Opravy nádraží vyjdou na víc než 13 miliard
Ředitel státní Správy železniční dopravní cesty Jiří Svoboda říká, že zhruba 1 500 nádražních budov bylo v horším stavu, než firma původně očekávala.
Druhým rokem opravuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) zanedbaná česká nádraží, která koupila od Českých drah. Uvedení stovek budov do podoby, která nebude cestující od železnice odrazovat a naopak přiláká do zrekonstruovaných prostor nové nájemce, bude nakonec výrazně dražší.
„Nové fasády, výměna oken, ale i méně viditelné opravy, jako jsou výměna elektroinstalace nebo opravy kanalizace, doposud státní správu vyšly zhruba na třetinu z původně předpokládaných 8,4 miliardy korun,“vysvětluje generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda.
Která nádraží se vám už podařilo opravit a kolik peněz jste zatím za rekonstrukce utratili?
Když odečteme provozní náklady, tak se v současnosti pohybujeme zhruba na částce 2,5 miliardy korun z oněch plánovaných více než osmi miliard. Je však potřeba podotknout, že v prvních letech bylo potřeba opravit objekty méně významné, protože do nich například zatékalo a tím docházelo k jejich dalšímu poškození. Jelikož šlo o potřebné objekty, museli jsme se zaměřit i na ně. Nyní můžeme postupovat koncepčněji a přejít na významnější nádraží.
Jsou už tyto utracené peníze na vzhledu českých nádraží vidět?
Všichni by nejraději viděli úplně novou nádražní budovu s moderním opláštěním a vyměněnými okny. Řada oprav ale vidět není, přitom nákladné byly. Mluvit o novém topení, opravě střechy nebo komínů může znít jako fráze, ale v celkovém rozsahu majetku, který nám byl převeden, se dvě miliardy korun nasčítají rychle. Seznam provedených oprav, který pravidelně předkládáme správní radě, je adekvátní utracené částce.
Proč správa železnic nyní tvrdí, že budou opravy nádraží stát víc, než se plánovalo? Původní odhad byl nepřesný?
Čísla tehdy vycházela ze znalostí, jaké jsme měli. Celkem 8,4 miliardy zní jako částka velmi významná. Už nyní ale víme, že z pohledu pětiletého období by těch peněz mělo být ještě více. Netušili jsme totiž, jaké všechny opravy stavebního charakteru nás čekají. Teď už ale víme, že bude jen v této první fázi potřeba více než 13 miliard korun.
Co vás nepříjemně překvapilo a kvůli čemu bude potřeba rozpočet navyšovat?
Spoustu úsilí nás stálo jen zmapování majetku. Ne ke každému objektu byla k dispozici dokumentace. Opět jsme tak museli zjišťovat a zaměřovat, kde se v těchto objektech nachází vedení elektřiny a další rozvody.
Spolu s nákupem nádraží jste oznámili, že byste byli rádi, kdyby se na nádraží přestěhovali státní nebo místní úředníci, případně policisté. Plánovali jste pro ně symbolické nájemné, tedy ceny pokrývající pouze náklady spojené s provozem budov. Hrnou se opravdu úřady do zrekonstruovaných nádraží?
Spíš mají zájem, než že se hrnou. Nádraží se daří postupně obsazovat. Nyní máme uzavřených čtrnáct smluv, u dalších se to předpokládá v blízké budoucnosti. V Teplicích jednáme s městskou policií, rovněž je v jednání služebna na nádraží Opavazápad. Často na nádraží vznikají služebny policistů ať už městských, nebo státních. Dále jde například o turistická infocentra, do nádražních budov se přesouvají rovněž jednotlivé úřady. I pro místní samosprávy je to něco nového a neznámého. Musíme si rovněž uvědomit, že se nádraží mnohdy nacházejí stranou obcí. Lidé chtějí určitý komfort, když na úřad jedou.
U nádraží zpravidla bývá hodně volného prostoru. Je takový problém namalovat tam parkovací místa?
Problém je, že ještě nemáme vypořádány všechny vlastnické vztahy s Českými drahami. Plochy před nádražími tvoří prakticky poslední část jejich majetku, který na nás ještě nebyl převeden.
Prodávat by se měly i pozemky pod kolejemi a nástupiště přilehlá k nádražním budovám, která však nebyla součástí prodeje nádraží. Jak daleko jste s převodem tohoto majetku?
Na tom rovněž pracujeme. S Českými drahami nyní řešíme, o jaké pozemky máme zájem, a naopak, které nám dopravce není ochoten prodat. S vedením ČD jsme se shodli, že až bude vytvořen seznam všech nedohod, budeme hledat kompromis. Za zmínku stojí, že nejsložitější je vyjednávání o pozemcích ve Středočeském a částečně v Jihomoravském kraji. Například v severních Čechách jsme se s drahami dokázali dohodnout na všem.
Je to proto, že pozemky v těchto lokalitách jsou lukrativnější než v jiných krajích?
Je to tak.
Kdy by mohlo být o prodeji tohoto majetku rozhodnuto?
