Podvody vidíme od stolu
Online daně budou jako elektronické bankovnictví, říká Martin Janeček.
Finanční správa se začne postupně vymaňovat se závislosti na dodavateli IT systémů, společnosti IBM. Prvním krokem má být vytvoření vlastního portálu Moje daně, což bude zakázka za 600 milionů korun. Úřad má v posledních třech letech k dispozici obrovské množství dat. Ty z kontrolních hlášení využívá k rozkrývání řetězových podvodů s DPH a podle ředitele finanční správy Martina Janečka se během krátké doby podařilo daňové úniky na této dani snížit na polovinu. Další data z elektronické evidence tržeb finanční detektivové analyzují podle třiceti různých kritérií a dokážou z čísel poznat, že firma krátí tržby.
Od července mají začít fungovat elektronické občanky. Bude finanční správa prvním úřadem, kde si bude možné vyřídit daně online?
Pokud někdo podá daňové přiznání přes náš existující elektronický portál EPO, může to podepsat certifikátem z elektronické občanky, nepotřebuje elektronický podpis. Kromě e-občanky budeme povinni přijímat i další digitální certifikáty od schválených autorit. Portál EPO, který nám dodává IBM, plánujeme nahradit vlastním portálem Moje daně, kde lidé budou moci podat daňová přiznání. Předvyplní se jim maximum dostupných údajů a nebude potřeba nic tisknout a fyzicky někam posílat.
Kdy bude portál hotový?
Předpokládáme spuštění v roce 2020, letos na podzim vyhlásíme tendr. Připravit zadávací dokumentaci nebude jednoduché. Bude to otevřené jednací řízení s uveřejněním – potřebujeme si s potenciálními dodavateli vyjasnit technické parametry a „nachytřit“se od nich.
Kolik to bude stát?
Za první dva roky 2019 a 2020 předpokládáme výdaje kolem 600 milionů korun. Půjde o vybudování velkého portálového řešení pro osm milionů daňových subjektů. Nahradí dnešní EPO, zahrne daňové informační schránky i rozhraní pro EET. K tomu se musí vytvořit i část integrační vrstvy, která tam zůstane po nasazení nového daňového informačního systému v budoucnu. Chceme snižovat závislost na existujících dodavatelích, takže to bude nastavené tak, abychom třeba jednou za šest let mohli dodavatele přesoutěžit. Staré EPO nezahodíme. Vyhodnocujeme, jakým způsobem bychom mohli investici do něj využít.
Jak bude správa daní online vypadat v praxi?
Uživatel přijde na portál Moje daně, prokáže totožnost a proklikne se do prostředí podobného elektronickému bankovnictví. Uvidí tam své jméno, příjmení a své účty – například jestli na osobním daňovém účtu má přeplatek nebo dluží na daních. Bude si také moci nastavit zaslání SMS v případě nedoplatku.
V jaké fázi se nachází dlouho diskutovaný gigantický projekt výměny daňového systému ADIS, který finanční správa používá od roku 1992 a na jehož dodavateli, společnosti IBM, je závislá?
Soutěžíme teď poradenskou firmu, která nám pomůže definovat, jak má nový daňový systém ADIS vypadat, a zároveň nám pomůže řídit přechod na nový systém.
Jak jste to vyřešili ohledně autorských práv IBM, která brání přesoutěžení IT systému?
Stále jednáme a je to dost náročné, protože práva mají. Existuje tu vendor lock, tedy závislost na jednom dodavateli, který jsme zdědili. Částí budoucího řešení bude nejspíš i zbytek stávajícího systému ADIS. Využijeme prvky, u nichž vyhodnotíme, že je nemá smysl dělat nově, případně se to bude nahrazovat novějším systémem postupně.
A pokud se nedohodnete? Postavíte nový daňový systém a investice v řádu desítek miliard z minulosti zahodíte?
Muselo by se to migrovat, což je dost náročný proces. Doufám, že se najde řešení, aby všechno navazovalo.
O kolik je vyšší výběr daní teď, v době ekonomického růstu?
Ekonomika letos roste o 4,5 procenta a výběr daní o 7,8 procenta. Zčásti je to dáno hospodářským růstem, zbytek pak větší efektivitou výběru daní a činností finanční správy.
Máte na mysli kontrolní hlášení, EET a daňovou kobru? Kolik podle vašich propočtů přinesla tato opatření do veřejných rozpočtů?
Odhadovaný přínos EET za rok 2017 je 4,9 miliardy korun, letos by to mělo být o dvě miliardy víc. Díky kontrolnímu hlášení jsme podle posledních dostupných dat za rok 2016 vybrali o 12,3 miliardy korun více na DPH. Daňový únik na DPH se snížil z 20,5 procenta (2012) HDP na námi odhadovaných 10 až 12 procent loni. Přibližujeme se úrovni Rakouska a Německa. Výrazně k tomu přispívá EET a kontrolní hlášení a zužování prostoru pro páchání řetězových podvodů s DPH.
