Vyhrál jsem Stanley Cup. A teď zavřete oči, odcházím
Krátce po průlomovém triumfu se úspěšný trenér dobrovolně stává nezaměstnaným. Už zase. Zinedine Zidane dal koncem května sbohem madridskému Realu po završení blyštivého hattricku ve fotbalové Lize mistrů.
Barry Trotz v pondělí oznámil, že opouští Washington Capitals, tým, který před dvěma týdny dovedl k prvnímu Stanley Cupu.
Zidanovo „adieu“zprvu vypadalo poněkud záhadně a až později vyšlo najevo, že jej otrávily spory ohledně posil s nadřízeným – prezidentem Florentinem Perezem.
Trotzovo sbohem je průzračné. Nedohodl se s Capitals na platu.
Ještě na rozjuchané tiskovce po posledním finále v Las Vegas tvrdil, že se ocitl na skvělém místě a že má rád svou práci i lidi v klubu. Během křepčení s pohárem na kluzišti pravil washingtonský manažer Brian MacLellan jasně: „Pokud se chce vrátit na naši střídačku, vrátí se.“
Jenže po vystřízlivění z divokých oslav se pánové začali bavit především jako chladnokrevní obchodníci. A zjistili, že si prostě neplácnou.
Pětapadesátiletému chlapíkovi pocházejícímu z městečka Dauphin v kanadské provincii Manitoba skončila smlouva zaručující gáži 1,5 milionu dolarů.
Podle jednoho jejího ustanovení, se po případném zisku Stanley Cupu měla prodloužit o dvě sezony s ročním příjmem 1,8 milionu.
Drtivá většina obyvatel této planety by za takovou odměnu (asi 40 milionů korun) dřela bez reptání.
Jenže Trotz se může porovnávat s nejštědřeji honorovanými kolegy v NHL a odmítl být hodným troubou. Vždyť Mike Babcock v květnu 2015 podepsal s Toronto Maple Leafs osmiletý kontrakt na 50 milionů, 6,25 milionu ročně.
Joel Quenneville bere v Chicagu šest milionů za sezonu, Claude Julien v Montrealu pět „mega“.
Nechtěl pracovat za podprůměrný plat, a tak Barry Trotz odstoupil z pozice kouče Washington Capitals jedenáct dní po životním triumfu
Koučové čím dál častěji zveřejňují své mzdy, čímž si navzájem pomáhají při vyjednávání pracovních podmínek se šéfy. Podobně to delší dobu funguje na hráčském trhu.
Trotze provází pověst skromného a pracovitého muže. Bývalý obránce začal trénovat už ve dvaadvaceti. Se svou paní vychovává syna Nolana, jenž se narodil s Downovým syndromem. Pomáhá při dobročinných akcích. Útočník Tom Wilson jej chválil za zavedení rodinné atmosféry v kabině Capitals. Loni o prázdninách navštívil kapitána Alexe Ovečkina v Moskvě a také on přispěl k jeho proměně z brilantního sólisty v uznávaného vůdce.
Ve své devatenácté sezoně v NHL konečně směl vzepřít nad hlavu posvátnou trofej a při setkání s fanoušky sliboval, že se jeho chasa na jaře 2019 pokusí o obhajobu.
Jeho žádost o přidání – na 25 milionů za pět let – ovšem MacLellan smetl ze stolu a nyní patrně výrazně levněji najme Trotzova dosavadního pobočníka Todda Reirdena.
Nepříliš urostlý mužík z Dauphinu rezignoval a je volný. Kdo ví, kam se vrtne? Vždyť leda New York Islanders teď hledají nového kouče. Nedomluví-li se Trotz s nimi, odpočine si a počká na výnosnou příležitost, která se může objevit třeba na podzim.
Stejně jako Zidane se nemusí bát, že se na něj zapomene.