Hra o bytí EU
Summit evropských lídrů o zastavení imigrace je klíčový pro další osud Unie
V ulicích kolem budovy Evropské rady to na první pohled nevypadalo, že se tam řeší přežití Evropské unie.
Přesně takhle vyhodnotila ještě dopoledne Angela Merkelová, co je v sázce: „Dohoda o migrační politice je klíčová pro další osud EU... migrace by se pro ni mohla stát osudovou.“
Této dvoudenní schůzce, jichž Evropská unie už zažila desítky, se tady začalo říkat „summit summitů“. Anebo ještě výstižněji „summit buď, anebo“.
Dlouho to vypadalo, že Unie by se mohla rozdělit podle toho, jak budou členové ochotni přijmout hlubší integraci, teď je situace taková, že bude rozhodovat, kolik budou ochotni přijmout migrantů.
Přesto bylo od začátku jasné, že problémy kolem migrace tady vyřešeny nebudou. Nečekal to nikdo.
Dohoda tudíž nebude jednoduchá a už předem se počítalo s tím, že na summitu jednoznačné rozhodnutí nepadne, i když státníci jednali včera odpoledne a dlouho do noci a dnes budou pokračovat.
Afrika tábory u sebe nechce
Členské země se shodnou v základních bodech: je třeba ukončit živelnou migraci, ilegální migraci je třeba zabrzdit a chránit vnější evropskou hranici. K tomu mají být vytvořeny záchytné tábory už v Africe, kde by se rozhodovalo, kdo má nárok získat azyl v Evropě.
Měly by se také uzavřít dohody zejména s africkými státy podle tureckého vzoru, aby se migranti nemohli volně sunout do Evropy. Tato témata jsou víceméně bezproblémová, mimo jiné i proto, že jsou zatím jen v obecné rovině. Například myšlenka záchytných táborů vypadá dobře, ale zatím všechny africké země na středomořském pobřeží řekly, že u nich nic takového nechtějí.
Jenže k migračnímu klubku problémů patří i několik výbušných témat, na nichž může summit opravdu ztroskotat.
Jde o to, jak rozdělit migranty, kteří jsou již v Evropě a stále tam připlouvají. A jak dělit ty, kteří jednou dostanou azyl v některém táboře v Africe.
Na tom se Evropa neuměla dohodnout několik let. Teď je však problém akutní, protože hlavní evropské hráčce Angele Merkelové jde o přežití. Rozpory uvnitř konzervativní unie CDU/CSU ohledně kontroly německých hranic a vracení migrantů, kteří nemají povolení ke vstupu do země, může v krajním případě způsobit rozpad německé vlády a rezignaci Angely Merkelové. A CSU hrozí, že na bavorských hranicích zavede kontroly, což by vedlo k dominovému efektu, který by způsobil konec schengenského prostoru. A bez něho je EU v dosavadní podobě těžko představitelná.
Jenže postoje jednotlivých členských zemí ohledně reformy imigrační a azylové politiky jsou natolik rozdílné, že skutečně můžou způsobit konec stávajícího fungování Evropské unie. Itálie včera například dala najevo, že výsledky summitu zablokuje, pokud si všichni členové EU nebudou rozebírat nové migranty připlouvající z Afriky.
Český premiér Andrej Babiš, který sdílí stanovisko středoevropské skupiny V4, vidí problém jinak. Imigraci do Evropy vnímá spíše jako izolovaný jev, který se Česka netýká. „Migrace není náš problém. Migranti k nám nechodí a ani nechtějí,“uvedl včera. Mezi priority české vlády podle něj v této oblasti patří zřízení hotspotů mimo evropské území, například v Tunisku nebo Libyi, a vytvoření bilaterálních dohod například s Nigérií. Názorově má prý velmi blízko k rakouskému kancléři Sebastianu Kurzovi.
Středoevropané se před samotným summitem setkali na koordinační schůzce, na niž přišel francouzský prezident Emmanuel Macron. Všeobecně se očekávalo bouřlivé jednání, ale podle zdrojů MF DNES z místa setkání to „nebylo žádné drama“a „vzduch se vyčistil“. Macron dal najevo, že chápe pozici zemí V4. Z jednání vyplynul společný názor, že hlavní zodpovědnost za migranty mají v souladu se stávajícími unijními pravidly nést země, kde jsou migranti poprvé registrováni. Macron nicméně dodal, že existují různé druhy solidarity se státy, které teď nesou hlavní zátěž migrační krize. Řekl rovněž, že migrace se týká všech členských zemí.
Reformy na vedlejší koleji
Původně mělo setkání vrcholných zástupců členských států EU probíhat úplně jinak. Macron tu měl s německou kancléřkou Merkelovou představit svůj společný návrh reforem pro další fungování EU.
Když Merkelová na poslední chvíli přistoupila na Macronův požadavek vytvořit společný rozpočet zemí platících eurem zaměřený především na investice a vyrovnání ekonomické nerovnosti, zdálo se, že vše už je do značné míry jasné.
V té době už ale německou vládu rozvracel spor uvnitř konzervativní unie CDU/CSU ohledně vracení migrantů, kteří nemají povolení ke vstupu do Německa. Merkelová dosud toto opatření odmítá jako jednostranné, naopak ministr vnitra a předseda bavorské CSU Horst Seehofer jej považuje za nutné.
Spor se postupně vyhrotil natolik, že ohrožuje existenci celé německé vlády. Ta přitom zatím funguje jen relativně krátce, po komplikovaných jednáních trvajících půl roku se ji podařilo sestavit se socialisty až v polovině letošního března.
A tak summit „buď, anebo“je i okamžikem, který může rozhodnout o politickém životě Angely Merkelové.
Spor o další směřování evropské imigrační a azylové politiky tak zcela zastínil veškerou další agendu: stranou většího zájmu zůstává také Británie a finální dohoda o konkrétních podmínkách brexitu. Britové chtějí Unii opustit už koncem března příštího roku, stále se ale ještě nepodařilo vyřešit otázku ohledně dalšího fungování hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou.