Děti v klecích porazily Trumpa
Některé ze snímků, kvůli nimž se Američané rozhořčili tak, že hovořili o fašismu a koncentrácích, vznikly před čtyřmi lety ještě za Obamy.
Poprvé, veřejně a viditelně, byl Donald Trump přinucen udělat čelem vzad. Případ „děti v kleci“je však současně i příkladem, jak veřejné mínění a pak politiku ovlivňují neinformované výkřiky a fotky na sítích, které klidně mohou být roky staré.
„Stát bez hranic není stát,“hájil Trump ještě před několika dny rozhodnutí odebírat od května děti rodičům nebo migrantům, kteří je doprovázejí, při nelegálním vstupu do USA.
Důvod: protože dospělí překročili zákon, musí být zadrženi, a jelikož děti s nimi nemohou být ve vězení, jsou odváženy do ubytovacích středisek.
Záběry z těchto míst však vyvolaly v USA i jinde – ozvala se například britská premiérka Mayová – obrovskou vlnu nevole a demonstrací.
Pikantní bylo, že některé ze snímků, kvůli nimž se Američané nejvíc rozvášnili, byly čtyři roky staré.
Byly pořízeny ve stejných nebo podobných dětských centrech, jenže tehdy byl prezidentem Barack Obama. A tak nikoho ani nenapadlo srovnávat Obamova centra s nacistickými koncentráky, jako to teď s těmi Trumpovými například udělal Michael Hayden, který byl za Obamy pár dnů šéfem CIA.
Podobně naletěli rozčilení politici, novináři, herci, spisovatel Stephen King a člen Obamova štábu Jon Favreau. U starých fotek mluvili o „novém gestapu v akci“, „temné periodě americké historie“nebo prostě jen konstatovali, že „takhle vypadá fašismus“.
To však neznamená, že problém neexistuje. V centrech je nyní přes dva tisíce dětí, a i když se mají velmi dobře v porovnání s tím, co asi měly doma, pohled na haly rozdělené drátěnými ploty jako psí kotce je vděčná pastva pro fotografy i Trumpovy odpůrce, kteří totéž za Obamy neviděli. Tak silné snímky proti Trumpovi tady zatím nebyly.
Problém je, že děti používají jako zbraně obě strany. Trump k nátlaku, aby mohl udělat hranici na Rio Grande pokud možno neprůchodnou. Demokraté k boji proti Trumpovi.
Chaos na jižní hranici trvá už dlouho a nikdo neví, co s tím. Prezidenti ho dědí jeden po druhém a snaží se něco podnikat, dokonce i Obamovi američtí sluníčkáři přišili nenávistnou přezdívku „vrchní deportér“.
To nejchytřejší, co Amerika pro lidi s dětmi zatím vymyslela, je toto: když je chytnou, řeknou jim, že porušili zákon a musí se dostavit k soudu. A pak je pustí. To je, jako by jim rovnou řekli, aby nikam nechodili.
Dospělí rádi používali děti jako záruku beztrestnosti. Teď se to Trump snažil změnit, ale schytal přímý úder. Amerika zapomněla, že ještě v roce 2014 padlá ikona demokratů Hillary Clintonová burcovala v CNN, že je třeba ilegální migranty odstrašit. „Musíme vyslat jasný vzkaz,“řekla tehdy. „Fakt, že vaše dítě se dostalo přes hranice, neznamená, že tady má zůstat. Nechceme vyslat vzkaz, který je v rozporu s našimi zákony a povzbudí víc dětí, aby se vydaly na nebezpečnou cestu.“
Ale jen planě mluvit o vzkazu je něco jiného než ho opravdu poslat. Zvlášť, když jde o děti. Trump to udělal a těžce krvácí.
Narkomafie má nápad
Dobrá otázka: Proč se migrace stala zase naléhavým problémem? Divná odpověď: Zdá se, že mexické narkomafie mají někoho, kdo umí číst noviny, takže narkobaroni se dozvěděli, že na druhé straně světa se zrodil zajímavý obchod, pašování lidí do Evropy. A tak si řekli, že by mohli pašovat lidi do USA.
To by vysvětlovalo, proč proud migrantů po příchodu Trumpa zeslábl, ale teď od února se najednou zdvojnásobil.
Tady je možné zdůvodnění: mexické drogové kartely mají výpadek příjmů kvůli tomu, že stále víc amerických států legalizovalo marihuanu. Aby dosypaly kasičku, narkomafie využívají toho, že mají hranici pod kontrolou, a vybírají jakési mýto. Kdo chce překročit Rio Grande, musí jim zaplatit. Kdo zkusí proklouznout bez placení, může chytit kulku. Gangy si umí rychle zjednat autoritu.
A pak je tady ještě jeden důvod, proč jsou migranti pro narkomafie užiteční. Odvádějí pozornost, protože pořád je třeba převézt do USA spoustu kokainu a dalších drog.
Americkým hlídkám, které střeží hranici, tak například velmi často zvoní telefony, kde „znepokojení občané“hlásí, že tam a tam spatřili podezřelou skupinu, že to budou zřejmě převaděči s migranty. Hlídky nejsou hloupé, a tak vědí, jak to je, ale podle zákona musí na místo vyjet a vše prověřit. Nikdo tam není, ale tudíž je jasné, že někde o pár kilometrů dál, kde by měli být a nemůžou, zrovna někdo prováží drogy.
Ale bohatě stačí, když se přes hranice pustí migranti. Každá chycená skupina zabere s papírováním několik hodin, které by hlídky mohly využít v terénu účinněji.
Loni touto dobou napsal list The Los Angeles Times, že každý den bylo chyceno na hranici s Mexikem v průměru 840 lidí.
Půjčte mi dítě
Byla mezi nimi spousta dětí. Důvodem není jen to, že rodiče se nechtějí oddělit od potomků. Například v roce 2014, kdy byla situace označena za „humanitární katastrofu“, to bylo 52 000 dětí.
Některé šly s rodiči, některé za rodiči, kteří už v USA ilegálně žili, některé šly naopak jako předvoj rodičů, kteří pak měli neprůstřelný důvod, jak se dostat přes hranici.
Protože dospělí to měli s dětmi snazší, chodili s nimi běžně i lidé, kteří si za peníze děti pronajali, aby mohli předstírat, že jsou jejich rodiče.
Trump, jako každý prezident, se s tím pokusil něco udělat. A musel couvnout. Je paradoxem, že první velkou porážku zapříčinily vlastně děti.
Teď budou moci s rodiči do vazby, aby se netrhaly rodiny. Ale jen na dvacet dnů. Pak budou muset stejně do záchytného centra. Líbit se to nebude, stejně jako fotky z dneška, i když některé byly z roku 2014.
Trump ustoupil, protože zděšeni byli i republikáni. Jak jinak: v listopadu budou volby a Američané v průzkumech jasně říkali, že se jim fotky nelíbí.
Problém je nevyřešen, politici teď budou dál hrát hry s krátkodobým cílem. Amerika nechce vidět děti plakat. Dlouhodobé následky se neřeší, protože ty se těžko fotí a nelze je dávat na sítě.