Německá krize
Kancléřka Merkelová dohodla kompromis: nový systém na „chytání“migrantů
BERLÍN Dlouho lepená německá vládní koalice byla včera před rozpadem. Těsná spolupráce mezi sesterskými stranami CDU kancléřky Angely Merkelové a její bavorskou křesťansko-sociální odnoží (CSU), která trvala už od války, se ocitla v akutním ohrožení.
Krizové jednání obou stran o řešení migrační krize mělo ukázat, zda má ještě koalice šanci, nebo zda dohoda není možná. V noci na dnešek skončilo kompromisem.
V tomto souboji nešlo jen o Bavorsko, kde CSU hrozí v říjnových zemských volbách poprvé od války odchod do opozice. A dokonce ani o to, zda německou kancléřkou zůstane Angela Merkelová. To, o co opravdu šlo, je otázka, zda v Evropské unii zůstanou otevřené hranice mezi státy, či nikoli.
V noci dohodnutý kompromis spočívá v dohodě o vytvoření „tranzitních center“poblíž hranic, která umožní rychlé vracení migrantů do zemí EU, přes které přišli do Německa a kde měli povinnost požádat o azyl. Znamená to zřejmě, že Německo své hranice zatím neuzavře, jak to původně požadoval ministr vnitra Horst Seehofer (CSU), uvádí s odvoláním na zdroje z jednání deník Bild. Dohodu musí ještě schválit koaliční sociální demokraté
I když předávání migrantů zpět se má podle dohody Merkelové se Seehoferem týkat především Rakouska, Německo bude podle uzavření dohody závazek na přebírání běženců požadovat od všech zemí, přes které do Německa dorazí, tedy i od České republiky.
Krizi odstartovalo víkendové prohlášení Angely Merkelové o tom, že o předávání migrantů už má dohodu se čtrnácti zeměmi EU. Jenže to už se Německem šířilo, že kancléřka slovy šéfredaktora deníku Bild Juliana Reichelta „prostě blafuje“. Čtyři premiéři visegrádské čtyřky jakoukoli dohodu tvrdě odmítli. Nejdůrazněji se ohradil český premiér Andrej Babiš. „Žádné jednání neplánujeme. Není důvod o tom jednat. Zásadně to odmítáme,“prohlásil Babiš. Slováci, kteří se připojili k visegrádskému unisonu jako poslední, sice také potvrdili, že s Merkelovou ani oni žádnou dohodu neuzavřeli, ale současně dodali, že není potřeba. „Počty takových lidí (migrantů, které by Německo Slovensku vrátilo) jsou skoro nulové. I kdybychom takovouto dohodu podepsanou měli, z naší strany by to bylo jen prázdné gesto,“uvedl slovenský premiér Peter Pellegrini.
Česko je na tom přitom z hlediska velikosti problému s migranty na hranicích skoro stejně jako Slovensko. Ani tady to není žádný problém a už několik let probíhá spolupráce české a německé policie a soudů v této oblasti zcela bez problémů. „Naše spolupráce s německou stranou je v této věci opravdu bezproblémová, žádné tranzity (migrantů) přes nás se nedějí,“uvádí státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař, proto podle něj není třeba „uzavírat nějakou novou dohodu“. Tu by podle něj Německo potřebovalo spíše s Itálií. Merkelové se právě toto na summitu EU nepodařilo. Dosáhla však předběžných dohod s třemi dalšími, z hlediska vracení migrantů pro Německo důležitými státy – Francií, Španělskem a Řeckem.
Naše spolupráce s německou stranou je v této věci bezproblémová.
Případný tvrdý dopad zrušení Schengenu Německem si přitom uvědomují i čeští vládní politici. „Znovuzavedení kontrol by nejvíce pocítily země, jako jsou Česká republika a Slovensko. Je to logické, protože 80 procent našeho vývozu jde na evropský trh,“uvádí například Dita Charanzová, europoslankyně za hnutí ANO. „Kamiony a auta stojící na hranicích představují pro firmy obrovský náklad,“řekla Charanzová před časem pro server Euractiv.
O nic menšího než o kontrolu hranic bavorské CSU nejde. I v případě, že se Mnichovu nepodaří prosadit hraniční kontroly na spolkové úrovni, činí přípravy na to, aby se to v rámci velmi široké autonomie „svobodného státu“v rámci německého federálního systému uskutečnilo alespoň v Bavorsku.
V něm se totiž na podzim konají zemské volby a v nich jde křesťanským sociálům o udržení moci, kterou by mohli podle průzkumů po nepřetržité sedmdesátileté vládě v Bavorsku ztratit. Především kvůli odlivu voličů k protiimigrační AfD.
Nový bavorský premiér Markus Söder se zhlédl v úspěchu rakouského kancléře Sebastiana Kurze s jeho protiimigračním kurzem. „Dáváme signál, že chceme, aby bavorské pohraničí bylo bezpečnější. Nejvyšší prioritou je pro nás ochrana obyvatel,“uvedl bavorský premiér, když včera slavnostně otvíral centrálu své vlastní pohraniční policie, která tak zahájila svou činnost. Mnichov jde na hranu svých ústavních kompetencí, podle nichž ochrana mezistátní hranice přísluší spolkové policii. Bavorsko je podle Södera připraveno ještě zintenzivnit preventivní příhraniční kontroly u hranic se sousedními zeměmi – tedy s Rakouskem a Českem.
Tisíc pohraničníků
I když vytvořením „pohraniční policie“, jež má mít v konečném plánu až tisíc mužů, vyslala CSU velmi silný signál, ve sporu s Merkelovou a její CDU naopak už včera odpoledne naznačovala smířlivá gesta. „Nechceme ohrozit stabilitu spolkové vlády,“uvedl Söder. Podle některých zpráv pak byla CSU ochotna i svého předsedu a ministra vnitra Horsta Seehofera obětovat.
Podle německých komentátorů by CSU dalším tvrdým postupem proti Merkelové sice mohla získat část voličů, kteří odešli k AfD, ale naopak by mohla přijít o voliče středové. A ti jsou pro její naděje na říjnové jasné vítězství v zemských volbách ještě podstatnější.
Znovuzavedení kontrol by nejvíce pocítily země, jako jsou Česká republika a Slovensko.