50 českých nej: skvost od Santiniho
Klášter v Kladrubech je plný krásy a symbolů
klADruBy Už jen pohled na architekturu kostela Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech u Stříbra v člověku vyvolává mnoho pocitů. Členitá architektura kombinující prvky gotiky a baroka oplývá krásou, souměrností i tajemstvím.
A ještě intenzivnější emoce vás zachvátí, když se ocitnete uvnitř této budovy, která je zaslouženě největším lákadlem areálu bývalého benediktinského kláštera.
„Stavba jednoznačně návštěvníky nejvíce přitahuje. Byla přestavěna počátkem 18. století architektem Janem Blažejem Santinim Aichlem. Ten byl geniálním architektem. Nejen pro svou dobu, ale i podle dnešních měřítek. Nikdy se ve svých návrzích neopakoval. Všechny jeho stavební plány jsou vyvedené do detailu. Nejen co se týče matematických principů, ale také díky užití skrytých symbolů,“prozrazuje průvodkyně Silvie Strachotová. Většina Santiniho staveb je opředená legendami a tajemstvím. Platí to i v případě kladrubského kostela.
„Na klenbě poutají pozornost čtyři deseticípé hvězdy, ty jsou připomenutím nového počátku. Přímo naproti nim dole na zemi se pak nacházejí osmicípé hvězdy, které jsou symbolem Panny Marie. Traduje se, že kdo se postaví do zlaté části středové hvězdy, měl by pocítit příliv pozitivní energie. Kostel je totiž údajně postaven na místě, kde se střetávají energetické síly,“konstatuje průvodkyně.
Klenba má připomínat gotiku, ale architekt ji pojal jinak než ve středověku.
„Zatímco v té době měla podpůrná klenba čistě nosnou funkci, v tomto případě jde ryze o dekorativní účely,“doplňuje. Pozornost poutá i velký narůžovělý kříž, na němž je v latině zachycen text benediktinského hesla. Do češtiny se dá moto přeložit jako: Svatý kříž nechť je mi světlem, aby mi ďábel nebyl vůdcem. Ve výzdobě kostela je možné najít symboly na mnoha místech.
„Stačí se podívat na hlavní oltář. Ten připomíná gotický oltář, který je osázený barokními sochami. To je nezvyklá kombinace. Zvláštností je také nápis umístěný v božím oku na vrcholu oltáře. Je totiž napsaný v hebrejštině. Jedná se o písmena JHVH, která jsou v židovské tradici brána jako přepis božího jména. V katolické architektuře tohle nebývá vůbec běžné. Lidé se tomu často podivují. Zdá se jim, že to do podobné stavby nepatří,“říká Strachotová.
Santiniho záměr byl ale zřejmý. „Jde o důkaz toho, že autor symbolům velmi dobře rozuměl a uměl s nimi výborně nakládat. Hebrejštinu totiž použil jako symbol Starého zákona. Hned pod nápisem je scéna ukřižování Krista. Ta zase zastupuje Nový zákon,“vysvětluje.
Pro Santiniho je podstatná také symbolika čísel.
„Boží oko je číslo jedna, Kristus se dvěma anděly trojka, evangelisté pak čtyřka,“dodává Strachotová. Právě při zobrazování Ježíšových učedníků, kteří sepsali evangelia, Marka, Matouše, Lukáše a Jana, je ale opět zachytil netradičním způsobem. „Bývá běžné, že je zobrazují klasické figurální sochy. Santini ale vytvořil díla jejich symbolů, tedy anděla, býka, lva a orla,“sděluje.