Americký prezident se ztratil
(Ne docela, to jen Clinton napsal thriller)
Tak takhle tedy vypadají vlhké prezidentské sny.
Největším ohrožením není Usáma bin Ládin a jeho Al-Káida, ale Suliman Cindoruk (nesmějte se) a jeho Synové džihádu (dále SOJ).
Nejdou po mrakodrapech, ale po něčem mnohem strašlivějším. Brzy uvidíte, co to je.
Ale je tady ještě americký prezident. Jmenuje se William Jefferson Clinton, ale ten to jen sepsal ve spolupráci s autorem detektivních bestsellerů Jamesem Pattersonem.
Tenhle prezident se jmenuje Jonathan Lincoln Duncan. Jak ho nejlíp popsat... prostě řízek.
Kříženec Johna Ramba, Johna McCaina a Baracka Obamy. Veterán z války v Iráku a válečný zajatec, ušlechtilý bojovník za práva sexuálních menšin. Není to hrdina. Je to superhrdina. Běhá po nocích Washingtonem s glockem v ruce, má tajné schůzky s teroristy a zachraňuje svět před totálním zničením.
Válčí za nás všechny, přestože má závažné onemocnění krve. A přesto mu washingtonská bažina mydlí schody, chystá se ho odvolat z funkce. Ne proto, že má poměr se stážistkou přímo v Bílém domě (to opravdu má, ale polehčující okolností je, že je vdovec, žena mu zemřela na rakovinu).
Chtějí Clintona, pardon, Duncana, umotat na tom, že si tajně telefonoval s Cindorukem.
Francouzský deník Le Monde otiskl před několika dny přepis jejich telefonického rozhovoru a v Kongresu teď prezidenta grilují.
„Pane prezidente, prosil jste Cindoruka o slitování?“
„Pane prezidente, můžete popřít, že jste volal nejhledanějšímu teroristovi světa, abyste našel shodu mezi teroristickou organizací a Západem?“
Takhle na něj dotírají a pak vytáhnou i to hlavní: Když proukrajinská skupina antiruských separatistů zaútočila na zemědělskou usedlost v severním Alžírsku (to se ve světě dějí věci, co...), kde se Cindoruk skrýval, vyslal Duncan speciální jednotky a CIA, aby ho zachránily.
Jenže kongresmani netuší, co je za tím. Cindoruk chce uvrhnout západní civilizaci do komputerové doby kamenné. Má jakýsi počítačový novičok.
Nakonec to Duncan vezme po americku do vlastních rukou. Uteče z Bílého domu vlastní ochrance, aby se setkal se dvěma mladými arcikyberteroristy na baseballovém stadionu kousek za Washingtonem. Terorističtí mladíci dostali přece jen vítr z výkonnosti viru, který vytvořili pro Cindoruka. A teď hádejte: zvládne to Duncan? Povíme jen to, že následuje pár květnových dnů plných akce, při nichž je prezident stejně nepolapitelný jako Fantomas nebo Harrison Ford v Uprchlíkovi.
Nikdo mu nepomáhá, jen jeho viceprezidentka, která by chtěla být prezidentkou, mu celou dobu háže klacky pod nohy.
A to všechno na pěti stech stránkách a v ich-formě.
Zkrátka, Bill Clinton vypráví.
Jisté je, že to vlastně vypráví James Patterson, spisovatel, který prodal závratných 300 milionů knížek. Teď prodává více knih než Stephen King, John Grisham a Dan Brown dohromady. Za deset let si tím vydělal 700 milionů dolarů.
S Clintonem vytvořili dvojici snů: jeden z nejprodávanějších spisovatelů všech dob s jedním z nejproslulejších politiků.
Patterson je tak úspěšný, že když vzal na palubu Clintona, nebyl to jeho kalkul. To se spíš veze Clinton.
Ví, že knihy, které se prodávají, jsou skvělý byznys. Za memoáry Můj život dostal 15 milionů jako zálohu, prodal dva miliony výtisků, což mohlo vydělat zhruba stejně.
Clintonova úloha byla jiná. Dodat přesné reálie. Jak to vypadá v Bílém domě od kuželkárny přes posilovnu až po ložnici. Jak funguje Bílý dům a kudy by mohl prezident prchnout, aby zachránil svět před Cindorukem a jeho SOJ.
Kniha má i poslání. Vypadá to, jako by konec psal Clinton. Posledních devět stránek tvoří projev Duncana v Kongresu. Školí ho, že Amerika je rozdělená země, která by se měla spojit a zajistit práva pro migranty, ženy a sexuální menšiny.
Duncan for President! I na druhé volební období. Aspoň v televizním seriálu nebo filmu. Už se prý chystá. Jako Duncan by podle Clintona byl ideální George Clooney.