PROVENCE NAD Prahou
Jako z francouzského magazínu vypadá zrekonstruovaný byt ve starší činžovní vile. Má poklidnou náladu prosluněného venkova i svůdný šarm. Partneři Petr Laně a Jan Rous se ovšem do útulného stylu zamilovali tady v Česku, kde našli i potřebnou inspiraci.
Vposledním patře domu postaveného v roce 1920 bývaly dva byty (před časem už spojené), kromě toho prádelna a sušárna, které sloužily všem nájemníkům. Místo toho vznikl čtyřpokojový byt s úchvatným výhledem na město. Petrovi s Janem pomohla náhoda a jejich dobrá kamarádka, která tu bydlí v přízemí a na prodej je upozornila. „Prostor se nám líbil, část Prahy 5 také, vůbec jsme neváhali. Marie Fingerová je interiérová designérka, takže nám při zařizování radila s odstíny dřeva nebo s námi jela vybírat kuchyň. Kromě toho nás nechala během přestavby nějakou dobu u sebe také bydlet,“vzpomínají partneři a Petr pobaveně dodává: „Rekonstrukce trvala půl roku, něco ještě zabralo vyřizování různých povolení. Oba jsme stavbu dozorovali. Dost jsme se u toho hádali, ale vztah nám vydržel.“
Jednalo se o kompletní rekonstrukci. Bylo nutné kupříkladu ubourat kus předsíně, protože do zadního pokoje, kde bývala spíž, se muselo přes ložnici. Partneři si přáli oddělenou toaletu navíc. Odpady sice vedly v jiném místě, ale problém se povedlo vyřešit pomocí WC drtiče. Kuchyň byla zbytečně dlouhá. Její plochu zkrátila nově vybudovaná toaleta i komora, do níž se vešly pračka a sušička. V technické místnosti je plynový kotel, na který získali partneři dokonce dotaci. Pro návštěvy je připraven pokoj s rozkládací pohovkou. Jinak místnost funguje jako pracovna.
TO JE ŽIVOT...
Petr s Janem rádi cestují a připouštějí, že nejoblíbenější destinací je pro ně Asie. Provence nikdy nenavštívili, přesto se její nezaměnitelná sluncem vyšisovaná barevnost spolu s kombinací přírodních materiálů vepsala do celého interiéru.
Byt je v každém detailu stylově čistý, povedlo se udržet a ničím nenarušit uklidňující kombinaci bílé, smetanové, šedé a olivové. „Styl se nám líbil, je totiž hodně útulný. Vlastně nás k němu přivedly mé dvě kamarádky. Žijí nedaleko Brna a hodně se mu věnují. Jedna vytváří například různé dekorativní polštáře, zdobí je originálními potisky – a tak máme třeba jídelní židle s čalounem a nápisem CLV (C'est la vie znamená v překladu z francouzštiny To je život…). Druhá mi zase radila, jak na styl jít, čím začít. Do ,Provence‘ jsme šli rovnou a bez kompromisů, nicméně všechno jsme konzultovali,“vysvětluje Jan, který navíc s chutí domov dekoruje – momentálně nad stolem visí věnec z vinné révy pravidelně oživovaný sezonními květinami.
S VŮNÍ DŘEVA
„Byly tu položené parkety přes původní prkna. Ta jsme chtěli zachovat. Dokonce jsme nechali udělat sondu do podlahy, jestli struska nasypaná v záklopu stropu není radioaktivní,“upozorňuje Petr. Interiér je z velké části výsledkem zakázkové výroby. Partneři tím pádem museli počítat s tím, že proces zabere víc času. Proto také spali
po nastěhování nějaký čas na zemi, v bytě stála osamoceně jen kamna. „Známí nám říkali – co blbnete pořád s těmi zakázkami. Je to přece jednoduché – prostě vyrazím, koupím a bydlím. My jsme to tu ale nechtěli vybavit produkty z nábytkových řetězců. Kromě toho Honza se při zařizování realizuje. Mě to už tolik nebaví. Myslím, že příště bychom to asi prožívali míň,“připouští Petr. Když měli oba jasno, co víceméně chtějí, hledali spolehlivé odborníky, kteří by splnili jejich představy. Nejvíc nábytku dodaly firmy Vůně dřeva a Art style. Díky tomu se v bytě najde řada zajímavých řešení a detailů – třeba jídelní stůl má desku ze