Nad lesem je dron
Drony nad Brdy odhalí, kde hoří oheň. Lidé si ale stěžují na ztrátu soukromí
Radka Hrdinová reportérka MF DNES
ad vrchem Houpák v Chráněné krajinné oblasti Brdy se stmívá. Ticho a klid na improvizovaném tábořišti, kde si osamocený turista právě vaří večeři, však dlouho nevydrží. Míří sem totiž policejní hlídka.
Doprostřed lesa ji poslalo hlášení policejního dronu. Ty tiše létají nad rozlehlými brdskými lesy a kontrolují, zda někde nehoří. „Ohně vyhledávají pomocí termokamery, kterou je stroj osazen,“říká Monika Schindlová z krajského ředitelství středočeské policie, jež drony nad lesy posílá.
Letos zatím termokamery zaznamenaly kromě tohoto ještě jeden nepovolený táborák. I ve druhém případě poslali policisté, kteří drony řídí, na místo nejbližší hlídku.
Ty, kdo táboráky v chráněné krajinné oblasti zapálili, může přelet dronu nad jejich tábořištěm stát až 15 tisíc korun. To je horní hranice pokuty, kterou mohou za tento přestupek dostat. Rozdělávání ohňů v přírodě je zakázáno kromě vyhrazených tábořišť.
„Kolik zaplatí, to zatím nevíme, správní řízení ještě neproběhlo a v tomto případě policista pokutu na místě dát nemůže. Musí přestupek poslat do správního řízení,“dodává Schindlová.
Kdyby způsobili požár, pokuta by byla ještě vyšší. „Horní hranice u fyzických osob je 25 tisíc korun, u právnických až půl milionu,“říká mluvčí středočeských hasičů Ladislav Holomčík.
Soukromí, nebo bezpečí
Když se policie s hlídkováním nad lesy pochlubila na svém facebookovém profilu, odstartovala tím ostrou diskusi.
„Člověk už nebude mít soukromí nikde, všude kamery, drony... Za chvíli už si člověk ani neuplivne, aby o tom nikdo nevěděl,“komentoval nové využití dronů Kuba Brsták.
Odpověď správce policejního profilu byla rychlá: „Slušný člověk nemá co skrývat, bezpečí je přece přednější. Dříve byl na každém rohu četník, dnes kamera. Je to špatně? Z pohledu bezpečnostní situace jistě ne.“
Ne všechny diskutující se mu podařilo přesvědčit. „Až se bude vaše paní někde v ústraní opalovat nebo si bude chtít zaplavat nahoře bez a nějaký váš kolega ji bude očumovat dronem, tak to je O. K., protože slušný člověk nemá co skrývat?“ptá se Jan Malinda.
Legislativa kvůli soukromí přelety dronů sice omezuje, ale jen v obydlené oblasti. Neměli by se pohybovat do 150 metrů od budov a obydlených oblastí obecně, kvůli bezpečnosti by se na vzdálenost 50 metrů měly vyhnout i člověku.
Kromě tohoto obecného pravidla mají výslovně zakázáno létat například v okolí letišť, vojenských objektů nebo jaderných elektráren. A také nad chráněnými krajinnými oblastmi, tedy i nad brdskými lesy.
Na to mají policejní drony výjimku. Povolení létat nad Chráněnou krajinnou oblastí Brdy získali policisté už v minulém roce a letos drony na hlídkové lety vysílají pravidelně.
„Ve vzduchu jsou zpravidla sedm dní v měsíci,“říká Schindlová. Letová hodina při započtení životnosti hlavních částí dronu podle ní policii vyjde zhruba na sedm set korun. Za dva drony včetně výcviku sedmi „pilotů“zaplatil Středočeský kraj dva miliony.
V přímém přenosu
Policie drony nepoužívá jen k vyhledávání táboráků, ale například i nelegálních skládek. „Letos byly zapojeny i do namátkových kontrol rekreačních oblastí při prevenci majetkové trestné činnosti,“říká Schindlová.
Při hlídkovém letu policista na zemi sedí u monitoru a obraz z dronu sleduje v reálném čase. „Pokud by zjistil požár, informoval by okamžitě hasiče. V obou letos zaznamenaných případech se jednalo o tábořiště,“říká Schindlová.
Zda hlídkové lety policejních dronů mohou snížit riziko lesního požáru, si zatím hasiči netroufají odhadnout, i když nelegální táboráky v lesích za problém považují.
„Řada lidí si myslí, že když oheň nehoří plamenem, je to v pohodě. Ale žhnout může ve spodní vrstvě hrabanky, oheň se šíří kořenovým systémem a může vyskočit třeba patnáct metrů od ohniště,“říká Holomčík. Na žádný oheň, který se vymkl kontrole, zatím policejní drony při přeletech nenarazily. „Máme také neformální domluvu, že kdyby došlo k požáru většího rozsahu, pomohly by nám s jeho monitorováním,“dodává Holomčík.