„Válka“o brannou výchovu

Ministerstva se přou o nový předmět

Radka Hrdinová reportérka MF DNES

branné výchovy, jak se učila před rokem 1989, si většina tehdejších žáků pamatuje jen plynové masky a dopoledne, která strávili pobíháním v pláštěnkách a igelitových pytlících po školním hřišti.

Po roce 1989 z rozvrhů zmizela spolu s povinnou ruštinou. Současná vláda a také vláda, jejíž podobu nyní dolaďují politici hnutí ANO a ČSSD, ji chce ale vrátit zpátky. „Do základních a středních škol zavedeme civilní přípravu obyvatel k obraně státu jako samostatný předmět,“stojí v programových prohlášeních.

Babišova vláda v demisi toho pro zavedení branné výchovy do škol v praxi mnoho nepodnikla. Na ministerstvu obrany má téma na starosti poradce Bohuslav Chalupa, exposlanec za ANO, mimochodem někdejší důstojník lidové armády a člen předlistopadové komunistické strany. „Je to zatím takové rozpačité. Doufám, že až bude vláda s důvěrou, přestanu slýchat, že se musí počkat,“říká.

Nový předmět si představuje v podstatně širším pojetí, než mělo jeho socialistické pojetí, měl by děti vzdělávat o bezpečnosti v různých oborech.

„Kromě obrany státu v něm bude například zdravověda, základy kyberbezpečnosti nebo dovednosti pro přežití v přírodě. Ani ochrana proti chemickým zbraním, což bylo branné výchově vytýkáno, by neměla chybět, bojové látky jsou ve světě používány,“říká Chalupa.

Spíš než mandát vlády ale zavedení nového předmětu do rozvrhu brzdí neshody uvnitř hnutí. Karla Šlechtová sice mluví o zavádění branné výchovy jako o hotové věci, jenže její kolega Robert Plaga (ANO), který řídí resort školství, se hned několikrát vyjádřil v tom smyslu, že tuto výuku považuje za nevhodnou, zbytečnou a také složitou.

Pokud by se k rozvrhu ve všech třídách na základní škole přidala hodina navíc, znamenalo by to zajistit učebny, učitele či učebnice pro 46 023 tříd, což znamená například 2 092 celých učitelských úvazků.

Deváťáci propadli

Ministerstvo školství a obrany se nedohadují, jestli zdravověda, civilní obrana nebo chování v krizových situacích do školních rozvrhů patří, ale jak tam patří. Na školách se totiž už učí, a to od roku 2013 jako takzvané průřezové téma.

To znamená, že školy sice mají předepsáno, co mají naučit, nemají ale určen počet hodin. Podobně jako například mediální výchova se učí v rámci jiných předmětů, nejčastěji občanské výchovy.

Jenže se učí špatně. Školní inspekce ověřovala úroveň znalostí u deváťáků ve školním roce roce 2016/17. „Ukázalo se, že jsou daleko za očekáváním zejména v tématech, která se týkají reálných rizik,“říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Deváťáci si myslí, že cyklistickou helmu musí mít jen při jízdě po silnici 1. třídy a před bleskem by se schovali pod převis.

Ministerstvu obrany se jistě nelíbilo ani to, že ze všech bezpečnostních témat se právě obraně státu školy věnují nejméně.

„Není účelem předmětu vzít děti na půl dne do hasičské zbrojnice. Obrana státu je odpovědností vlády, a ne blahovůlí ředitelů škol,“uvedl Bohuslav Chalupa. Chce shora přikázat, aby se na všech školách učilo stejně. Brzdu vidí jen v nedostatku učitelů. Proto je podle něj zavedení nových učitelů by bylo nutné zaměstnat navíc, aby brannou výchovu vyučovali týdně branné výchovy by měla přibýt v rozvrzích žáků základních škol tříd je v Česku na základních školách