Ochrana práv autorů na internetu u europoslanců narazila

Z peněz investovaných do reklamy na internetu dorazí na účet těch, kdo vytvářejí jeho obsah a nesou náklady na jeho výrobu, jen malá část. Většinu zisku z reklamy na internetu inkasují prohlížeče nebo sociální sítě, které na něj odkazují.

Evropští poslanci ve čtvrtek hlasovali o návrhu směrnice, která má nově nastavit ochranu autorských práv na internetu včetně toho, aby zisky z internetové reklamy byly mezi tvůrce obsahu a internetové giganty rozdělovány spravedlivěji.

Europarlament rozhodl, že si směrnici zatím ponechá k dalšímu projednávání a v té podobě, jak o ní hlasoval, ji nepodpoří.

To znamená, že než se dostane na třístranná jednání mezi Evropskou komisí, europarlamentem a jednotlivými členskými státy o konečné podobě nové legislativy, čeká ji v září další projednávání v Evropském parlamentu.

Dá se očekávat, že bude bouřlivé. Ostatně bouřlivá byla už debata, která provázela přípravu nové směrnice.

„Bylo podáno více než tisíc pozměňovacích návrhů, někteří z nás dostali i 60 tisíc e-mailů od zastánců i odpůrců nové legislativy,“říká europoslanec a předseda právního výboru Evropského parlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který směrnici připravoval.

Daň z odkazu

Kritici připravované legislativy se obávají, že omezí svobodu internetu. „Rozhodnutí Evropského parlamentu jsme přivítali s obrovskou úlevou, pokud by to prošlo, velmi rychle bychom dospěli k velmi omezující podobě autorského práva. Dobojováno ale není,“říká Mikuláš Peksa z Pirátské strany, která v Česku patří k nejhlasitějším odpůrcům připravované směrnice.

Naopak zastánci upozorňují, že velcí internetoví giganti jako třeba Google nebo Facebook vlastně vydělávají na práci jiných.

V Česku je pro novou úpravu autorského práva například Unie vydavatelů.

Největší spory se vedou o zavedení poplatků pro internetové služby, které využívají obsah vytvořený někým jiným – především v podobě odkazu. A také o odpovědnost za dodržení autorských práv, kterou chce směrnice přenést na ty, kdo tento obsah zveřejňují.

Čeká se bouřlivá diskuse

Už při červnovém hlasování Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu (JURI), který směrnici předkládal, bylo jasné, že mezi členy výboru nepanuje příliš velká shoda. Čtrnáct z nich hlasovalo pro (včetně Pavla Svobody), devět proti a dva se zdrželi.

Při hlasování na plénu europarlamentu se ale Svoboda hlasování zdržel. Mimochodem tak jako dalších sedm českých europoslanců. Z celkem 627 přítomných se jich dohromady zdrželo jen 31.

„Čeští poslanci nejsou příliš odvážní, nemají názor. Mandát je k tomu dát názor najevo a ne se zdržet,“komentuje to Stanislav Polčák (TOP 09), jeden ze dvou Čechů, kteří hlasovali pro.

„Nechci bránit demokratické diskusi,“ vysvětluje postoj lidovecký europoslanec, proč je s odložením spokojen. Stejně jako komunistická poslankyně Kateřina Konečná, která hlasovala proti. „Je v ní tolik nesrovnalostí, že nechat ji ve verzi výboru by bylo nezodpovědné,“říká Konečná.

Na současné podobě směrnice komunistce vadí možnost více výkladů – a to nejen u zmíněných částí, které se týkají prohlížečů či sociálních sítí. „Obracejí se na nás například vysoké školy, které upozorňují, že by například studenti mohli mít problémy při prezentaci svých prací,“říká Konečná.

„Většina europoslanců si uvědomuje, že taková směrnice je potřeba, tvůrce obsahu chránit chceme, ale ten text opravdu potřebuje dotáhnout,“říká i Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který také hlasoval proti tomu, aby europarlament směrnici poslal dál v současné podobě.

„Podle mě poslanci rozhodli tak, jak rozhodli, kvůli kampani, která staví na názoru, že rozkrádání osobního vlastnictví se má v Evropě stát normou,“kritizuje výsledek hlasování naopak Stanislav Polčák.