Fakta Profesor Jiří Mikulec
To byla zajímavá a odvážná akce. Švédský generál Hans Christoph Königsmarck v noci na 26. července nepozorovaně přivedl před pražské hradby asi dva a půl tisíce mužů. Klíčovou osobou byl bývalý císařský důstojník, bavorský rodák Ernst von Ottoval (Arnošt Ottovalský), který nabídl své služby Švédům. Znal slabiny pražského opevnění, s malou jednotkou pronikl přes rozestavěné a špatně hlídané šance na Hradčany. Jeho lidé pobili stráž Strahovské brány a pustili Švédy do města. Ti velmi rychle obsadili Hradčany a Malou Stranu.
Proč nebyl nájezd úspěšný i na pravém břehu Vltavy?
Staré Město bylo včas varováno a nepřítele se podařilo zastavit před mosteckou věží. Následovalo tříměsíční obléhání pravobřežních měst švédským vojskem generála Arvida Wittenberga, které přitáhlo o pět dní později.
Kdo v Praze velel císařským vojskům?
Byl to polní maršál Rudolf Colloredo z Walldsee. Při švédském vpádu spal v paláci na Malé Straně, ale dobrodružně se mu podařilo utéct na druhý břeh. Měl k dispozici jen několik tisíc císařských vojáků a neobešel se bez pomoci měšťanů.
Jak bránili své město Pražané?
Jejich oddíly organizoval staroměstský primas Mikuláš Turek a královský rychtář Nového Města Václav Augustin Kavka. Postavili přes dvacet kompanií měšťanů, akademickou legii a kompanii šlechtických služebníků. Při obraně se uplatnili i Židé z ghetta, byla jim svěřena protipožární služba a pomáhali při opravách opevnění.
Můžete popsat klíčové momenty střetnutí?
Pravobřežní města byla dělostřelecky ostřelována, Königsmarckovi muži bojovali na mostě ve snaze prolomit obranu mostecké věže, Wittenbergova armáda útočila na vnější hradby. Nejúpornější boje probíhaly na hradbách v místech dnešní magistrály od Hlavního nádraží ke křižovatce Bulhar. Obležené Praze velmi pomohla nedůslednost generála Wittenberga, který dvakrát nakrátko přerušil obléhání a odtáhl na kořistnické výpravy do jižních Čech. Tím obráncům umožnil nejnutnější opravy opevnění, dovezení zásob i příchod posil. Nejkritičtější situace nastala v říjnu, kdy Švédům dorazily posily a vysíleným obráncům docházela munice.
Mohli Pražané Švédy vnímat
V letech 1981–1986 vystudoval
obor český jazyk – dějepis. Působí jako vědecký pracovník oddělení dějin raného novověku
Externě přednáší na Filozofické fakultě UK.
vydal monografii Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích. K dalším publikacím patří nebo České země v letech1620–1705.
jako osvoboditele Habsburků? z vlády
Císař Ferdinand III. obranu Prahy velmi oceňoval, zasílal obleženým listy, v nichž je povzbuzoval a sliboval odměny za věrnost. Především protestantská historiografie Pražanům vyčítala, že zapomněli na činy svých předků a bránili Prahu pro katolického císaře, místo aby se spojili s luteránskými Švédy. Takové úvahy jsou ale nehistorické. Praha byla katolická a věrná Habsburkům, to ano, ale její obyvatelé především bránili rodiny a domovy před rabující soldateskou.
Malá Strana a Hrad byly vyloupeny, co zde Švédy nejvíce lákalo?
Byly vypleněny rudolfínské sbírky na Hradě, Königsmarck dokonce poslal švédské královně Kristýně jejich soupisy, aby si mohla vybrat. Došlo k vyloupení většiny paláců, například z Valdštejnského paláce byly do Švédska odvezeny sochy Adriana de Vries. Švédům padlo do rukou obrovské množství výzbroje z hradčanské a malostranské zbrojnice. A značným zdrojem peněz se stalo výkupné, zajali přes dvě stovky významných šlechticů a příslušníků kléru v čele s arcibiskupem kardinálem Harrachem.
Jaké ztráty na životech a jaké poškození města si boje vyžádaly?
Obě strany z propagačních důvodů