Tiger Woods je zpátky ve hře
Tiger Woods na British Open ukázal, že se může bít o velké tituly. Jenže bít se, či vyhrát, to je rozdíl
Optimista by jásal a skákal, pesimista by se chmuřil. Je tahle golfová sklenice napůl plná, či z poloviny vyprázdněná? To už z ní všechny triumfy vyvanuly, nebo se naopak zrovna teď rodí další? Tak přesně se to neví. Jako by v sobě Tiger Woods dál měl kouzlo velkého šampiona, jen už ho přenáší na jiné. Na věhlasném British Open to vypadalo, že si kráčí pro výhru z největších, že dá zapomenout na všechny skandály a zranění – jenže si trofej doslova odstřelil. A zvítězil Francesco Molinari, Woodsův kolega z flightu, tedy skupiny na greenu.
„Tiger byl skvělý. Ukázal velkého sportovního ducha,“ocenil Molinari. „Je jasné, že když hrajete s ním, je najednou okolo daleko víc lidí.“
Italský nováček vstoupil do dějin, americká ikona spadla na 6. místo. Woods je stále magnetem přitahujícím pozornost, hrající legendou přesahující obvyklé kontury sportu. Jenže je legendou nevítězící. Když už bylo definitivně jasné, že svůj major číslo 15 nepřidá, objal Woods syna Charlieho a dceru Sam a popisoval: „Vyhrál jsem toho v kariéře dost, ale děti nikdy mé triumfy neviděly. Jsem rád, že už mohou rozumět tomu, co dělám; dosud pozorovaly hlavně všechny mé boje a bolesti, jimiž jsem si procházel.“
Jen rychlá svodka: myslel tím osobní potíže, nevěry a rozvod, problémy s alkoholem a nadužívám léků, vleklá zranění. 42letá ikona, zdá se, teď dala tělo do kupy. Co se týká projevu, tygr zase řve. Jenže jak je na tom mysl? Na British Open předvedl nejlepší výkon posledních let – ale zároveň na woodsovské zvyklosti nezvyklý, zcela zbytečný kolaps.
Tohle se mu v dávných časech dominátora prostě nestávalo.
A jako ilustrace ostatně poslouží dva výroky jeho velkých soupeřů.
Jordan Spieth: „On sám by vám to možná nepřiznal, ale taky je jen člověk. Tlak, který ve vedení cítil, je stejný i pro něj. Zvlášť když už ho nějakou dobu nezažil.“
Rory McIlroy: „Patří k těm, co budou vždycky ve hře, ale aktuálně bych neřekl, že nám dělá starosti. Tiger, jemuž teď čelíme, dělá věci, které před 10 či 15 lety nedělal.“
Přeloženo: z golfového supermana se stal „jen“nadaný smrtelník.
S „diagnózou“pro web Golfworld souhlasil psychiatr Michael Lardon, který pečuje i o sportovce a pomáhal utužovat mysl jinému golfovému esu Philu Mickelsonovi. „Vzpomínám si na rok 2009, na rozhovor po prvních Tigerových pádech,“řekl. „Už tehdy jsem tvrdil, že se netrápí proto, že by se ostatní zlepšili, ale proto, že se sám necítí optimálně. Na téhle úrovni potřebujete vnitřní klid. A on zpočátku míval pohled vyplašené srny.“
Od raněného zvířete se od té doby snaží dostat zpět do pozice predátora. A pokrok, jenž předváděl na hřišti ve Skotsku, je citelný. Zvlášť s přihlédnutím k tomu, že letos předtím na Masters v Augustě skončil na 32. místě a na US Open následně ani neprošel cutem...
Tiger si tedy znovu vytyčuje teritorium. Jen se netuší, jak velké bude.
„Už to, že je takto zpět, je pro náš sport skvělé,“nezastírá McIlroy.
Zpět na úvod: měl by si tedy chlapík, který má vyděláno i pro svá prapravnoučata a dosáhl bezprecedentní míry slávy, stěžovat na promarněnou šanci, či zvesela vyhlížet zítřky? Woods uvedl, že o radu hodlá oslovit Serenu Williamsovou.
„Jsme dobří přátelé,“říká o slavné tenistce. „Sereně se narodilo dítě a teď prohrála finále Wimbledonu. Jsem si jistý, že bychom se mohli pobavit o tom, jak dávat věcem tu pravou důležitost. Vím, že to teď bude chvíli na nic. Ale vzhledem k tomu, čím vším jsem si prošel, i tohle beru jako požehnání.“
Tigerova sklenice se tedy aspoň jeho očima zdá poloplná.