Jarolímův výběr vylepšil dojem, poradil si s Nigérií
Fotbalová reprezentace napravila dojem po historickém debaklu. Výhru nad Nigérií trefil Kalas
Když stáli na polovině hřiště a poslouchali hymnu, museli se kvůli postavení televizních kamer otočit k hlavní tribuně zády. Po utkání se ale tentokrát čeští fotbalisté mohli s klidem podívat fanouškům do očí.
Zápas s Nigérií vzhledem k síle soupeře a předchozímu debaklu s Austrálií mohl vyvolávat myšlenky na další blamáž, ale na tu nedošlo. Naopak – Češi výhrou 1:0 dokázali, že nemusí být tak zle, jak se ještě v pátek zdálo.
Ve výkonu, který včera v rakouském Schwechatu předvedli, bylo všechno to, co proti Australanům chybělo. Nasazení. Chuť. Odhodlání. A také emoce, po kterých volal kouč Jarolím. „Nechci ventilovat, co jsem hráčům řekl, ale klidný jsem nebyl,“říkal v úterý a z výrazu tváře jste poznali, že v kabině se muselo mluvit ostře.
Bylo potřeba vyčistit vzduch, protože první zápas na rakouském kempu se hrozivě nepovedl. Češi působili dojmem, že už by měli raději po sezoně a reprezentační soustředění je jim na obtíž.
Proti Nigérii, která v sobotu těsně prohrála ve Wembley s Anglií, motivaci evidentně našli. Od první minuty bylo znát, že si uvědomují, jak nutně je třeba napravit dojem.
„Ale musíme se naučit takhle bojovat v jakémkoli zápase, ne jenom když nám teče do bot. Na tomhle každý musí zapracovat,“zhodnotil upřímně obránce Tomáš Kalas.
Právě jeho gól rozhodl – míč ve skrumáži po rohovém kopu sice netrefil čistě, ale do branky ho dostal. Nigerijci sice zabrali a vytvořili si několik šancí, ale Češi je někdy i se štěstím dokázali přestát.
Poslední půlhodinu už fotbal trpěl v hustém lijáku, kvůli kterému rozhodčí musel zápas na několik minut přerušit a desítky tančících nigerijských fanoušků prchaly z prvních řad pod střechu tribuny.
I bláznivé počasí možná Česku pomohlo udržet výsledek, který se před podzimním startem Ligy národů hodí. Proto se kouči Jarolímovi po utkání ulevilo: „Jsem rád. Zkoušel jsem všechno možné, a kdyby to hráči neměli pochopit a nezareagovali, skoro bych měl pocit, že je to zbytečné.“
Kouč dobře věděl, že jde o hodně: možná i o jeho židli, která se po historické porážce 0:4 kývala.
Proto pozměnil sestavu, i když původně v Rakousku neplánoval experimentovat. Do branky vrátil Vaclíka, před něj vystavěl hradbu ze tří stoperů, kterým s bráněním vypomáhali halfbeci Coufal s Janktem. Ze zálohy vypadl lehce zraněný Darida, z útoku zase Krmenčík, kterého vedle Schicka nahradil Šural.
Všechny tahy tým oživily. Obrana se s kapitánem Suchým zpevnila, a když Kalas při rozehrávce vyrobil kiks, parťáci chybu napravili. Výborně zachytal Vaclík, který dvakrát vytáhl nebezpečné rány.
Ve středu zálohy se slušně doplňovali Hušbauer, Barák a Souček, krajní hráči obstáli. Nejlepší Čech v poli? Šural, který neúnavně dřel a Schickovi vytvářel prostor i šance.
Pro Nigerijce byl zápas posledním testem před mistrovstvím světa, prali se o sestavu a chtěli nabrat sebevědomí – to si ale zvedli Češi.
Ostudu s Austrálií sice z paměti fanoušků úplně nesmazali, ale aspoň naznačili, že mají na víc.
V září tenhle dojem potřebují potvrdit.