Švédští voliči chystají revoluci
Zářijové volby slibují pětinu hlasů Švédským demokratům, straně odmítající imigraci.
Bezmála stotisícové předměstí Södertäl na západě švédské metropole je jedním z míst, kde se budou rozhodovat zářijové parlamentní volby.
Je to takový Blízký východ v malém. Kdekdo tady pochází z Iráku či Sýrie. Je to také ukázkový příklad toho, jak imigrace začíná přerůstat Švédům přes hlavu.
Kriminalita v těchto místech strmě roste. Bouchají tady i ruční granáty. Tradiční švédské strany okolo toho jen opatrně přešlapují.
Tradičním politikům nevěří
Z toho profituje strana Švédští demokraté, které průzkumy před parlamentními volbami slibují nebývale velké zisky. Mohli by dostat přes 20 procent.
„Ještě nikdy v minulosti nebyla imigrace tak podstatným tématem předvolební kampaně jako tentokrát,“připouští Gunnar Strömmer, tajemník švédské tradiční strany Umírněných.
Je třeba říct: Švédsko určitě není na pokraji občanské války a statistiky o kriminalitě by mu mohly mnohé státy závidět. Téměř desetimilionová země zažila loni 113 vražd, před třemi lety to bylo 112 vražd.
Ve srovnatelném Česku to bylo loni 146 vražd.
Jde o to, že ještě před pár lety se cítili Švédi mnohem bezpečněji.
„Už se dnes téměř nestane, že by někdo nechal nezamčený dům nebo klíčky v zapalování,“vykládá Sylvia Ulmannová, která žije na problematickém předměstí Södertäl. Dříve to bylo docela normální.
Teď si ale podle průzkumů zhruba třetina Švédů myslí, že na ulici není bezpečno. Před nějakými dvaceti roky by přitom nikoho nenapadlo se na takovou věc vůbec ptát.
Proto přestali Švédi tradičním politikům věřit. Když se země v kritickém roce 2015, v době vrcholící migrační krize, rozhodla přijmout spolu s Německem nejvíce uprchlíků v přepočtu na obyvatele, nikdo z politiků se s nimi neradil. Mělo se za to, že ke Švédsku, s jeho tradicí otevřenosti, to tak nějak patří.
A mnoho obyvatel skandinávské země má teď pocit, že politice by prospěla malá změna. Proto preference Švédských demokratů už roky posilují.
Ve vzdáleném Bruselu se podle listu Svenska Dagbladet dokonce otevřeně mluví o možnosti, že by jejich stranický lídr Jimmie Akesson mohl usednout ve stockholmském Rosenbadu, sídle švédských premiérů.
To by bylo vážné. Oslabilo by to progresivisty v evropské politice a posílilo by to euroskeptické křídlo, protože až dosud bylo Švédsko výkladní skříní všech liberálních konceptů.
Změna agendy
Tak horké to asi zatím není. Švédští demokraté podle všeho nepřemluví žádnou z tradičních stran, sociální demokraty ani pravicové Umírněné, ke spolupráci. Čekají je možná další roky v opozici. Změna spočívá v tom, že dokázali prosadit do veřejné debaty svou vlastní agendu.
„Příští švédské volby jsou dosud nejotevřenější partií, jakou kdy tato země zažila,“řekl agentuře Reuters Jonas Hinnfors, politolog z Göteborské univerzity. Příští povolební koalici si podle něj nikdo nedovolí odhadovat.
Jisté je, že tradiční strany se přizpůsobily Švédským demokratům a upravily svůj předvolební repertoár. Už neslibují bezbřehý liberalismus a dveře otevřené migrantům z celého světa. Zohledňují témata, jako je bezpečnost v ulicích.
Důležité je, že Švédští demokraté, kteří vznikli před 30 lety sloučením několika menších stran, dodržují úzkostlivě korektní politiku. Nechtějí podle svých slov sklouznout ke xenofobii ani rasismu.
Příští švédské volby budou dosud nejotevřenější partií, jakou kdy země zažila.