Letní cesta k moři se začala přivírat
Rakousko a Itálie budou reagovat na německou dohodu o vracení migrantů
Pondělní noční migrační dohoda kancléřky Angely Merkelové a bavorského ministra vnitra Horsta Seehofera sice nehovoří o zavedení kontrol na německých hranicích, ale přesto může vyvolat dominový efekt.
Efekt, který zavede nějaký druh hraničních kontrol na cestě přes Rakousko a může v blížícím se vrcholu letní turistické sezony zkomplikovat cestu z Česka k moři statisícům Čechů a milionům Němců.
Problémem je, že z hrubých obrysů dohody Merkelová–Seehofer, které se objevily na veřejnosti, ani Rakousko, kterého se bezprostředně týká, zatím nedokáže určit, co Němci vlastně chystají. „Spolková vláda je připravena zejména zavést opatření k ochraně naší jižní hranice,“uvádí se ve stanovisku vídeňské vlády kancléře Sebastiana Kurze. S konkrétními kroky však Rakousko čeká až na jednání, která chce ve Vídni ve čtvrtek vést německý ministr vnitra Seehofer.
Rakousko je totiž zemí, přes kterou do Německa proudí nejvíce migrantů, kteří se do Unie dostali jak přes Řecko, tak především přes Itálii. A zatímco s Řeckem, jež není díky dohodě EU s Tureckem pod příliš velkým migračním tlakem, uzavřela Merkelová dohodu o přebírání migrantů, již po žádosti o azyl v Řecku dorazili do Německa, Itálie obdobný krok odmítla.
Italský ministr vnitra Matteo Salvini včera frajersky prohlásil, že Řím nemá vůbec nic proti tomu, aby Rakušané zavedli kontroly na společné hranici.„Pro Itálii by to bylo jen dobře. Z Rakouska do Itálie přichází víc migrantů než naopak. Jsem připraven zavést kontroly na italské straně hned zítra, protože Itálii to jen pomůže,“uvedl v rozporu s fakty pro televizi RAI Salvini.
Dohodu německých vládních stran o zřízení center pro vracení migrantů u hranic přivítal i český premiér Andrej Babiš. „Dalo to jasně najevo, že ten, kdo se vylodí v Itálii nebo v Řecku, nemá právo vybrat si žít v Německu,“uvedl Babiš. „Snad to Itálie a Řecko pochopí a zavřou (pro migranty) hranice.“
Rakouská spolková vláda je připravena zavést opatření k ochraně naší jižní hranice.
Z dohody uzavřené mezi Merkelovou a jejím ministrem vnitra Seehoferem v pondělí pozdě večer však není zřejmé, jak by měla fungovat „tranzitní centra“, jež mají být vytvořena u hranic s Rakouskem.
„Ve chvíli, kdy někdo vstoupí do Německa, tak je prostě v Německu,“upozornila v reakci na dohodu rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová na jednu z mnoha nejasností, které se kolem realizace pondělní dohody vytvořily.
Další zmatky vnášejí do dohody, jejíž stručné znění se vešlo na pouhou jednu stránku A4, i sami aktéři. Ministr vnitra Horst Seehofer například včera prohlásil, že v německých tranzitních centrech nemají být migranti drženi násilím, což by ale zpochybnilo jejich smysluplnost.
Ve čtvrtečním oznámení kompromisního řešení mezi Merkelovou a Seehoferem se mluví i o tom, že pokud země, přes které migranti do Německa přišli a kde požádali o azyl, budou odmítat běžence převzít, bude se „situace řešit na základě dohody s Rakouskem“.
Jenže jak se ukázalo už včera ráno při krizovém zasedání rakouských politických špiček, žádná dohoda s Vídní neexistuje a Seehofer ji má s Rakušany teprve vyjednat.
„Mám dojem, že Rakousko má zájem na rozumných řešeních,“zadoufal včera před novináři Seehofer. Chce hovořit i se svým italským protějškem Matteem Salvinim, který dosud kategoricky odmítal přijímání vrácených žadatelů o azyl. „Mluvíme samozřejmě také s Itálií. Nejdřív ale musíme sami vědět, co chceme,“podotkl Seehofer.
A to je právě další otázka. Dohoda mezi Křesťansko-demokratickou unií kancléřky Merkelové a Seehoferovými křesťanskými sociály (CSU) totiž není dohodou celé vlády. Sociální demokraté (SPD), menší vládní partner, dali už v pondělí najevo, že Merkelová a Seehofer si v žádném případě nemohou být jisti jejich automatickým souhlasem. Jak připomínají němečtí komentátoři, „tranzitní centra“se CSU pokoušela prosadit už do vládního programu současné koalice a byla to právě vůči migrantům daleko vstřícnější SPD, která něco takového silně odmítla.
Teď však sociální demokraté vystupují relativně smířlivě. „V dohodě je ještě řada otevřených otázek,“uvedla šéfka strany Andrea Nahlesová. „Pro naplnění ujednání je především zapotřebí dohoda s Rakouskem a Itálií.“
Migrační krize už vlastně není
K prosazení dohody o vracení migrantů do „prvních zemí“je poměrně dobrá doba. Migrační krize je, jak připouští i premiér Andrej Babiš, už spíše politickou otázkou než realitou.
V letošním roce přišlo do Evropské unie zatím necelých čtyřicet tisíc migrantů, což je jen zlomek množství příchozích v době skutečné migrační krize. Libyjská pobřežní stráž funguje stále efektivněji, klidná je situace i na řecko-tureckém pomezí, a pokud jde o syrské válečné uprchlíky, ti už nepřibývají, naopak se začínají vracet do svých domovů.
Na druhé straně je ale v Itálii na půl milionu migrantů, z nichž se velká část chce dostat do Německa nebo Francie.