Muzeum vědy, práce a snů
Historie Národního technického muzea začala roku 1908. První sídlo našlo na Hradčanech
Jan Bohata redaktor MF DNES
Dům zasvěcený snům, tak poeticky se jmenuje chystaný filmový dokument o Národním technickém muzeum (NTM). Největší instituce svého druhu slaví 110. výročí zakládací schůze Technického muzea Království českého v Praze, svého předchůdce.
Příběh historie NTM se v neděli 8. července dopoledne objeví na druhém programu ČT. „Jedná se o hraný dokument. Pořadem provází architekt David Vávra,“uvedla Jana Dobisíková z NTM. Za 110 let se instituce proměnila v jedno z nejmodernějších a nejvyhledávanějších tuzemských muzeí. „Rozsáhlé sbírky obsahují v současné době na sedmdesát tisíc předmětů, 135 tisíc archiválií, čtvrt milionu knih a dokumentují vývoj vědy a techniky na území českých zemí,“uvádí zástupci NTM.
Cesta sbírkami představuje procházku českými dějinami přírodních věd a techniky. Zahrnuje architekturu, astronomii, dopravu, hornictví, chemii, metalurgii, polygrafii a další sféry. Diváci se zde mohou obdivovat prvnímu českému autu značky NW President z roku 1898 či báječnému létajícímu aparátu těžšího vzduchu, letounu Kašpar JK. Tedy stroji, s nímž vzduchoplavec Jan Kašpar v roce 1911 vykonal první dálkový let.
Na železniční tratě vyrazil 8. června z Masarykova nádraží na cestu napříč Českem a Slovenskem „Prezidentský vlak“. Jeho součástí jsou exponáty, které patří k perlám železničních sbírek NTM. Souprava se na Masarykově nádraží objeví znovu na konci prázdnin, od 28. srpna do 2. září. Jedná se o salonní vůz Aza 86 z roku 1909 pocházející z proslulé smíchovské Ringhofferovy továrny. Vyroben byl roku 1909 pro následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho rodinu. Druhým unikátním železničním salonním vozem je vůz Aza 80 speciálně vyrobený pro prezidenta T. G. Masaryka k jeho osmdesátým narozeninám v březnu 1930.
Hold vědě a technice
Počátky muzea se před 110 lety nesly v atmosféře napjatého očekávání. Ustanovující, takzvaná manifestační schůze se odehrála ve středu 5. července 1908 ve slavnostním sále Obchodní a živnostenské komory v Praze na Josefském náměstí (dnes náměstí Republiky).
Mezi členy přípravného výboru Technického muzea Království českého v Praze se nacházeli zástupci české techniky a univerzity, Spolku Do NTM ve dne v noci posluchačů strojního inženýrství, železničního odboru Zemského výboru Království českého a dalších úřadů a firem. „V národě českém věda a práce měly vždy vděčnou půdu,“zdůraznil potřebu zřízení technického muzea Josef Hanuš, profesor české techniky.
Trvalo ještě dva roky, než si expozice mohli prohlédnout první návštěvníci. Stalo se tak na den sv. Václava roku 1910. V té době šlo o instituci ojedinělou v RakouskoUhersku i v Evropě. Muzeum první domov nalezlo ve sgrafity ozdobeném renesančním Schwarzenberském paláci na Hradčanech. Exponáty představovaly průřez strojnictvím, elektrotechnikou, areonautikou, sklářstvím, stavitelstvím, „dopravnictvím“, vodním stavitelstvím a dalšími sférami.
K nejobdivovanějším exponátům náležel například model cukrovaru, tehdejší pýchy českého průmyslu. „Jest to největší a nejdokonalejší model, který nemá sobě druhého v žádném z evropských museí,“pochlubil se průvodce z roku 1910.
„Skvostně provedené“modely v dalších sálech znázornily regulaci a kanalizaci Vltavy a Labe. Populárním se stalo též geodetické oddělení, zhlédnout tam šlo aparáty Tycha Brahe z 16. století. Českou pýchou „dopravnického oddělení“se stala též kolekce předmětů související s vynálezcem lodního šroubu Josefem Resslem.
Muzeum své brány otvíralo v neděli a o svátcích. Cena vstupného nebyla přemrštěná, vyšla na 40 haléřů. Za to šlo pořídit snídani na vidličku, eventuálně tři půllitry piva či dva paklíky cigaret „športek“.
Na vlastní prostory NTM muselo počkat. Nynější budovu na Letné stavbaři sice dokončili v roce 1942, ale NTM ji zabrala protektorátní poštovní správa. Německé úřady zkonfiskovaly též Schwarzenberský palác. Muzeum proto muselo na čas do karlínské Invalidovny. Na Letnou se nastěhovalo po roce 1948.