Bez uhlí i bez jádra. A čím budeme svítit

Evropská energetika se z gruntu proměňuje

Unie se v polovině června shodla, že v roce 2030 má 32 procent celkové spotřeby energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k tom, že řada zemí – včetně Německa – má problém se splněním mírnějšího cíle k roku 2020, je to dost ambiciózní cíl.

Každá z unijních zemí však v energetice nastoupila vlastní cestu a ne každá nutně vede k čistějšímu ovzduší. Přístupy se liší hlavně v tom, do jaké míry se chtějí spolehnout na využití jaderné energie. S obnovitelnými zdroji, jako jsou větrné či fotovoltaické elektrárny, počítají všude.

Německo, nejsilnější evropská ekonomika, si naplánovalo bezjadernou budoucnost. Do konce roku 2022 chce odpojit od sítě všechny jaderné zdroje. V současnosti je jich v provozu stále sedm a stále vyrobí téměř 12 procent elektřiny. Ještě v roce 2010 byl tento podíl dvojnásobný.

Jenže teď Němci řeší, jak to zařídit, aby začal klesat i objem škodlivých emisí v ovzduší. Federální vláda se v minulosti příliš zaměřila na ústup jádra a objem výroby v uhelných elektrárnách se v posledním období příliš nezměnil. Téměř 37 procent německé elektřiny totiž pochází právě z uhlí.

Tento týden se poprvé sešla speciální komise, která má do konce roku vypracovat návrh, jak postupovat. Jde o citlivou věc. Nejde pouze o čistější vzduch, ale také o desítky tisíc pracovních míst, a to i v chudších spolkových zemích. A navíc stále není jisté, jak rychle se podaří výpadek nahradit. Němci sázejí především na zemní plyn a na energii z větru. Objevují se však hlasy, aby to nepřepískli. „V diskusi se zapomíná na jeden důležitý rozměr. Jde i o to, abychom zůstali konkurenceschopní a abychom měli stále levnou a dostupnou elektřinu,“říká premiér spolkového státu Severní Porýní-Vestfálsko Armin Laschet. Je podle něj vyloučené, aby se země zbavila uhlí do roku 2030. Uhelný exit ale prý může nastat dříve než v roce 2045.

Vedle toho Němci přesvědčují své sousedy, aby nastoupili na stejnou cestu. „Německo se rozhodlo opustit jadernou energii. Chtěli bychom, aby i sousední země následovaly náš příklad a odpojily staré elektrárny od sítě,“prohlásila před měsícem německá ministryně životního prostředí Svenja Schulze.

Pokud pomineme Rakušany, kteří mají skepsi k jádru hluboko pod kůží, vydává se na cestu bez jaderných zdrojů také Belgie. Dosavadní plán počítá s tím, že vypne všechny reaktory během sedmi let. Jenže vlámsko-valonské království je v trochu jiné situaci než Německo. Na energetickém mixu se jádro podílí více než polovinou, pětinu výroby zajišťují plynové zdroje. Belgie spoléhá, stejně jako Německo, především na větrníky v Severním moři. Podle expertů se však sotva podaří během tak krátké doby postavit tolik vrtulí a bez jaderných elektráren hrozí značná závislost na dovozu elektřiny.

Také Francie – světová velmoc v jaderné energetice – si pohrává s myšlenkou, jak snížit svou „atomovou“závislost. Hledá cesty, jak zredukovat podíl elektřiny z jádra ze současných 75 procent na 50 procent. Ale ani klíčové politické figury se na tom neshodnou.

Populární ministr životního prostředí Nicolas Hulot tvrdí, že jádro vede Francii na scestí a že náklady na jadernou energetiku neustále rostou, zatímco obnovitelné zdroje rychle zlevňují. Ministr financí Bruno Le Maire však namítá, že nemá smysl stavět je proti sobě. „Diverzifikujeme francouzský energetický mix podporou obnovitelné energie, ale uděláme to, aniž bychom oslabili jaderný sektor,“říká Le Maire.

Jinde jsou přesvědčeni, že jim jádro pomůže rychleji se zbavit uhelné energetiky. Příkladem je třeba Finsko. Výstavba nových bloků v elektrárně Olkiluoto se neúnosně vleče a brutálně prodražuje, podle odhadu Světové jaderné asociace (WNA) vzroste podíl jádra na výrobě elektřině z nynějších zhruba 30 procent na dvojnásobek.

Na jádro sází třeba také Maďarsko či Velká Británie – kabinet Theresy Mayové tento týden například zastavil projekt využívání přílivových vln k výrobě elektřiny a 200 milionů liber pošle na výzkum jaderné energie.

Evropská unie se dohodla, že v roce 2030 má třetina celkové spotřeby energie pocházet z obnovitelných zdrojů.