VÝŽIVNÉ a jeho neplatiči
Téma výživného je skutečně výživné. Proč? Odhaluje totiž smutnou věc. V Česku žije neskutečně moc lidí, kteří na svoje děti nechtějí platit.
Mluví se o tom pořád. V Česku se rozpadá zhruba polovina manželství (v roce 2016 byla rozvodovost 45 %). Rozvod se každoročně dotýká tisíců dětí. Zároveň se stále více dětí rodí mimo manželství (v roce 2016 se 49 % miminek narodilo párům žijícím na psí knížku) – rozpad těchto soužití se do statistik nepromítá, nicméně problémy spojené s placením výživného se nevyhnou ani jim.
Ačkoli někteří rodiče „vybojují“kontroverzní střídavou péči, většinou děti zůstávají po rozchodu u matky. Používá se pro ně výraz samoživitelky. Samoži- vitelé prominou, ale vzhledem k tomu, že v neúplných rodinách bývá z devadesáti tří procent jediným dospělým pečujícím žena, budeme i dále mluvit o českých samoživitelkách.
Jejich finanční situace? Nic moc. A to nejen kvůli nízkým příjmům – průměrný měsíční příjem matek samoživitelek se pohybuje mezi deseti a dvaceti tisíci korunami – ale taky kvůli výživnému. Buď je nízké, nebo žádné.
JAK JE MOŽNÉ, ŽE NEPLATÍ?
Z průzkumu Klubu svobodných matek, kterého se zúčastnilo 1 154 respondentek z celé České republiky, vyplynula
Finanční situace matek samoživitelek? Nic moc. Průměrný měsíční příjem do dvaceti tisíc a výživné nízké nebo žádné.
velmi smutná věc: 56 % matek samoživitelek pobírá výživné, 31% výživné nedostává a zbývající část (13 %) pobírá výživné nepravidelně. „I když ho některé maminky dostávají, nemají vyhráno, protože průměrná částka se pohybuje kolem 2 000 korun,“říká ředitelka klubu Dana Pavlousková, která dodává, že častým trikem neplatičů je práce načerno, aby nemuseli přiznávat příjmy. Nebo mají svůj majetek napsaný na příbuzné.
Smutná situace je to i podle Zuzany Tornikidis z Fondu pro rodiče samoživitele v nouzi Nadace Agrofert. I ta potvrzuje, že v nouzi s dětmi se ocitají převážně ženy. „Kvůli neplacení výživného ze strany otců se ocitají v tak složité situaci, že nemohou dětem zaplatit kroužky, ale často ani obědy ve škole.“Ve své práci bývá navíc velmi negativně překvapena tím, jak nízké výživné určují soudci rozvedeným otcům, tolik neochotným platit svým dětem. „Jak je možné, že nechtějí živit dítě, které si pořídili dobrovolně? Jak to, že jim soudce věří, že jsou bez příjmu, když u nás nemáme téměř žádnou nezaměstnanost?“ptá se Zuzana Tornikidis, díky níž fond v roce 2017 řešil 666 žádostí o pomoc a vyplatil přes patnáct milionů rodičům v nouzi.
ZÁKON TO NEVYŘEŠÍ
Takto se ptají i někteří poslanci. Jistě víte, že už vloni vláda schválila návrh zákona o zálohovaném výživném, které by za neplatiče poskytoval stát. Mělo by ho to stát přes sedm set milionů korun. Výhrad k návrhu je spousta – například nízká vymahatelnost. Zaslechneme-li někde v dálce zdravý rozum, který šeptá: o dítě by se měli starat rodiče, nikoli stát, asi souhlasně pokývneme, ale… Někomu může zákon přeci jen vytrhnout trn z paty.
Častým argumentem neplatičů je: „Přece jí (rozuměj matce) nebudu zvyšovat životní úroveň.“Nemluvíme-li o extrémech, kdy chce matka vysoudit na milionáři statisícovou gáži, ale o běžném případu, rozhodně nemůže být řeč o zvyšování, ale spíš o zachování standardní úrovně. Porovnání skutečných nákladů na dítě s průměrným výživným mluví jednoznačně: Sa-
moživitelé hradí většinu potřeb dítěte i v případě, kdy partner platí výživné. Ono to dá rozum. Umíte si představit, že byste měli měsíc vyjít například s třemi tisíci? Na rohlík byste si mohli hodit leda tak nejlevnější sýr, a bez másla.
Podle Asociace neúplných rodin se výdaje za děti pohybují od 4 200Kč na dítě do dvou let po 13 700 na dítě od patnácti do šestadvaceti let. Vidíte, že se v závislosti na věku mění. Výživné na batole a na teenagera se přitom liší průměrně třeba o tisícovku. Samoživitelé bývají při žádosti o valorizaci jen málo úspěšní. Nebo o ni prostě ani nežádají.
Ono je náročné už jenom vymáhání stávajícího výživného. Podle serveru www.vaševyživné.cz 83 % samoživitelů nemá peníze na zálohu pro právníka, 80 % z nich představa vymáhání stresuje a 61 % neví, jak na to.
JAK ZÍSKAT VÝŽIVNÉ
Projděme si stručně pravidla: Otec by měl být zapsán v rodném listě dítěte, to je krok číslo jedna. Pak tedy musí dojít k vyměření výše výživného. „Pokud jste byli s otcem dětí manželé a nyní se rozvádíte, provede to soud ve svém rozhodnutí automaticky. Jiná situace nastává, pokud se dítě narodilo ve volném svazku,“vysvětluje Iveta Novotná, ředitelka asistenčního programu VašeVýživné.cz „V takovém případě je třeba obrátit se s žádostí o vyměření výživného na soud s místní působností podle trvalého bydliště. Tím bude přesně určena finanční povinnost partnera vůči dítěti.“Odbornice dodává, že pokud povinný odmítá sdělit svůj příjem, soud určí výživné z předpokládaného příjmu dlužníka ve výši pětadvacetinásobku životního minima. Na výši alimentů se ale můžete pochopitelně dohodnout i mimosoudně. Do osmnácti let věku dítěte se výživné posílá rodiči, který se o dítě stará, potom už přímo dítěti, a to vždy v měsíčním předstihu.
Co dělat, pokud povinný neplatí? Je vhodné dát návrh na vymožení dlužného výživného soudním exekutorem, který může na jeho základě provést exekuci mzdy. Nebo třeba zabavit dlužníkovi řidičský průkaz. To zabírá velmi dobře. Ukazuje se, že na otce neplatiče, kteří někde po cestě životem ztratili otcovské pudy, zodpovědnost a někdy i soudnost, platí tresty.
Existuje také několik asistenčních programů, které pomohou zorientovat se v situaci. Můžete například napsat na info@vasevyzivne.cz nebo zavolat na 800 400 441, kde vám odborník z Vaševýživné.cz poradí, co a jak. Pokud vám zrovna štěstí nepřeje tolik jako naší samoživitelce Kristýně Lamperové, která pro vás píše svůj „deník“(viz níže), nebojte se říct si o pomoc.