Soud zrušil vězení mechanikovi, který nesměl řídit
Tři maskovaní útočníci s automatickými puškami kráčejí po nástupišti stanice metra Muzeum. Kolem nich leží mrtví a ranění lidé. Po těch, kteří se schovávají ve vagonech metra, pálí ozbrojenci z pušek. Zastaví je až dvojice policistů a následně speciální šestnáctičlenná policejní jednotka.
Takový scénář mělo noční cvičení v metru, během kterého Praha z úterý na středu nacvičovala, jak čelit útoku ozbrojených teroristů. Testování taktiky však není jediným opatřením, kterým metropole postupně reaguje na teroristické útoky ve světě. Tento týden přibyly na Starém Městě nové protiteroristické sloupky a do ulic začne magistrát v blízké době instalovat také nové bezpečnostní kamery s vysokým rozlišením.
„Vyzkoušeli jsme si některé nové taktické postupy, jako je eliminace ozbrojeného útočníka a zajištění bezpečné zóny pro záchranné složky,“hodnotí středeční cvičení v metru ředitel pražských policistů Jan Ptáček. Celkem se nácviku účastnilo dvě stě šedesát figurantů, policisté, hasiči, strážníci, záchranáři i příslušníci Červeného kříže.
„Policisté si vůbec poprvé takto ve velkém rozsahu zkusili třídění raněných. Běžně to dělají až záchranáři, ale v rámci urychlení celého zásahu to budou moci zajistit v případě potřeby i policisté,“uvádí radní pro bezpečnost Libor Hadrava (ANO). Součástí cvičení bylo také zasedání krizového štábu. „Našlo se samozřejmě pár drobností, na kterých v budoucnu zapracujeme, ale po všech stránkách celé cvičení hodnotím velice kladně,“říká Daniel Barták, vedoucí krizového řízení pražského managementu.
Sloupky místo city bloků
Nejčastějším způsobem provedení teroristického útoku je však podle bezpečnostních expertů v posledních letech najetí automobilem do davu lidí. Praha kvůli tomu začala v roce 2016 do ulic umisťovat žlutočerné betonové zábrany, takzvané city bloky. Ty se však setkaly s kritikou jak občanů, tak i odborníků na bezpečnost.
Tento týden proto instalovala Praha 1 spolu s magistrátem a policií do ulic Maiselova, Břehová a Široká nové protiteroristické sloupky za jedenáct milionů, které jsou prvním krokem k nahrazení betonových bloků jiným typem opatření. Část sloupků, které mají zamezit vjezdu podezřelých nebo hledaných vozidel do jádra města, je pevně ukotvena, část z nich mohou policisté do vozovky zasouvat a zase je vysouvat. „Je možné je ovládat z operačního střediska a může to dělat i policista na místě,“říká místostarosta Prahy 1 Richard Bureš (ODS).
Oproti betonovým city blokům jsou sloupky nejen méně nápadné, ale zároveň jsou i odolnější proti případnému nárazu. Jejich konstrukce je totiž osazena do základového železobetonového prahu, který je až sto sedmdesát centimetrů pod zemí. „Zádržná schopnost sloupků je projektovaná i na čtyřicetitunové vozidlo při padesátikilometrové rychlosti. Neprojede jimi tedy ani nákladní automobil,“uvádí David Havránek, který zajišťoval technický dozor stavby.
Právě neschopnost zadržet těžší vozidla vyčítali bezpečnostní experti city blokům, kterými Praha osazuje vánoční nebo velikonoční trhy a které jsou nastálo umístěné například na pomezí Pařížské ulice a Staroměstského náměstí.
Pařížskou mají v budoucnu chránit podobné sloupky, které budou ale plně automatické: v případě, že kamery zaznamenají například hledané vozidlo, které míří směrem k Pařížské, samy se vztyčí. „Projekt je nyní ve výběrovém řízení,“dodává Bureš.
Magistrát zároveň nyní řeší, jakou podobu mají mít pevné protiteroristické zábrany, které budou zabudované do veřejných prostranství tak, aby nebudily příliš pozornost. Na projektu pracuje kromě policie také ČVUT a Institut plánování a rozvoje (IPR).
„Jednání o nové podobě pevných zábran stále probíhá. Momentálně se čeká na vyjádření ze strany krizového managementu a ministerstva dopravy. Oddělení projektů magistrátu nedávno získalo grant na vývoj nových protiteroristických prvků,“uvádí mluvčí IPR Marek Vácha s tím, že institut po rešerši různých řešení, jaká používají zahraniční města, doporučil magistrátu betonové zábrany kuželovitého tvaru od dánské firmy Out-sider. Ústavní soud zcela zrušil rozsudek nad automechanikem, který si odpykává osm měsíců vězení za porušení zákazu řízení. V uzavřeném areálu autoservisu při opravách přemisťoval auta na vzdálenost deseti či 15 metrů. Podle ústavních soudců v tom nelze spatřovat trestný čin. Je pravděpodobné, že automechanik se brzy dostane z vězení na svobodu, po zásahu Ústavního soudu totiž není odsouzen, a to ani nepravomocně. Obžalobu by měl znovu projednat Obvodní soud pro Prahu 5. Základem celé kauzy je starší trest zákazu řízení, který automechanik dostal. Policisté na něj přišli, když sledovali autoservis kamerami, protože vyšetřovali trestnou činnost, která se zákazem nesouvisela. Jejich podezření se neprokázalo. (ČTK)