Květinové louky na míru
Květinové louky mohou nahradit sterilní trávníky. Jsou odolnější vůči suchu a lákají motýly
Kopretina, chrpa, šalvěj, řebříček, kmín, hvozdík, silenka, svízel... Bohumil Bradna pěstuje na farmě Planta Naturalis v Markvarticích na Jičínsku na semeno zhruba 800 druhů divokých květin a trav. Z nich míchá směsi pro různé typy půdy a klimatu – pořídit si lze například zámeckou, horskou či chalupářskou louku.
Bývalý agronom JZD Sobotka a vášnivý ochránce biodiverzity, hospodaří se spolumajitelkou Zdeňkou Nikodémovou na 30 hektarech, kde zčásti pěstuje také léčivé rostliny. Firma s obratem do pěti milionů v letní sezoně na polích zaměstnává až dvanáct lidí. Ti zčásti za pomoci čínského kombajnu na rýži a zčásti ručně, například pomocí vysavače na ochmýřené semeníky, sklízejí zralé rostliny. „Neuzrávají u každého druhu najednou, navíc musíme hlídat, aby se semena nevystřílela, nevypadala ze semeníků anebo je neodnesl vítr,“naznačuje obtížnost sběru Bradna. V zimě počet pracovníků klesá zhruba na polovinu a věnují se čištění usušeného materiálu a třídění semen. Pomáhají k tomu přístroje, které je dokážou oddělit podle váhy, tvaru, délky nebo třeba koulivosti. Další přístroje dokážou obrousit chmýří nebo ostny, a tím semena odtrhnout od sebe. „Pokud je jich jen pár, čistí se ručně,“dodává Bradna.
Semena pak uchovává v „bance“, malé místnosti na půdě statku, kde jsou v policích asi dva tisíce skleněných lahviček různých velikostí s ručním popisem, ve kterých se zřejmě vyzná jen majitel. Ten zde pak míchá louky podle poptávky zákazníků z e-shopu a také do malinkých sáčků pro domácí zahrádky. Ročně prodá několik tun bylin a trav.
Semena však nelze uchovávat věčně – na jaře se ve fóliovníku dělají testy klíčivosti. Andělika například klíčí jen rok, komonice a jetel plazivý i po dvaceti letech, běžné druhy jako kopretiny, šalvěj či svízel tři až čtyři roky.
Na farmě pořádá Bradna exkurze a zájemce zasvěcuje do zakládání květinových luk. Varuje, že divoké květiny se nedají dosévat do běžného trávníku, louka se musí vysít nanovo, do připravené půdy. I pak je třeba mít trpělivost a porost sekat podle návodu. Jako první vzejdou silnější plevely, květiny vyrostou v plné kráse až druhý rok. Do luční směsi se přimíchávají i travní druhy, které na louku patří, a navíc alespoň částečně omezí výskyt plevelů. Doporučuje se sít 1 až 2 gramy na metr čtvereční, tedy 10 až 20 kilogramů na hektar. „Pokud by se to selo moc hustě, zvítězily by rychlé druhy, zejména jeteloviny,“vysvětluje zemědělec. Nejdráž vyjde Bílá a Žlutá louka, kilo přijde na 3 850 korun. Nejoblíbenější je směs Česká květnice, která obsahuje 60 květin včetně vzácné zeměžluči nebo kozí brady. Ale pozor – ne všechny druhy vzejdou! „Záleží na podmínkách stanoviště – přírodě nabídneme trochu více druhů a sama si vybere,“říká Bradna. Jeho chloubou je místní louka v Šancích, kdysi údajně keltská svatyně. Magickou sílu místa naznačuje dvojnásobně rychlý vývoj vysetých rostlin, navíc tam prý vzešly téměř všechny druhy, které byly zasety. Vzrostlou louku se doporučuje sekat po částech v různých termínech – kvůli hmyzu, aby měla šanci se vyvinout, a také, aby si majitel květů užil co nejdéle. Květnaté louky z krajiny postupně mizí – zčásti kvůli dusíkatým hnojivům a také proto, že postupy v zemědělství se změnily. Podle Rudolfa Pucholta, jednatele semenářské společnosti Oseva Pro, se květná louka nehodí ke krmení hospodářských zvířat. „V zemědělství jde o výnos, sejí se travní směsi pro pastviny nebo luční směsi na sečení – mají dva- až třikrát větší sklizeň sena než z květnaté louky,“vysvětluje, proč se sejí trávy jako jílek, bojínek, lipnice, psárka či psineček.
Kvůli úbytku luk mizí z přírody další hmyz, což následně narušuje přirozený potravní řetězec i pro další drobné živočichy. Na udržení motýlů v přírodě postavil svou letošní televizní reklamní kampaň výrobce Lučiny firma Savencia, která vysela květinovou louku u Cvikova na Českolipsku.
Podle Marie Strakové, spolumajitelky Agrostis Trávníky z Rousínova u Vyškova, je zakládání květnatých luk stále populárnější – jak v souvislosti s návratem k přírodě, tak kvůli suchu. „Sterilní trávník musíte hodně zavlažovat. Když tam jsou kytky, je to zelené i v létě,“říká. Její firma pěstuje na semeno na 80 druhů divokých květin a zahradním architektům dodává směsi pro výsev luk a trávníků – například pro Kroměřížskou květnou zahradu, pražskou Stromovku nebo pro zámek v Uherčicích.