Bez změny to dál nepůjde
Státní maturity by se mohly přizpůsobovat tomu, jak si student poradil s předchozí úlohou.
Radka Hrdinová reportérka MF DNES
inistr školství bez důvěry během pár týdnů udělal radikální obrat. Zatímco přednedávnem přemýšlel o tom, že by se „slohové práce nemusely opravovat centrálně“, nyní začíná uvažovat o zásadní změně maturitní zkoušky. „Můžeme mít například ambici udělat maturitu v podobě online adaptivních testů,“říká Plaga. „U takového testu už si dovedu představit, že by ho vysoké školy mohly brát v úvahu při přijímacím řízení,“dodává.
Státní maturity by tak obtížnost přizpůsobovaly tomu, jak si student poradil s předchozí úlohou. U slabších maturantů by adaptivní test ověřoval minimální požadované znalosti, u nadanějších by se obtížnost podle úspěšnosti odpovědí zvyšovala. A tím i bodový zisk.
Jak daleko se ministrovy úvahy dále posunou, zatím není jasné. Maturita však změny potřebuje.
Zásadní problém spočívá v tom, že stejná zkouška zakončuje studium na elitních gymnáziích, jejichž studenti se nad maturitními testy příliš nezapotí, i na učňovských oborech s maturitou, jejichž žáky nemilosrdně kosí. Maturitu z matematiky například neudělá ani každý druhý, který jí dá přednost před cizím jazykem. Přitom od roku 2021 bude povinná.
Nejen Plaga se obává toho, jak by to rozšířilo už dnes početnou armádu absolventů, kteří si po střední škole mohou do životopisu zapsat jen ukončené základní vzdělání.
Plaga slibuje, že udělá, co před ním od počátků státní maturity v roce 2011 ještě žádný ministr školství neudělal. Totiž že otevře diskusi o podobě státní maturity a na názory se nebude ptát jen v Cermatu, který státní maturity připravuje. „Cermat je především servisní organizace,“tvrdí Plaga.
Na to v předcházejících letech ministerstvo rezignovalo a dalo Cermatu v přípravě maturity v mezích zákona volnou ruku. Ten se přitom tím, jak mají vypadat testy, prakticky nezabývá. „Není zřejmé ani to, co bylo cílem zavedení státní zkoušky. Ze strany ministerstva jsem se nesetkala s žádnou reflexí toho, jaké pozitivní změny tato zkouška do vzdělávacího systému přinesla,“uvádí Jana Straková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
Sedmnáct let stará historie
dovezli do Poslanecké sněmovny, která v té době o novele školského zákona jednala. Osobně jsem vysvětloval Eduardu Zemanovi (tehdejší ministr školství – pozn. red.), že to není dobrý nápad,“říká Botlík.
Hrozba povinné maturity úvahy o změnách, zdá se, urychlí. Na ministerstvu školství nyní uvažují o tom, že by se do hry v nějaké podobě vrátila dvouúrovňová maturita. Část absolventů by tak mohla končit studium nikoli povinnou maturitou, ale mistrovskou zkouškou. Maturita v současné podobě by zůstala pro studenty gymnázií a jen části odborných škol.
Existují i úvahy o tom, že by se ze státní maturity měl stát test středoškolského minima. Hlásí se k ní například Sdružení učitelů českého jazyka a literatury. Tuto minimální zkoušku by studenti mohli složit kdykoli během studia, třeba i v prvním ročníku, pak už by se mohli soustředit na přípravu na náročnější zkoušku – školní.
Jenže všechny úvahy testování minimálních znalostí narážejí na to, že české školství neví, co toto požadované minimum je. Katalog požadavků, které používá Cermat k sestavení maturitních testů, je soupisem témat, která mají školy učit. Nadále tak zůstává aktuální závěr Nejvyššího kontrolního úřadu, který v roce 2012 prověřoval zavádění státní maturity do praxe. Konstatoval, že to bylo drahé a že vzhledem k tomu, že stát neřekl, čeho chce dosáhnout, se nedá říct, zda se to podařilo.