Summit o migraci: velká úleva

Unie se chce místo kvót raději pokusit odradit migranty od cesty do Evropy.

BRUSEL Evropská unie v pátek časně ráno – po devítihodinovém celonočním jednání – dohodla, co chce udělat s nelegálními migranty mířícími do Evropy.

To je průlom. Ano, dohoda neříká, jak to udělat. Ale už shoda na tom, že mají být záchytná centra v afrických i evropských zemích, povinné kvóty definitivně mimo hru a že relokace migrantů v rámci Unie pouze dobrovolné, šéfům států stačila k tomu, aby byli spokojeni. Po počáteční atmosféře zavánějící kvůli italským nekompromisním stanoviskům krachem se podařilo nalézt „celoevropské řešení“, které prosazovala německá kancléřka Angela Merkelová. Nebo alespoň něco, co by se dalo nazvat jeho obrysy. „Dohoda na summitu je ta snazší část ve srovnání s tím, co nás čeká, až ji začneme prosazovat přímo na místě,“mírnil nadšení unijní prezident Donald Tusk.

Němci i V4: spokojenost

Podle premiéra Andreje Babiše ale V4 včetně Česka „jednoznačně zvítězila“. Především proto, že v závěrech nikde nefiguruje povinné přerozdělování migrantů neboli, jak se vžilo, „kvóty“.

Spokojeny byly ale i Německo a Francie. „Byla to velmi intenzivní diskuse, ale nakonec jsme se dohodli,“řekla včera kolem páté ráno viditelně unavená Angela Merkelová.

Společná večeře, na níž premiéři a prezidenti států Evropské unie probírali reformu evropské azylové a imigrační politiky, trvala trojnásobně déle, než se původně očekávalo.

„Ještě ve čtvrtek si všichni mysleli, že najít shodu je nemožné. Přesto se nám to podařilo,“řekl nad ránem i francouzský prezident Emmanuel Macron. Dohodu i on označil za „velké vítězství“.

„Víme o našich rozdílných postojích na migraci. Výsledná dohoda je v rovnováze s principy odpovědnosti a solidarity,“dodal Macron.

Italové: Už nejsme sami

Spokojený je nakonec také italský premiér Giuseppe Conte, který ještě ve čtvrtek hrozil, že Řím bude celou dohodu vetovat, pokud nebude zcela odpovídat jejím zájmům. „Itálie po tomto summitu EU již není osamocena,“řekl po jednání Giuseppe Conte. I on výsledek považuje za vítězství.

Migranti zachránění ve vodách Středozemního moře podle včera schválené dohody už nemají být automaticky převáženi na evropskou půdu, ale do speciálních středisek ustavených státy EU (pokud možno mimo území Unie).

V těchto záchytných centrech se pak bude rozhodovat, kdo z migrantů má nárok na mezinárodní ochranu.

„Rychlé třídění migrantů“v nových centrech má být humánnější a spravedlivější proces, jenž zároveň vezme vítr z plachet pašerákům, kteří nyní nelegální cesty do Evropy ovládají. „Bude zde rozhodnuto mezi nelegálními migranty, kteří budou vráceni, a těmi, kdo potřebují mezinárodní ochranu,“píše se v dohodě. Text také výslovně uvádí, že „veškerá opatření týkající se těchto kontrolovaných středisek včetně přerozdělování a přesidlování budou na dobrovolném základě“– čímž končí podle některých středoevropských politiků debata o povinných kvótách.

Vezme si Itálie zpět migranty?

Závěry summitu jsou podle většiny unijních státníků důležitý dokument. Stabilizuje rozhádanou situaci jak v Evropě, tak i v Německu, kde v posledních týdnech téma migrace ohrožovalo existenci vládní koalice. Člen vedení bavorské CSU Hans Michelbach v reakci na výsledek podle agentur prohlásil, že jde o krok „správným směrem“. Není ale jasné, zda to znamená, že Bavorsko a ministr vnitra Horst Seehofer už nyní nepožadují uzavření spolkových hranic.

Země Unie budou podle závěrů summitu bránit přesunu žadatelů o azyl do dalších států EU, ale pouze ve formě závazku a bez jakýchkoli sankcí.

Angela Merkelová také dosáhla na vrcholné schůzce předběžné dohody se Španělskem a Řeckem, že migranty, kteří přišli do Německa přes jejich země, budou přebírat zpět.

Mnohem důležitější Itálie však kancléřce nic neslíbila. „Není možné, aby si žadatelé o azyl vybírali, ve které zemi chtějí žít,“varovala německá kancléřka.

Nejde však jen o tento bod. I ostatní „vítězné závěry“summitu jsou

zatím jen slova na papíře. Následovat budou složitá jednání s africkými zeměmi u pobřeží Středozemního moře – žádná z nich unijní centra na svém území nechce.

Včerejší dohody také stanoví, že do roku 2020 má finančně a personálně posílit agentura Frontex, která bude mít výraznější roli v ochraně evropské hranice. Počítá se rovněž s vyšší rozvojovou pomocí africkým zemím a finanční podporou syrským uprchlíkům v Turecku. Ankara má dostat od EU další tři miliardy eur za dodržování dohody o zabránění migrace do Řecka.

Na brexit pět minut

Zatímco debata o migraci zabrala devět hodin, na závěrech týkajících se vystoupení Británie z EU se všichni shodli doslova během pěti minut. K finální dohodě je ale i tady zatím daleko. „Dosáhli jsme velkého pokroku, ale nadále přetrvávají rozpory ohledně irské hranice,“řekl včera v Bruselu unijní vyjednavač Michel Barnier. Obě strany si přejí pokračovat v úzké spolupráci, například v bezpečnostní oblasti.