Merkelová zůstává se svou imigrační politikou sama

Německá kancléřka se pře o vracení uprchlíků se šéfem vnitra Seehoferem. Nerozumí si ani s rakouským premiérem Kurzem.

BERLÍN Není to dávno, kdy Angelu Merkelovou kdekdo pasoval na nového lídra liberálního světa. Teď má německá kancléřka problém ukočírovat své vlastní straníky a spojence v Berlíně, o zbytku Evropy nemluvě.

Její schopnosti nacházet kompromisy a odolávat kritice, jako by se vyčerpaly.

Patrné to bylo tento týden při střetu se dvěma jejími oponenty.

S německým ministrem vnitra za bavorskou CSU Horstem Seehoferem se nedohodla na reformě azylového systému. Merkelová odmítá jeho plán, který zahrnuje vracení části uprchlíků přímo z hranice Německa. To by se dotklo i sousedů, Rakouska či Česka.

Kontrolovat hranice

Merkelová, která nedávno vzdala podporu imigračních kvót, nechce v tomto bodu ustupovat. Odmítá se vzdát jednoho z posledních pozůstatků své původně otevřené politiky, ke které se přiklonila v době vrcholící běženecké krize v roce 2015. Nic lepšího ovšem dnes nenabízí.

Evropská politika pod její taktovkou nepřinesla životaschopné recepty, Merkelová se ocitla v defenzivě.

Agendu určuje Seehofer. „Budeme se snažit najít řešení,“ujišťoval Seehofer, který se snaží nepřehlížet veřejné mínění. Německem otřásla nedávná vražda 14leté dívky, ze které je viněn irácký žadatel o azyl. Byl to jen další z řady podobných činů a trpělivost Němců se vyčerpává. Přísnější azylová pravidla mají jejich podporu.

V bloku křesťanských stran CDU a CSU teď sílí pnutí, podstatná část vládních poslanců se za Seehoferovův imigrační plán postavila.

Ministra vnitra například otevřeně podpořil i saský premiér Michael Kretschmer ze strany křesťanských demokratů (CDU).

Merkelová svou neústupnost zdůvodňuje snahou hledat celoevropská řešení. Jenže ani na evropské půdě není její pozice pevná.

Během úterní schůzky s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem se omezila na konstatování, že Evropa musí být jednotná. Působila pasivně.

Byl to 31letý Kurz, kdo ze sebe sypal nápady na řešení imigrace a s tím spojených problémů. Jeho země, která bude od příštího měsíce předsedat Evropské unii, se chce soustředit na posílení vnějších evropských hranic.

A také řešit bobtnající problémy v místě vzniku. V době jeho schůzky s Merkelovou vyšla zpráva, podle které jen z Tuniska loni odešli ve velkém počtu i vystudovaní lékaři. Kurz tak chce posílit pomoc subsaharským zemím, aby se ekonomicky pozvedly.

„O tom, kdo přijde do Evropy, musíme rozhodovat my, nikoli pašeráci,“prohlásil Kurz. Merkelové jeho slova zjevně neladila, zopakovala k tomu svůj názor, že je třeba přijímat lidi v nouzi a „odpovědnost za řešení situace nesmí nést jenom pár zemí“.

Rakouské představy

Ministr Seehofer se včera vyhnul účasti na konferenci věnované integraci, kterou uspořádala v Berlíně Merkelová. Mimo jiné ho podráždilo, že by před ním měla mluvit turecko-německá aktivistka a novinářka Ferda Atamanová, která ho před časem vinila z „neonacistických tendencí“.

Místo toho dal Seehofer přednost setkání se Sebastianem Kurzem, aby si vyslechl blíže jeho plány na rakouské předsednictví EU.

„Přejeme si spojení zemí, které chtějí bojovat proti nelegální migraci,“shrnul setkání Seehofer. Odkázal na další země, se kterými si může rozumět, zejména Itálii.

Jejich italský partner, ministr vnitra a šéf protiimigrační Ligy Matteo Salvini, tento týden zásadně rozvířil evropskou debatu o migraci, když odmítl vpustit do sicilského přístavu loď francouzské humanitární organizace SOS Mediterranée.

Kurz i Seehofer Italy podporují. Spor o migrační politiku tak vyhloubil zákopy v Evropské unii a současně ohrožuje i jednotu kabinetu v Berlíně.