Budiž vše zadarmo. ČSSD blouzní o léčbě bez spoluúčasti

Portál iDNES přinesl výborný seriál o jídle v nemocnicích. Ukazuje, že odborná příprava a servírování takřka třiceti různých diet vyžaduje úsilí hodné pětihvězdičkového hotelu. Prezentace je však až příliš idylická. Všechno to úsilí totiž probíhá bez finanční spoluúčasti pacientů – ne nadarmo se mezi zdravotníky říká, že skutečný léčebný komunismus máme až nyní, po zrušení regulačních poplatků ve všech lůžkových zařízeních v roce 2014.

Zrušení vedlo k okamžitému nátlaku vychytralých pacientů a jejich rodin – odmítali propouštění s pozoruhodným tvrzením, že se cítí být „nedoléčeni“. Rozumnější přitom chápali, že doma by za stravování a další služby museli také platit. Není divu, že hlavním aktérem zrušení byla ČSSD. Budiž vše zadarmo! Ničemu se nenaučili a nic nepochopili, vyjádřil se Napoleon při jiné příležitosti – ale výrok sedí. Ve státech s nejvyšší životní úrovní a spokojeností obyvatel, například ve Skandinávii, v Rakousku či Beneluxu, je určitá spoluúčast samozřejmostí, přitom jde o státy, kde se v míře až nevídané realizoval sociálnědemokratický program. Avšak pochopili, že dostaneme-li něco zadarmo, nevážíme si toho.

Spoluúčast na zdravotní péči (i nepřímo – částí spotřební daně na tabák a alkohol) také zvyšuje odpovědnost za vlastní zdraví. Výjimky pro děti a zcela nemajetné se dají lehce ošetřit, stačilo se informovat. ČSSD však s úspěšnými reformními socialisty v EU patrně nekomunikuje. Naopak našla inspiraci snad přímo u blouznícího V. I. Lenina, který se v rámci tzv. válečného komunismu snažil zrušit ceny, měnu i základní logiku. Diktátor-utopista byl špatný ekonom a ještě horší psycholog. A ČSSD na svoji hloupost náležitě doplatila.

Spoluúčast je ovšem nezbytná z více důvodů. S prodlužujícím se věkem exponenciálně roste počet velmi starých nemocných občanů, neudržitelných doma přes vyčerpávající péči rodin. Čekací doba na sociální domovy je přitom v řádu let. V nich by samozřejmě rádi zaplatili, ale suplují je lůžka podfinancovaných nemocnic. A zcela aktuálně: kvalitní zdravotnictví stojí před krachem katastrofálním nedostatkem lékařů, sester i dalšího personálu. A zvítězí-li ještě jednou slibotechna a blbost? Inu, dříve nebo později ucítíme nevábný odér zdravotní péče Latinské Ameriky.