Ronaldo a Messi: příliš sami
Lionel Messi a Cristiano Ronaldo mistrovství světa zase nevyhrají. Proč?
Zůstal stát uprostřed hřiště. Skoro netečně. Možná zkoprněle. Ruce v bok. Očima těkal po tribunách, a kdybyste nevěděli, co se mu právě přihodilo, mohlo vás napadnout: „Chtěl vůbec bojovat?“Chtěl. A jak! Rozkrájel by se, aby si splnil poslední sen a přivedl svou reprezentaci na trůn.
Jenže ani Lionel Messi nedokáže zázraky.
A ani Cristiano Ronaldo, který měl podobný výraz o čtyři hodiny později.
Dva sportovní supermani, kteří díky božskému talentu, vlastní píli a dost pravděpodobně i vzájemné rivalitě přepisují fotbalové dějiny, to znovu nedokážou.
Nepostaví se 15. července na pódium a po finále nepřevezmou magický pohár pro mistry světa. Oba skončili už v sobotu. V osmifinále. „Bylo mi ctí být na turnaji portugalským kapitánem. Bylo mi ctí být součástí téhle party. Nemáme se za co stydět. Jsem hrdý,“prohlásil Cristiano Ronaldo.
Messi nepromluvil, hrdý mohl být leda sotva. Jeho Argentina zpackala, co mohla. Jeden z největších favoritů se na poslední chvíli proškrábal ze skupiny a hned v úvodním vyřazovacím kole ho zničil devatenáctiletý Francouz Mbappé. Připsal si dva góly a jednu vybojovanou penaltu, před kterou mu počítačoví analytici změřili, že nabral rychlost 38 kilometrů za hodinu, což je víc, než byla průměrná rychlost jamajského rakeťáka Usaina Bolta při světovém rekordu na stovku.
Messiho dvě gólové asistence jen mírnily zaslouženou porážku 3:4.
Je dost možné, že v modrobílém reprezentačním dresu už ho nikdo neuvidí. Však i titulky v argentinských listech se jedena třicetiletého génia ptaly: „Jakou cestou se vydáš, Leo?“Otázka je zatím bez odpovědi. Na mistrovství světa byl Messi počtvrté a titulu se nedočkal. Že by to v Kataru 2022 vyzkoušel popáté, se neočekává. Zvlášť když před osmifinále naznačil, že prohraje-li Argentina, měli by to všichni hráči v mužstvu zabalit.
Aby nedošlo k omylu, Messi nebyl stínem sebe sama. Osudově mu však chyběl servis od ostatních, kteří měli zodpovědnou prací v předfinální fázi zaměstnat soupeře a svému kapitánovi tím vytvořit prostor k zakončení. Jenže Messi zůstal víceméně sám a znovu se potvrdilo, že sebelepší jedinec nezmůže všechno.
Zastavil se na jediném gólu, dvou přihrávkách, šesti střelách na branku, jedné žluté kartě a jedné neproměněné penaltě proti Islandu. V průměru naběhal osm kilometrů za zápas, ale taky mu změřili, že 58 procent času strávil v pomalé rychlosti pod sedm kilometrů za hodinu.
I třiatřicetiletý Ronaldo zkazil jeden pokutový kop a dohrál v osmifinále, ale může se konejšit, že na zlato dosáhl aspoň v evropské podobě. Před dvěma lety přivedl Portugalce na evropský trůn. Ten světový se ukázal jako příliš vzdálený, byť se musí uznat, že Ronaldo makal jako o život. Španělům nasázel hattrick, jeho gól porazil i Maroko, ovšem penaltová minela proti Íránu jako by mu střelecké štěstí odfoukla. V osmifinále ho přepečlivě blokoval uruguayský val, který ubránil vítězství 2:1.
Ronaldo měl přes veškerou snahu jedinou výraznou šanci, přímý kop však z nebezpečné vzdálenosti napálil do zdi.
Tak co, byl to jeho poslední zápas za Portugalsko?
„Věřím, že ještě ne. Všichni hráči se v jeho přítomnosti můžou zlepšovat. Chtěl bych, aby zůstal,“řekl trenér Fernando Santos.
Aby zůstal a zkusil to ještě jednou?
Těsně před šampionátem tvrdil, že se cítí na třiadvacet a hrát prý chce aspoň do čtyřiceti, ale může se to skutečně stát? Spíš ne.
Šanci pozlatit závěr sezony, v jejímž průběhu se dojemně loučil s Barcelonou, ztratil o víkendu i malý velký šéf Andrés Iniesta. Jeho Španělsko vypadlo s Ruskem na penalty. Šampionům z roku 2010 bylo nakonec k ničemu, že měli celý zápas zdánlivou převahu. „Odcházím s hořkým pocitem,“uzavřel Iniesta reprezentační kariéru.