Polovina zastaváren porušuje pravidla
Lyže ve sklepě, kolo v panelákové kočárkárně, drahé nářadí na zahradě. Lákadla pro zloděje, která často končí za zlomek své hodnoty v zastavárnách.
Miluše Janotová spolupracovnice redakce
Dobrý den, prodáváte tady kradené zboží? ptá se zákazník prodavače v zastavárně. Ten reaguje naoko vyděšeně: „Jasně, že ne.“„Víte, mně kousek odtud ukradli kolo, tak ho hledám,“pokračuje zákazník. „Sem by ho určitě nedávali, to se spíš podívejte na druhém konci města,“prozradí se v další větě muž za pultem.
Majitel zastavárny má z kradených věcí levný zdroj zboží, prodávající má rychlé peníze. Suma sice neodpovídá skutečné hodnotě zboží, ale anonymita prodávajícího je přednější. Navíc zastavárna věc koupí bez příjmového dokladu a neeviduje ho.
Má již totiž tip na kupce, kterému obratem výrobek prodá za dvojnásobnou cenu, než za kterou ho vykoupila. Vše se odehrává mimo „kamery“, tedy v režimu krácení daní a porušování dalších zákonů. I přes veškeré snahy se stále nepodařilo prodej kradených věcí v zastavárnách vymýtit.
Policisté zastavárny procházejí buď preventivně namátkově, nebo tu cíleně hledají konkrétní ukradené předměty. Při kontrolách narazí i na různé kuriozity. Loni v Brně v jedné ze zastaváren našli třeba i ukradené stříbrné příbory za dvacet tisíc. Karvinští policisté zase v jednom z rodinných domů odhalili nelegální zastavárnu s desítkami ukradených jízdních kol.
Do tří let může chtít okradený věc zpět
I přes to, že mnoho zastaváren zákony porušuje, má prodej použitého zboží v těchto provozovnách svá pravidla. Například okradený má větší práva než nový majitel, který v zastavárně věc koupil. „Prokáže-li původní vlastník, že věc ztratil nebo mu byla svémocně odňata, potom je nový vlastník povinen takovou věc původnímu vlastníku vrátit, jestliže od ztráty nebo odnětí věci neuplynuly více než tři roky,“vysvětluje Lukáš Zelený, právník spotřebitelské organizace dTest. Neplatná je celá kupní smlouva, protože provozovatel zastavárny nepřevedl platně vlastnické právo. Potom se kupující musí domáhat vrácení peněz po prodejci.
Zastavárník také musí zboží i prodávajícího řádně identifikovat a o tom všem vést evidenci. Tedy zejména opsat si údaje z průkazu totožnosti, zkontrolovat shodu podoby prodávajícího s fotkou v průkazu, zjistit název výrobku, jeho značku a výrobní číslo, jsou-li na výrobku uvedeny, jinak stručný popis výrobku umožňující jeho dostatečnou identifikaci.
„Pokud to nemůže udělat, například to zákazník odmítne nebo věc nelze identifikovat, nesmí věc koupit, přijmout do zástavy nebo zprostředkovat její nákup,“zdůrazňuje Zelený. Právě tuto povinnost ale mnoho zastaváren porušuje a nakupuje kradené věci, ať už od prostředníků, nebo přímo od zlodějů.
Provoz zastaváren je také omezen v noci, právě aby se zlodějům ztížila možnost zpeněžit ukradený lup. V době mezi 22. a 6. hodinou je totiž zakázán nákup a prodej použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu či přijetí do zástavy.
Reklamace? Do 12 měsíců
I věc koupená v zastavárně se dá reklamovat. Oproti novému spotřebnímu zboží, na které se vztahuje dvouletá záruční lhůta, je možné dobu trvání odpovědnosti za vady u použitých výrobků zkrátit až o polovinu, tedy na 12 měsíců. „Případné vady zboží již při zakoupení je nutné vyznačit v dokladu o koupi, na vše ostatní se odpovědnost prodávajícího za vady vztahuje,“vysvětluje Fröhlich.
Kupující může při reklamaci žádat opravy, slevu z kupní ceny nebo odstoupení od smlouvy. V případě prodeje použitého zboží však logicky nepřichází v úvahu výměna.
Až milionová pokuta
Provoz zastaváren kontrolují kromě policie i Česká obchodní inspekce (ČOI) a živnostenské úřady. Jen ČOI v loňském roce provedla 486 kontrol. „Z celkového počtu bylo ve 266 případech zjištěno porušení právních předpisů, což představuje 54,7 procenta. Za zjištěná porušení bylo uloženo celkem 262 pokut v celkové výši 570 000 Kč,“uvedl mluvčí inspekce Jiří Fröhlich. Dále ČOI zakázala prodej téměř stovky výrobků a několika měřidel, které nesplňovaly požadavky právních předpisů nebo norem. Největší „průšviháři“přitom byli z Plzeňského a Karlovarského kraje.
Živnostenské úřady kontrolují kromě jiného i povinnosti, které se týkají identifikace účastníka a předmětu smluvního vztahu a vedení související evidence nebo třeba zákaz nočního prodeje. Podle mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánky Filipové může živnostenský úřad zastavárně za porušování předpisů uložit až milionovou pokutu, zrušit živnostenské oprávnění nebo pozastavit provozování živnosti.
Majitel zastavárny má z kradených věcí levný zdroj zboží, prodávající má rychlé peníze.