Zamávejte. Dron Policie ČR vám odnáší soukromí
Bohumila Špačka, editora MF DNES
Trampové měli štěstí, že esenbáci neměli drony. Protože mít je, historie tohoto pozoruhodného českého hnutí by nabrala velice rychlý konec.
Před policajtem se totiž schováte. Před dronem ne.
Dnešní policie drony má. A bude jich mít ještě mnohem víc. Chystá se je nasadit do pravidelné služby ve všech krajích.
Jistě, že ji nelze srovnávat s její komunistickou předchůdkyní, to by nebylo fair. Dnešní policisté se k vám až na výjimky chovají slušně a úzkostlivě korektně – zatímco za minulého režimu byli výjimkou naopak ti slušní a korektní.
Přesto je dobré zamyslet se nad ohromujícími možnostmi, které díky dronům dostávají policisté do rukou. Není to nic menšího než příslovečný Velký bratr.
Trampové jsou extrémní historický případ. Kdysi vyráželi ve značných počtech do lesů, aby měli od všeho pokoj, zejména od hloupého režimu plného všudypřítomné kontroly. Uměli své osady – třeba v Brdech, trampském kultovním pohoří – poschovávat tak, že je často nenašel ani hajný, natož hlídka SNB. A když už je někdo našel, byla osada prázdná a ohniště dávno vyhaslé.
A v noci? To mohli být v klidu. Ani policajtům se nechtělo naslepo klopýtat kilometry a kilometry nočním lesem.
Pomocí dronu, jaké dnes fasuje česká policie, by je „vyhmátli“za pár minut.
Tyhle bezpilotní stroje totiž nejsou jako takové ty helikoptérky, které koupíte za pár tisíc v každém větším obchodním centru. Umějí toho opravdu hodně. Létají úplně potichoučku. Ve vzduchu vydrží hodinu. Jsou vybavené kamerami s vysokým rozlišením, které si vás dokonale zaostří na udivující vzdálenost. Kromě optických kamer mají i termokamery – což znamená, že vidí i „neviditelné“. Člověka v nejhlubší tmě. Či třeba v křoví. Někdy dokonce i uvnitř budovy.
Možnosti, kdy mohou policejní drony opravdu účinně pomoci dobré věci, jsou nedozírné. Sami policisté zmiňují pátrání po ztracené a dezorientované starší paní u Rakovníka.
Titíž policisté se chlubí, jak skvělý je dron při akcích zvaných preventivní. V případě testovacího provozu bezpilotních strojů ve středních Čechách to bylo zejména hlídkování nad chatovými oblastmi v době, kdy tam podle názoru policie nikdo neměl co dělat. Tedy mimo obvyklou sezonu, kdy se tam rekreují řádní občané.
Logiku to má, do chat se zloději opravdu často vloupávají.
Skutečný výsledek preventivního hlídkování však byl zatím nula. Nula chycených zlodějů. Jediný člověk, kterého policisté v jedné z chat načapali, byla její majitelka.
Další podrobnosti tohoto kriminálního případu neznáme, proto nezbývá než přistižené právoplatné majitelce chaty přát, aby ji dron nenachytal při nějaké, řekněme, mimomanželské aktivitě.
Protože při takových činnostech už si nebude moci žádný člověk být jistý, že ho nikdo nevidí. A při mnoha dalších, které jsou každého absolutně soukromá věc. Chodíte na houby? Chodíte. Musíte si přitom občas odskočit? Jistěže ano. Tak berte na vědomí, že sebehustší houští už vám není jako úkryt nic platné. Vždy vás může z výšky pozorovat dron.
Protože hlídkování nad lesem je další z hlavních věcí, které mají policejní drony „preventivně“dělat.
Jistě. Policii lze chápat, že hledí využít možností, které jí technika dává. Ale soukromí? To je slovo, které začalo pozbývat významu. Brzy ho pozbude úplně. Stane se to přesně za tři... dva... jedna...