50 českých krás. Tipy na výlety
Nejdelší česká řeka začíná na Šumavě
Nenápadná kruhová studánka z kamene leží uprostřed šumavských hvozdů. Její klidná hladina nenapovídá, že se její voda prožene přes celé Čechy a dále až do Severního moře. Právě tady pramení Vltava.
Se svými 430 kilometry platí za nejdelší českou řeku. Omývá břehy v Českém Krumlově, Českých Budějovicích nebo Praze. Vltavu překlenuje více než stovka mostů, můstků a lávek, než vteče do Labe. Avšak vraťme se proti proudu. Tam, kde se Vltava na dlouhou cestu teprve vydává.
Malá studánka je vyhloubena poblíž cesty, jež vede údolím mezi šumavskými vrchy Černá hora a Stráž. Trasa sem míří z Kvildy, nejvýše položené obce v Česku. A pokud byste po ní pokračovali ještě pár set metrů dále na jih, došli byste až na hranici s Německem, která je také vstupní branou do Národního parku Bavorský les.
Ke kamenné studánce se schází po úzkém dřevěném chodníku. Na jejím dně se blyští mince, které tam pro štěstí vhodili příchozí. Pod lávkou pramen ústí v takzvaný Černý potok. Říčka dostává název Teplá Vltava až o něco dále. Se Studenou Vltavou se poté stéká u osady Chlum před Lipenskou přehradou. Pak už je to „jen“Vltava.
Na studánku dohlíží dívka s dlouhými vlasy a klíčem zavěšeným na krku. Její socha symbolicky odemyká vltavský tok. Dřevěná postava tu stojí od roku 2004 a dal jí vzniknout řezbář David Fiala.
Kráse okolní krajiny značně ubrala kůrovcová kalamita. V předchozích letech tu zdevastovala několik desítek starých vysokých smrků.
Místo, u kterého se tak často turisté rádi zastavují, je však uměle vytvořeným pramenem. Ten skutečný vyvěrá ve svahu Černé hory. A je sveden právě do studánky, která vodu na chvíli zadrží pro obdivné pohledy, než ji pustí do světa.
Vytvořena byla roku 1922. Stejně jako přilehlá chata Klubu československých turistů, která se za druhé světové války přeměnila v nacistický zajatecký tábor. V něm po náročné práci v nuzných podmínkách zahynula řada sovětských vojáků. Chata zanikla v roce 1953, v době, kdy se tu již budovala linie železné opony. Totalitní režim oblast znepřístupnil a pramen prakticky vymazal z map turistů.
Z Kvildy je to sem šest kilometrů po pevné a nenáročné cestě. Turisticky ji značí modrá barva a je zároveň cyklostezkou.
O něco delší výpravu lze podniknout z Modravy. Zdolat je potřeba přes deset kilometrů mírně stoupavého terénu. Ještě než poutník dojde do cíle k prameni, může si z červené trasy odběhnout na vyhlídku na Černé hoře. Zde si odpočine, zatímco mu učaruje výhled na šumavskou krajinu, Bavorský les a při příznivém počasí i vzdálené Alpy.
Výlet z obou výchozích obcí se dá prodloužit přes studánku do 3,5 kilometru vzdálené Bučiny. Ze zaniklé obce zůstala jen kaple, hotel a také fragment železné opony. Vlastním vozem se sem bez povolení nesmí, ale Bučinou s Kvildou spojuje autobusová linka.
Milovníci přespání v přírodě mohou využít místního nouzového nocoviště.