Biopalivová revoluce nabírá na síle

Státy EU zpřísní emise v dopravě. Budou potřebovat super šetrná biopaliva a auta na jiný pohon

Po roce 2020 se budeme muset přepravovat ekologičtěji než dosud, plánuje EU. Motoristy to bude zajímat ze dvou důvodů: do nafty a benzinu se začnou povinně přimíchávat biopaliva z odpadů. To může tankování prodražit. Navíc v příští dekádě už budou zákazníci při nákupu nového auta vážně zvažovat, zda si pořídit vůz na palivo klasické, alternativní či na elektřinu nebo vodík.

Vyjednavači ze zemí EU došli koncem června ke kompromisu v tom, jak bude vypadat ekologická doprava ve třetí dekádě tohoto století. Dohoda už se zřejmě nebude měnit a zbývá tak schválení Evropskou radou a Evropským parlamentem.

Hlavní změna je, že se bude pálit méně klasické nafty a benzinu. Ekologičtější paliva se mají podílet na energii v dopravě ze 14 procent, dosud to bylo deset. Druhá podstatná zpráva je, že biopaliva první generace (ta ze zemědělských plodin, například z řepky) se na tom smějí podílet maximálně z poloviny. Zbytek ekologických energií musí pocházet buď z vyspělých biopaliv (ta z bioodpadů), která ale zatím nejsou komerčně k dostání za rozumnou cenu, anebo z alternativních paliv LPG, CNG, elektřiny a vodíku.

Výroba biopaliv s nízkou uhlíkatou stopou zatím vychází dráž než výroba normálních paliv a kvůli nedostatku surovin se ještě prodraží. „Ve finále bude záležet na ceně ropy, měnovém kurzu a výši daňové zátěže u různých druhů paliv,“připomíná Václav Loula, mluvčí ČAPPO (asociace petrolejářů) a dlouholetý specialista na kvalitu paliv ve společnosti Benzina.

Aby výrobci splnili alespoň první emisní milník v roce 2020, budou muset začít přimíchávat více bioetanolu do benzinu. „Možná se začne vyrábět a prodávat také benzin E10, s dvojnásobným podílem biolihu oproti dnešnímu benzinu E5, nebo se zvolí přimíchávání biosložky ETBE, která nevadí starým autům,“říká Loula. Problematická je přitom skutečnost, že benzin s vyšším podílem biosložky vychází dráž a nepůjde na odbyt.

Pokuta za emise

Problémy kolem ekologičtější dopravy ze všeho nejvíc trápí distributory paliv jako Unipetrol, Čepro, MOL. Tím, jaké palivo dodávají na pumpy, rozhodují o emisích CO2 v dopravě. Ze zákona mají povinnost je snižovat tak, jak se dohodlo v Bruselu. Každý kilogram oxidu uhličitého, který distributorům unikne do ovzduší navíc, znamená pokutu. Dnes za nedodržení hrozí nanejvýš desetimilionová sankce, po roce 2020 už žádný strop nebude.

Do paliv se proto přimíchávají biopaliva z obnovitelných zdrojů, která zanechávají nižší uhlíkovou stopu než klasický benzin a nafta. Velké naděje vkládá EU do údajně emisně „super úsporných“biopaliv z odpadů – v roce 2030 má jejich podíl mezi energiemi v dopravě dosáhnout 3,6 procenta.

Protože ale biosložka ke splnění povinnosti nestačí, mají dodavatelé klasických paliv možnost spojit se s dodavateli alternativních paliv. Na základě obchodních dohod si mohou k dobru připočíst úspory z používání CNG, LNG nebo z čisté elektřiny.

Aut na alternativní pohon zatím přibývá jen pomalu, a to i proto, že infrastruktura k tankování téměř neexistuje. To se ale má v příštích letech měnit. „Rozšiřujeme dobíjecí stanice na pumpách EuroOilu ve spolupráci s ČEZ, využíváme na to dotační program,“říká Jan Duspěva, ředitel státního distributora Čepro. Podobně staví elektronabíjecí stanice také Unipetrol ve své síti Benzina. „Do budoucna chceme začít také s expanzí vodíkových plnicích stanic,“uvedl pro MF DNES Jiří Hájek z vědecko-výzkumného centra Unipetrolu.

Konec dotací na biopaliva

Podle Louly bude mít v roce 2030 zhruba čtvrtina aut alternativní pohon. To bude mít pozitivní dopady na ovzduší, ale negativní na státní pokladnu – poklesne výběr spotřební daně z benzinu a ropy. Z CNG, LNG nebo elektřiny se platí daň výrazně nižší.

Další snižování emisí v dopravě naplánovala EU i s vědomím, že nasazování ekologických paliv jde zatím pomalu. Týká se i vyspělých biopaliv, tedy těch, jež se dělají z odpadních surovin a jsou šetrnějších k ovzduší. „Jsou podstatně dražší kvůli nedostatku surovin. Platí to i pro výrobu z upotřebených olejů, jež se do EU začínají masivně dovážet a jejichž cena dlouhodobě roste,“říká Martin Kubů, ředitel divize biopaliv Agrofertu, největšího výrobce biopaliv u nás.

S novými pravidly pro emise a využívání obnovitelných zdrojů také skončí „dotování biopaliv“. Žádné daňové úlevy na vysokoobjemová biopaliva – bionaftu, směsnou naftu B30 nebo biolíh 85, které se před třemi lety vášnivě probíraly na české politické scéně, už nebudou možné.

„Nejdou na odbyt, i když nyní znovu vidíme zájem s ohledem na růst cen ropy. Naše prodeje se přesunuly do povinného přimíchávání,“říká Kubů s tím, že zhruba polovina biopaliv se do Česka musí dovážet ze zahraničí.