Don Quijot, jenž třicet let bojuje o vlastní sen
Strastiplná cesta za vysněným příběhem začala téměř před třiceti lety a za týden se uvidí, jestli stála za to. Tedy – snad se uvidí. Film Muž, který zabil Dona Quijota totiž stíhají soudní spory o vlastnictví práv, takže premiéru na karlovarském festivalu plánovanou na 4. července a den poté i vstup snímku do kin celé republiky provází do poslední chvíle otazník. Film má uvést sám režisér Terry Gilliam, jemuž odvolací soud práva odebral.
Zatím podle plánu
Distributor si však pochybnosti nepřipouští. „Práva na film Muž, který zabil Dona Quijota zakoupil Bioscop oficiálně standardní cestou od zahraničního agenta, od kterého jsme obdrželi všechny materiály. Přípravy na distribuci novinky Terryho Gilliama tak běží podle plánu, zatím jsme od soudu neobdrželi žádné dokumenty k zákazu promítání filmu na karlovarském festivalu a jeho následnému uvedení do kin od 5.července,“sdělila Jana Šafářová ze společnosti Bioscop.
Nicméně potíže se mohou vynořit i zpětně. Portugalský producent Paulo Branco se již v květnu pokusil svou žalobou zabránit světové premiéře snímku, na němž se v minulosti podílel, na festivalu v Cannes. Tehdy ještě neuspěl, nicméně odvolací soud mu nyní dal za pravdu s tím, že práva k projektu patří Brankovi a že mu režisér má zaplatit. Načež Branco prohlásil, že bude volat k hmotné zodpovědnosti všechny, kdo snímek bez jeho svolení uvedli do kin či na festivalech, a že hodlá znovu od nuly jednat o dříve uzavřených distribučních smlouvách. Kvůli právní nejistotě se distribuce ve Spojených státech nedávno vzdala společnost Amazon.
Ovšem nyní se do věci vložila Mariela Besuievsky, současná producentka Muže, který zabil Dona Quijota, která má jiný výklad. Podle ní Branco své soudní vítězství přeceňuje, žene jej pouze „touha po odplatě“a na konečnou podobu filmu nemá nárok, protože ani metr nebyl natočen na základě smlouvy, kterou měl Branco s Gilliamem. Jediný problém producentka vidí v tom, že Gilliam smlouvu s Brankem řádně nevypověděl, za což musí zaplatit odškodnění přes jedenáct tisíc dolarů. „Branco měl sice opci, ale nikdy ji k nákupu nevyužil,“ tvrdí žena, že nic nebrání distribuci filmu podle plánu.
Koupil bych Vary
Bitvu o vlastnictví snímku lze chápat jako důsledek složitých koprodukcí – účastnilo se jí pět zemí a na výrobě se podílelo jedenáct společností, ale také jako příběh umělecké posedlosti stíhané kletbami.
Gilliam začal na donkichotské látce pracovat už v roce 1989, jenže nebyl schopen zajistit financování. Poprvé film vstoupil do výroby roku 1998, zažil osm neúspěšných pokusů včetně ukončení prací po šestidenní sérii katastrof, zachycené dokumentem Ztracen v La Mancha, a teprve loni v červnu se zahájilo natáčení s Adamem Driverem a Jonathanem Prycem v hlavních rolích, které konečně vedlo k výsledku.
Boj s větrnými mlýny se zdál vyhraný – a pak se ozval Branco.
Ovšem umanutý Gilliam již ustál i jiné situace. Poté, co v Česku natočil s Heathem Ledgerem Kletbu bratří Grimmů, obsadil téhož herce do Imaginária dr. Parnasse – ale Ledger zemřel na předávkování prášky, aniž film dotočil. „Jeho smrt nechápu, nedává mi smysl, nicméně vyřešil jsem to tak, že jsem Ledgerovu osiřelou roli rozdělil mezi tři jeho přátele,“vysvětlil tehdy Gilliam pro MF DNES.
Hostoval na festivalech v Uherském Hradišti či v Písku a nebude poprvé ani ve Varech, o nichž s odkazem na šéfa jedné ruské distribuce v rozhovoru řekl: „Má dům ve Varech. Mít dost peněz, taky bych si hned koupil celé Vary, ale nemám. Nicméně všechny mé filmy se zaplatily a některé i vydělaly.“