50 českých krás: Králický Sněžník
Opojná atmosféra Králického Sněžníku
Pokud se necháte zlákat a vydáte se na celodenní výlet na Králický Sněžník, poznáte jedno z našich co do plochy nejmenších pohoří. Nenechte se však zmást, horstvo se stejným názvem, jakým se pyšní i 1 424 metrů vysoký kopec, je třetím nejvyšším v Česku. I sami Poláci si Śnieżnik Kłodzki tak trochu přivlastňují, neboť vrcholovou částí hory prochází česko-polská hranice, která se přece jen více klikatí ve prospěch našich severních sousedů.
Ale na jedné ani na druhé straně hranice výraznou vrcholovou dominantu nehledejte. Nebylo tomu však vždy. Do roku 1973 strážila Králický Sněžník kamenná rozhledna císaře Viléma.
Postavil ji v roce 1899 Moravskoslezský sudetský horský spolek, který byl první organizací turistů v Jeseníkách a stojí i za výstavbou kamenné rozhledny na Pradědu, byť tu začali původní osadníci stavět až o pět let později. Dnes na její zchátralý stav vzpomíná jen hrstka turistů, která za minulého režimu ignorovala cedule, na nichž bylo v hraničním pásmu vyhrožováno Veřejnou bezpečností.
K zániku rozhledny na Sněžníku se vážou dvě teorie. Jedna tvrdí, že ji polští vojáci strhli kvůli špatnému technickému stavu, podle druhé vadilo pohraničníkům, že lidé z české strany kvůli výstupu na rozhlednu neoprávněně překračovali hranice.
Dnes na vršku zbyla z odstřelené vyhlídky jen hromada kamení, od devadesátých let se při jakékoliv vhodné příležitosti mluví o její obnově, což platí i o bývalé Lichtenštejnově chatě, na jejíž pozůstatky narazíte na úpatí nejvyšší hory. Najdete je jednoduše u sošky slona, která je s oblastí spojena od chvíle, co ji tam německý umělecký spolek Jescher nechal postavit jako svůj symbol.
Jen pár metrů od slůněte směrem k vrcholu najdete upravenou studánku s pramenem řeky Moravy. S vodou je Králický Sněžník spojen ještě v jednom ohledu. Získal totiž lichotivé označení střecha Evropy. Doslova to platí na 1 145 metrů vysoké hoře Klepý, odkud stéká voda do Černého, Severního a Baltského moře. Velmi přiléhavě pojmenovali vrch naši polští sousedé, kteří hoře neřeknou jinak než Trójmorski Wierch. S trojkou je tu spojen i historický trojmezník kdysi oddělující Království české, Markrabství moravské a Kladské hrabství.
A přírodní rezervace na ploše téměř 1 700 hektarů je okouzlující nejen toulkami po vrcholovém hraničním hřbetu s překrásnými výhledy, úchvatné jsou při zpáteční cestě z nejvyššího vrcholu i další přírodní zajímavosti jako drobné vodopády na přítocích řeky Moravy nebo méně známé a částečně prozkoumané jeskyně, leč veřejnosti nepřístupné.
A dobrá rada na závěr. Při toulkách po hřebenech si i v letě přibalte raději něco teplejšího na sebe. Pohoří Králického Sněžníku je se svojí průměrnou roční teplotou 2 až 4 stupně Celsia vysledovanou meteorology mezi lety 1961 až 2000 nejchladnějším místem v Pardubickém kraji. Na nedaleké Slaměnce ve výšce 1 100 metrů nad mořem bylo loni v červenci průměrně jen něco málo přes 14 stupňů Celsia.