„Unie musí chránit“
Hlavním tématem rakouského předsednictví EU bude posílení bezpečnosti v Unii. Cestou k tomu má být dohoda o migraci.
Místo Evropy, která vítá, „Evropa, která chrání“. S tímto heslem vstoupilo v sobotu Rakousko do svého půlročního předsednictví v čele EU.
Tomu odpovídají tři hlavní cíle, které v alpském Schladmingu, kde přebíral předsednictví od Bulharska, představil kancléř Sebastian Kurz. Jsou shrnuta do tří hesel: „Bezpečnost a boj proti nelegální migraci“, „Zabezpečení prosperity a konkurenceschopnosti digitalizací“a „Stabilita a sousedství“. V třetím, nejobecnějším hesle se skrývá snaha o posun ve vstupních rozhovorech zemí západního Balkánu, tradiční rakouské zájmové oblasti – především Srbska a Černé Hory.
Je otázka, do jaké míry bude moci s podporou Rakouska počítat visegrádská čtyřka. S ní se sice Vídeň shodne na nutnosti přísné kontroly vnějších hranic Unie, čemuž dává přednost před přerozdělováním migrantů, ale to je tak asi všechno. Rakousko je zemí, která v minulých letech přijala spolu se Švédskem a Německem v poměru k počtu obyvatel nejvíce migrantů z celé EU. A i před několika dny na setkání s premiéry visegrádské čtyřky Kurz jako jediný z vystupujících jasně uvedl, že zastavení nelegální migrace má vést k tomu, aby bylo možné poskytovat více pomoci skutečným běžencům, včetně žen a dětí.
Navíc jako předsednická země si Rakousko ani nebude moci dovolit být na straně jen jedné části zemí Unie. „Rakousko se považuje za toho, kdo bude stavět mosty,“uvedl Kurz ve Schladmingu, kde přebíral předsednictví od bulharského premiéra Bojko Borisova. Vídeň, která od svého vstupu do Unie v roce 1995 vykonává předsednictví už potřetí, bude muset v příštích měsících dotáhnout do konce reformu dublinského a azylového systému, kterou dramatický summit EU v pátek minulý týden pouze načal či načrtl. „Státy i po více než dvou letech mnohdy napjatých diskusí rozdělují plány na trvalé přerozdělování migrantů v rámci Unie v případě krizové situace v některé unijní zemi,“uvádí bruselský zpravodaj agentury ČTK Jakub Dospiva.
Rakousko opravdu spojenec?
Rozbíhat se v příštích měsících bude také diskuse o novém sedmiletém rozpočtu Unie na roky 2021–2027, kde Rakousko stojí na zcela opačných pozicích než země visegrádské čtyřky. Jako výrazný čistý plátce jsou Rakušané zásadně proti tomu, aby se po vystoupení Velké Británie rozpočet držel na stávající výši, či dokonce nad ní. A výrazně podporují škrty, které tvrdě dopadnou na stávající podobu dotací pro Visegrád, včetně Česka.
A to je jen jedno z témat, kde se postoje Vídně a Visegrádu rozcházejí. „I v otázce migrace je Rakousko někde jinde než visegrádské státy, už při pohledu na počty migrantů, které se pokouší integrovat,“varuje Paul Schmidt, generální sekretář Rakouské společnosti pro zahraniční politiku. „Rakousko je neutrálním státem, který není v NATO a je členem eurozóny, kde je z V4 jen Slovensko,“říká Schmidt pro server DW. „Navíc během předsednictví se Rakousko bude snažit zastávat neutrální pozici,“dodává.