Rozdělování pozemků bude probíhat celý letošní rok. Tam, kde máme s Českými drahami shodu, už geodeti začínají zaměřovat. Jde o 44 až 60 milionů metrů čtverečních pozemků v různých lokalitách. Další obtížné jednání bude o způsobu výpočtu ceny. České dráhy už nějaký posudek mají, nyní si necháme vypracovat vlastní analýzu i my.
Je nějaká suma, kterou nechcete překročit? Za kterou už zkrátka odkup těchto pozemků není myslitelný?
Stejný dotaz jsem položil i našemu nadřízenému orgánu, tedy ministerstvu dopravy. Bohužel na toto nyní nikdo neodpoví. Nejdříve musíme vyřešit, jakou formou se zmíněné pozemky budou oceňovat. České dráhy je totiž vnímají jako stavební pozemky. My zase bereme v úvahu, že jde o specifický pozemek, po kterém vedou koleje. Podle nás je tedy nesrovnatelný se sousedním pozemkem, na kterém by se dal postavit dům.
Ne všechny nádražní budovy se vyplatí zachovat. Už jste přikročili k demolicím nepotřebného majetku?
To je ojedinělá věc. Žádnou vydanou metodiku nemáme, vždy se snažíme, zda by se v dané lokalitě takovou budovu nepodařilo nejprve prodat. To se nám i daří. Téměř na každé správní radě se nějaký objekt k prodeji objeví.
Máte nějakou realitní společnost, která vám s prodejem pomáhá?
Nemáme. Využíváme veřejné přístupy na internetu. Samozřejmě v dané lokalitě máme řídící pracovníky, kteří o prodeji jednají s obcemi a spolky.
Většina prodaných budov tak směřuje do rukou obcí a dalších municipalit?
Většinou to tak vychází, ale vždy hledáme individuální přístup.
V minulosti se mluvilo o tom, že by se zavedlo takzvané ošlapné, tedy poplatky dopravců za to, že využívají zázemí nádražních budov. Uvažujete o tom, že by se začalo vybírat?
V tomto případě připravujeme nastavení pravidel. Nyní si analyzujeme, jakým způsobem budeme zpoplatňovat služby a výsledné řešení následně začleníme do takzvaného Prohlášení o dráze. Nebude to ale hned. Stále totiž máme koleje na pozemcích Českých drah. Pokud bychom tento poplatek nyní zavedli, museli bychom s nimi řešit nájem za koleje. V konečném důsledku bychom si tak všichni přefakturovávali peníze, které by nikdo neviděl. Nanejvýš by to znamenalo vyšší administrativní zátěž a na tom zájem nemám.
V jakém stavu je příprava na dokončení rekonstrukce pražského hlavního nádraží? Zatím je opravena jen střední část, boční trakty stále čekají. Kdy by mohlo být hotovo?
Projekty na rekonstrukci fasády a střechy Fantovy budovy by se měly dokončit do konce letošního roku. Příští rok by se, samozřejmě po vysoutěžení, mohlo začít s realizací. Co se týká navazujících oprav interiéru, tam se na dokončení projektu bude pracovat ještě během příštího roku. S opravami se tak začne nejdříve v roce 2020. Předchozí uživatel (italská Grandi Stazioni
– pozn. red) se při opravách zaměřil pouze na komerční prostory, byť z jeho strany bylo vždy uváděno, že opraví i vnitřek bočních traktů, které slouží potřebám železničních dopravců.
S Grandi Stazioni se soudíte o náhradu škody za ukončení nájemní smlouvy. Jak se tento spor vyvíjí?
Celkem jsou čtyři žaloby. V jedné z nich máme zatím prvoinstanční rozhodnutí v náš prospěch. U té poslední je soudem aktuálně nařízeno první jednání, které se uskuteční v srpnu.
Uskutečnila se mezitím nějaká jednání s bývalým nájemcem kvůli mimosoudnímu vyrovnání?
To jsme zkoušeli i prostřednictvím ambasády, ale nešlo to. Jsme státní organizace, všechny platby musíme mít podložené daňovými doklady. Grandi Stazioni přitom všechny své požadavky nedoložila. Naopak my jsme na daňových dokladech postavili i posudky soudních znalců. Teď už ve sporu musí rozhodnout soud.
SŽDC pod vaším vedením začlenila samostatné správy osobních nádraží pod oblastní ředitelství. Čekají změny i další vaše útvary?
Rozhodli jsme se sloučit finanční účetnictví do jednoho místa. Finanční účtárnu jsme od začátku dubna vytvořili pro celou síť SŽDC v Praze na hlavním nádraží. Tím to však nekončí. Ještě do konce letošního roku chystáme velké změny v úseku ekonomiky. Chceme ze všech organizačních jednotek postupně vyčlenit veškeré finanční účtárny a vytvořit dvě centra. Jedno vznikne na hlavním nádraží v Pardubicích a druhé v olomoucké Nerudově ulici, kde máme dostatečně velký objekt. Do konce měsíce mi má úsek ekonomiky předložit plán příprav, aby byly od ledna obě tyto účtárny plně funkční.