Dostupné bydlení mizí

Praha hledá cestu z bytové krize. Inspirovat se může třeba v Londýně nebo Mnichově

Na pořízení průměrného bytu o 70 metrech čtverečních je potřeba 12,3 ročních platů, centrální banka zpřísňuje hypotéky a analytici předpovídají zdražování nájmů. Dostupnost bydlení se tak stává klíčovou oblastí, kterou Praha musí řešit. Inspirovat by se mohla v evropských metropolích. Problém se stále dražším bydlením totiž řeší většina velkých měst.

„Praha má oproti ostatním městům nejméně zpracovanou metodiku na podporu dostupného bydlení, a navíc je na tom v poměru platu k cenám bytů nejhůře,“uvádí analytik KPMG Pavel Kliment. Pokud budou spolu stoupat na ceně i nájmy, může se stát, že část lidí si bydlení v Praze nebude moci dovolit.

„Pražané mohou začít vážně uvažovat o stěhování do okolních obcí,“uvádí Michal Pich z realitního serveru Realitycechy.cz. Do hlavního města však tito lidé budou stále dojíždět za prací, což přinese problémy s dopravou. Tento trend ostatně platí už delší dobu. „Za posledních deset let se do Prahy nastěhovalo devadesát tisíc lidí a do Středočeského kraje sto padesát tisíc. Lidé se nestěhují do Prahy, ale za ni,“říká urbanista Pavel Hnilička.

Sdílené vlastnictví

Krizi dostupného bydlení řeší například Londýn. Do něj se za posledních dvacet let nastěhovalo 1,7 milionu nových obyvatel. Počet bytů se přitom za stejnou dobu zvýšil jen o 470 tisíc a ceny bydlení jsou pro obyvatelstvo stále větší zátěží. Letos v květnu proto londýnský starosta Sadiq Khan zveřejnil novou bytovou strategii.

Město se snaží zahušťovat zástavbu a plánuje stavět asi padesát tisíc nových bytů. K tomu funguje několik zásad spolupráce developerů a města. „Investor získá od města dotaci, pokud zajistí část bytů v režimu takzvaného sdíleného vlastnictví. Kupující koupí třeba 75 procent bytu a zbylou část mu developer pronajímá,“popisuje Kliment.

Druhým opatřením je dotované nájemné, kdy developer drží nájem třeba na osmdesáti procentech tržní hodnoty po dobu deseti let. Nájemce si díky tomu může našetřit

a po uplynutí doby byt odkoupit.

V Mnichově zase staví dostupné bydlení ve velkém městské společnosti a město používá také strategii investičních smluv. „Pokud dojde u pozemku v důsledku změny územního plánu k růstu jeho hodnoty, musí developer část výdělku dát městu ve formě investic do infrastruktury a čtyřicet procent obytné plochy musí vyčlenit pro dostupné bydlení,“vysvětluje Kliment.

Podle odborníků má Praha problém, že oproti západním metropolím disponuje omezeným počtem městských bytů. V přepočtu obyvatel na jeden městský byt se dostaneme v Praze k číslu 36. Zato v Berlíně připadá na jeden městský byt třináct obyvatel, a ve Vídni dokonce devět obyvatel. „Díky městským bytům nemá s bydlením problémy střední třída,“uvedl v rozhovoru pro MF DNES urbanista vídeňské radnice Rudolf Zunke.

Městské byty proto začíná oproti minulosti více podporovat i Praha. „Nejúspěšnější jsou města, která mají dostatečně robustní bytový fond ve svém vlastnictví, a mohou tak ovlivňovat průměrnou cenu nájmu ve městě,“říká náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská (Trojkoalice/Zelení).

Magistrát plánuje výstavbu tří domů s dostupnými byty v Dolních Počernicích, na Opatově a na Černém Mostě. Podle radního Radka Lacka (ANO), který má v gesci bydlení, se nyní vybírá zhotovitel stavby. „Celkem postavíme tisíc sto nových bytů,“říká Lacko.

Praha také na podzim navrhne developerům nový model spolupráce při bytové výstavbě. „U větších rezidenčních projektů by město mělo získat do vlastnictví část bytů postavených developery. Ve vyspělých západních městech je to někde mezi 20 a 30 procenty bytů u jednoho projektu,“dodává Kolínská.

Praha má oproti ostatním městům nejméně zpracovanou metodiku podpory dostupného bydlení.

Pětistovka za větší rychlost

S vlastním řešením přišel Central Group. Ten navrhuje, aby vznikl transparentní fond, do kterého by developeři přispívali 500 korun za každý metr čtvereční hrubé podlažní plochy budovaných bytů výměnou za to, že Praha zkrátí povolovací procesy. „V případě pěti tisíc prodaných bytů ročně by příspěvky činily asi čtvrt miliardy korun za rok,“říká šéf Central Group Dušan Kunovský s tím, že za tyto peníze může Praha platit vlastní projekty.

Ostatní developeři se do jeho plánu příliš neženou. „Dodržování zákonných lhůt by nemělo být podmiňováno jakýmkoli placením. Navíc do infrastruktury investujeme už nyní,“říká mluvčí společnosti Finep David Jirušek.

Podle Kolínské by měly dohody s investory uzavírat spíše radnice. „Asi nejdál jsou v tomto směru v Praze 7 a 5, kde nedohadují smlouvy ad hoc, ale mají schválená pravidla, která umožňují oběma stranám lépe plánovat,“uvádí.