„Migrační summit“EU rozhodne. O Merkelové
Německá kancléřka Angela Merkelová bojuje o své politické přežití i o svůj historický odkaz.
Ve svém čtvrtém funkčním období se sice řadí mezi nejdéle úřadující německé politiky po boku Konrada Adenauera a Helmuta Kohla, ale její konec může být mnohem dramatičtější.
Šance, že se Merkelová na nadcházejícím summitu Evropské rady v Bruselu domluví s ostatními evropskými státy na společné reformě imigrační a azylové politiky, je podobná jako na víkendovém narychlo svolaném minisummitu: relativně malá. Čas na nalezení kompromisu se navíc rychle krátí, prezidenti a premiéři členských zemí EU se sejdou už tento čtvrtek.
Pokud pak předseda bavorské CSU Horst Seehofer neustoupí ze svých požadavků a začne i proti vůli kancléřky od července kontrolovat německou hranici, vládní koalice bude stát před velmi těžkou zkouškou. Reálně hrozí, že konzervativní unie CDU/CSU se po tomto kroku rozpadne.
To by nejspíš znamenalo také konec Merkelové, rozklad vládní koalice horko těžko sestavené se socialisty (SPD), předčasné volby a ještě komplikovanější povolební jednání o nové koalici, než byla ta předchozí.
1 Na evropském summitu, který proběhne od čtvrtka do pátku, půjde Merkelové o hodně. Potřebuje tu prosadit svou představu společného řešení problému nelegální migrace na celoevropské úrovni a zároveň předložit bavorské CSU alternativu, jak kontrolovat příchozí cizince bez toho, že by Německo uzavřelo hranici s Rakouskem.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz už oznámil, že pokud Bavorsko k tomuto kroku od začátku července přikročí, zavře Brennerský průsmyk, který spojuje Rakousko s Itálií.
Je to právě tento dominový efekt, kterému se Angela Merkelová snaží zabránit.
Ústupek kritikům
Merkelová nyní po třech letech doplácí na své rozhodnutí ze září 2015, kdy do země vpustila statisíce běženců, kteří byli zadrženi na maďarské hranici.
Z tehdejšího pohledu to byl relativně logický krok: reagovala tak na soustavnou kritiku zastánců „otevřeného“Německa, které podle nich selhávalo ve svých humanitárních závazcích. Ti Merkelové vyčítali, že Německo k pomoci velkému počtu uprchlíků převážně ze Sýrie i ekonomickým migrantům z blízkovýchodních a afrických zemí přistupuje velmi laxně.
K tomu přidejme všeobecné pohoršení, když Merkelová v červenci 2015 před kamerami řekla plačící palestinské dívce, že má odjet z Německa a vrátit se domů: Německo prý nemůže zachránit celý svět.
Nedlouho poté se v médiích po celém světě objevily fotografie chlapce utonulého u pobřeží Středozemního moře. Část německé veřejnosti znovu velmi hlasitě kritizovala vládu za to, že prý nedostatečně pomáhá a jen přihlíží humanitární katastrofě.
Zároveň se v té době mluvilo o potenciálu, který s sebou mohou přinést mladí a vzdělaní lidé. Nově příchozí měli nastoupit na neobsazená pracovní místa v německých firmách, začít platit daně a podílet se na chodu důchodového systému.
Merkelová tedy v té době učinila rozhodnutí, které od ní žádali její kritici: dav, který uvázl na maďarské hranici, pustila do Německa. Nadšení Němců, kteří běžence přijíždějící ve speciálních vlacích vítali na nádražích německých měst, pak povzbudilo k pohybu velké množství dalších.
Na tyto okolnosti se však za tři roky už do značné míry zapomnělo.
Nyní je interpretace situace následující: Merkelová učinila jednostranné rozhodnutí a vpustila do země statisíce migrantů.
Na své tehdejší počínání doplácí. Je už vcelku jedno, z jakého důvodu.
CDU: „Dohoda je možná“
Merkelová nicméně stále pokračuje v rozhovorech s dalšími zástupci evropských států a věří, že dohoda je možná. Naproti tomu premiér Bavorska Markus Söder k jejímu snažení zůstává skeptický i vzhledem k tomu, že víkendový neformální minisummit, na němž se k problematice migrační krize sešlo šestnáct evropských zemí, žádné řešení nepřinesl.
„Postoje evropských států jsou od sebe v některých otázkách velmi vzdálené, podívejme se například na postoj Itálie,“uvedl Söder. Právě nová italská vláda složená z protiimigračních a protestních stran zaujala tvrdý přístup vůči migraci a odmítá do italských přístavů vpouštět lodě zahraničních nevládních organizací s migranty zachráněnými ve Středozemním moři.
Vedení CDU však nepropadá panice, Merkelová má prý ve straně silnou podporu a rozpadu CDU/CSU „dokáže zabránit“.