.
Teď ovšem v zemi nadšení z jednotné Evropy opadá. Janša navíc ve volbách uspěl i díky tomu, že se dokázal prezentovat jako sjednotitel země uprostřed rozhádané garnitury politiků.
„Byl to starý Janša, tak, jak ho známe, obouval se do komunistů i imigrantů, tentokrát ale nebyl nijak konfrontační, jako v minulosti,“ohodnotil vítěze voleb lublaňský politolog Miha Kovac.
Janšova Slovinská demokratická strana ovšem ještě nemá nic hotového. Na roztříštěné slovinské scéně bude obtížně hledat spojence. Chce to ale zkusit. „Čelíme těžké době, která vyžaduje spolupráci,“prohlásil Janša.
Slovinský Orbán
Janšův příběh se v mnoha ohledech podobá tomu, který psal mnohonásobný maďarský premiér Viktor Orbán.
Býval svobodomyslným disidentem a odpůrcem komunistického režimu. Stal se jednou z vůdčích postav v procesu dezintegrace bývalé Jugoslávie, koncem 80. let minulého století byl dokonce zatčen za vyzrazení vojenského tajemství.
V letech 1990 až 1994 se ale stal ministrem obrany, takže zažil horké chvíle v roce 1991, kdy se Slovinsko odtrhlo od zbytku Jugoslávie.
S Orbánem mají podobné názory, Janša se dokonce dočkal pomoci maďarského protějšku ve volební kampani.
Sdílejí bohaté zkušenosti v politice i pocit, že západ Evropy dostatečně nebrání hranice proti přílivu migrantů.
Těžkým okamžikům čelil i na konci svého druhého termínu v roce 2013, kdy se Slovinsko potýkalo s důsledky světové krize a Janša musel vysvětlovat korupční skandály.
Ani tehdy nic nevzdával. Ctí krédo, že politik musí každou porážku hodit za hlavu a začít znovu.