Vymizí někdy řetězové podvody docela?
Výrazně by pomohlo zavedení systému reverse charge, ale tomu se brání některé státy Evropské unie, zejména Francie, kde současný systém daně z přidané hodnoty vznikl. Kdyby se DPH vybírala na konci obchodního řetězce, a ne formou přidaňování přirážky jako dnes, ohlídá se to stokrát snáze (skončil by tak systém „vratek“DPH, kde se daň ztrácí, pozn. red.). Druhý názor je one-stop-shop, kde by se DPH platila při fakturaci přes hranice členských států. To je podle mě složitější, nákladnější a rizikovější řešení. K nějaké reformě DPH bude muset dojít, protože daňový systém může sloužit k praní špinavých peněz a daňové ztráty k financování terorismu.
Pravicoví politici obviňují daňovou správu, že chce přísnou kontrolou EET zlikvidovat malé podnikatele. Proč je slyšet tolik o podnikatelích, kteří dostali několikatisícovou pokutu za nevydání účtenky na nízkou částku? Proč se nechlubí finanční správa tím, že přistihla nějakou firmu, jak nepřiznává tržby ve velkém?
Slyšet jsou především ti, kteří dostali pokutu za nevystavování účtenek a snaží se své pochybení bagatelizovat v poměru k pokutě. Pokuta se ale neodvíjí od výše tržby, ale od závažnosti porušení. Ve spisech je často dokumentováno, že jde o opakované provinění. Nezaměřujeme se na malé podnikatele, naším jediným projektem není EET a krácení tržeb, ale máme tady také kontrolní hlášení nebo povinné přílohy pro převodní ceny u nadnárodních firem.
Do jaké míry jste závislí při odhalování krácení tržeb na kontrolních nákupech?
Je to naprosto nová agenda finanční správy a na začátku, pro zmapování všech provozoven, je potřeba udělat víc běžných seznamovacích šetření. Jde o to, získat přehled, místní znalost. Vracíme se pak tam, kde byl zjištěn nějaký problém.
Umíte podvádění s tržbami odhalit i na základě analýzy dat z EET, tedy od stolu?
Ano. Máme asi 30 kritérií, která z analýz vyhodnocujeme, nebudu je prozrazovat všechna. Začíná to u toho, že nám chodí chybové hlášky a my s podnikateli řešíme, že mají asi špatně nastavené pokladní zařízení. Pokud po několika upozorněních dojdeme k tomu, že je to schválně špatně nastaveno, hrozí pokuta. Další z cest může být srovnávání toho, co přiznávají dva podobné podniky v jedné lokalitě. Nebo se díváme, jestli někdo nevykazuje tržby přes milion korun, ale přitom nepodal přihlášku k registraci DPH.
Jak je to s těmi velkými podniky, které nepřiznávají tržby? Přišli jste na nějaké?
Už jsme za to udělili vysoké pokuty – například za simulování FIK a BKP kódu na účtence, za storna. U větších firem s více zaměstnanci se nedá podvádět tak, že každou třetí účtenku nebudou vydávat, protože by to dřív či později zaměstnanec někde řekl. Prokazování složitějších systémů na obcházení této povinnosti je náročnější. Chodí nám anonymní podání.
K reformě DPH bude muset dojít, protože daňový systém může sloužit k praní špinavých peněz a daňové ztráty k financování terorismu.
Velkou nevoli si finanční správa vysloužila kvůli vydávání zajišťovacích příkazů. To v praxi znamená zablokování majetku firem podezřelých ze zapojení do daňového úniku. Řada takto postižených se s vámi soudí. Jak si stojíte?
Máme více než sedmdesátiprocentní úspěšnost u soudů. V případě třinácti daňových subjektů byly zajišťovací příkazy zrušeny. Nejde ale o to, že finanční správa chtěla daň neoprávněně, jak se interpretuje, ve skutečnosti jsme ji chtěli neoprávněně v danou chvíli.
Co tím myslíte? Šlo tedy o daňový únik, nebo ne?
Daňová řízení o vyměření daně trvají třeba tři roky. Zajišťovací příkaz se vydává v případě, že při vyměřování zjistíte vysokou pravděpodobnost – téměř jistotu – že daňová povinnost tam bude, a zároveň existuje riziko, že bude nedobytná na konci obchodního řetězce.
Například předpoklad doměření daně je 100 milionů korun a majetek firmy činí 10 milionů. Finanční správa má historickou zkušenost, že majetek nikdy neroste, spíše klesá – říká se tomu tunelování. V těch třinácti případech se nám nepodařilo soudy přesvědčit o tom, že naše obava o nedobytnost daně je oprávněná. Z poslední judikatury nicméně vyplývá, že za určitých okolností můžeme zajišťovací příkaz vydat znovu.