Restituční tečka nebude. Soud: Šlo by o nerovnost

trestní rejstřík. „Přesto, dokonce i ve vězení, v trestné činnosti pokračoval, je tudíž takzvaným speciálním recidivistou,“vysvětluje Šťastný.

Minimální škoda neexistuje

Zároveň však připouští, že je v podobných případech trestní zákoník poměrně tvrdý, a to jak výší trestní sazby, tak tím, že chybí minimální hranice škody.

Muž byl navíc za tento čin odsouzen v předešlých třech letech, dostal se tedy do trestní sazby od půl roku do tří let. Pachatel se v takovém případě dopouští trestné činnosti bez ohledu na výši způsobené škody.

„Určení toho, co je trestný čin, je však úkolem zákonodárce. Státní zástupce je v zásadě povinen stíhat všechny trestné činy uvedené v trestním zákoníku,“dodává Šťastný.

Robert Oppelt reportér MF DNES

Restituenti budou dál získávat půdu, a ne jenom peníze. Ústavní soud zrušil na návrh skupiny senátorů takzvanou druhou restituční tečku, stát by proto měl i po 1. červenci poskytovat restituentům náhradní pozemky, nejen finanční odškodnění.

Zrušení novely z roku 2016, která s ukončením nároků restituentů počítala, navrhla skupina osmnácti senátorů. Novela tak vůbec nenabude účinnosti.

V jednomyslně přijatém nálezu soud uvedl, že i kdyby zbývalo třeba už jen jediné neskončené restituční řízení, není správné vytvářet nerovnost mezi více skupinami restituentů, pokud k tomu není legitimní důvod.

Státní pozemkový úřad teď neví, zda bude mít po rozhodnutí Ústavního soudu dostatek půdy na vypořádání všech nároků. I přes roky snah o nápravu totiž nejsou vypořádány nároky desetitisíců oprávněných osob, které se do konce roku 1992 o svou půdu přihlásily.

Více než polovina oprávněných osob má navíc restituční nároky v hodnotě nižší než tisíc korun, případně o půdu nejeví zájem.

Záležet bude na tom, zda restituenti uspějí se svými požadavky na přecenění nároků ze zemědělské půdy na stavební.

Ocenění totiž vychází z hodnoty pozemků na začátku 90. let. „Pokud by uspěli všichni, je pravděpodobné, že půda stačit nebude,“uvedla mluvčí úřadu Monika Machtová.

Restituční tečka se týkala nároků na vrácení zemědělské půdy, kterou jejím původním vlastníkům zabavil komunistický režim po únoru 1948.