Bělobrádek: Kdo mě může nahradit
Rozhovor o ambicích lidoveckého předsedy, o jeho možném konci ve vysoké politice a o tom, kdo by ho mohl nahradit.
Rozhovor s Pavlem Bělobrádkem byl překvapivě spíše nostalgickým povídám s „mužem na odchodu“.
Lidovecký předseda kandiduje do Senátu, zvažuje, že se stáhne z vysoké politiky a už ani nebude možná kandidovat na šéfa strany. „Myslím, že jsem svůj historický úkol splnil,“říká.
Když mluví o současné vládě a jejím premiérovi, předpovídá, že „do půl roku tady bude jiný stát“. Podobný mečiarovskému Slovensku.
Šéfredaktor MF DNES Jaroslav Plesl nedávno napsal komentář o tradičních politických stranách. Budu citovat pár vět: „Špičky těchto politických stran dělají tak, jak to okoukaly v uplynulých 25 letech, ale jaksi jim uniká, že politika a společnost prošly proměnou. Naši zhrzení hoši a Miroslava Němcová se místo toho cítí nedocenění a zlobí se na většinu voličů, že volí nesystémové strany a populisty.“Co říkáte tak přísnému hodnocení?
První polovina citátu je správná. Druhá polovina je spíš urážlivá a není podle mě objektivní. Já se určitě necítím zhrzený. Celosvětovým trendem v politice je větší personalizace. Lidé chtějí volit nikoli salonní politiky ale výrazné osobnosti. Odpouštějí jim i to, co by nikomu předtím neodpustili. Vidíme to v Evropě i v Americe. Do dob dobrých se hledají méně výrazní politici a do dob divokých ti výraznější navzdory svým negativům. To si uvědomuji a vždycky jsem to říkal. Je jasné, že tady v opozici nejsou teď takové výrazné osobnosti, jak by bylo asi potřeba.
Na druhou stranu jedna z těch výrazných osobností naopak nahrává těm, kteří vládnou. To je Miroslav Kalousek, který je bez ohledu na realitu velmi nepopulární. Je čas k obměně a měli by přijít výraznější politici. Každý si to může zkusit.
A vaší reakcí na to je, že chcete přeskočit ze Sněmovny do Senátu a uvolnit místo výraznějším?
No tak je to jedno z řešení. Já už delší dobu přemýšlím, jestli přináším straně tolik, kolik bych měl. Myslím, že jsem svůj historický úkol splnil. Kroutím osmý rok a to už není úplně obvyklé. Proto uvažuji o Senátu a to rozhodnutí přišlo po volbách a také poté, co se jasně ukázalo, že ANO trvá na trestně stíhaném premiérovi. Vznikla hlasovací mašina ANO s SPD a komunisty a bylo okamžitě jasné, jakým směrem se to bude ubírat.
V té době jsme se bavili na okresním výboru, koho postavit do senátních voleb. Hledali jsme kandidáta, který má šanci uspět. Kandiduji doma (Bělobrádek bydlí v Náchodě – pozn. red.). Já jsem tady v Královéhradeckém kraji dostal nejvíce preferenčních hlasů ve volbách před dvěma lety, takže výchozí pozice není úplně špatná. Senát teď bude rozhodovat, jestli projdou některé ústavní změny, nebo ne.
Když slyším tu sebereflexi, skoro se nabízí otázka, jestli budete v březnu 2019 na sjezdu ještě obhajovat post předsedy?
Asi se rozhodnu až po senátních volbách – i podle toho, jak dopadnou. Uvidím, jak se začnou objevovat další kandidáti, a je to i otázka rodiny. Já už manželce dva tři roky slibuji, že budu víc doma, a teď už se to naplňuje. Nebýt ve vládě znamená mít dvakrát víc volného času.
Předsednictví předáte Marianu Jurečkovi?
Tak zaprvé, nejdřív se já musím rozhodnout, jestli to chci dál dělat – než to budu někomu předávat. Počkejme do podzimu. Kdo to bude, je také otázka. Nejdřív se musí někdo najít a o tu funkci se musí přihlásit. Velká část nás členů předsednictva je tam minimálně pět let. Některé nové tváře ve vedení by se měly určitě objevit – když ne na pozici předsedy, tak určitě na pozici místopředsedů. Měla by se tam objevit zase žena. Členské schůze a celý ten kolotoč začnou až po volbách, tak počkejme.
V médiích také zaznělo, že když uspějete ve volbách do Senátu, tak by vás strana mohla nominovat rovnou jako kandidáta na předsedu Senátu...
Předsedou Senátu by neměl být nováček. Určitě s tím nekalkuluji. Nejdřív se musím do Senátu dostat, pak musíme ty volby vyhrát a sociální demokraté by museli těžce prohrát. To jsou takové spekulace. Je pravda, že jsem byl už místopředsedou Sněmovny a vlády, takže nejsem úplně nezkušený. Může se ale stát, že všichni řeknou: Dělej to, prosíme tě! Ale já s tím nepočítám.
Když už jsme u podzimních voleb, včera jsem míjel žlutý stánek „Praha sobě“a říkal si, že jinde by Jana Čižinského (lidovecký poslanec, který se chystá kandidovat v komunálních volbách proti vlastní straně – pozn. red.) rovnou vyloučili.
V případě, že by skutečně kandidoval za jinou stranu a neměl by souhlas městského výboru KDU-ČSL v Praze, tak potom je to velmi jednoduché. Nikdo by ho nemusel vylučovat, protože by pozbyl členství. Teď ho má stejně pozastavené.
Myslím, že si tím Honza ve straně ublížil. Jeho osobní ambice KDU-ČSL poškozují, ale je to jeho volba. Já jsem myslel, že by to byl vhodný kandidát do vedení strany, ale to je teď pryč. Tak uvidíme, jak uspěje.
A pokoušel se vám to nějak vysvětlit a pokoušel jste se ho nějak pochopit?
Jo, jasně. My jsme spolu mluvili a on mi to říkal, že tohle plánuje. Nejdřív jsem si myslel, že to má vymyšlené jako strategii pro KDU-ČSL. Pak jsem pochopil, že to bude jakési béčko lidovců a teprve napotřetí mně vysvětlil, že on bude tím lídrem. To mě popravdě na počátku ani nenapadlo.
Vy jste coby opozice minulý týden postavili svůj rétorický útok při hlasování o důvěře vládě na tom, že to je návrat komunistů k moci. Nebyla to ale trochu střelba mimo, když komunisté za svoji podporu vlastně nic nedostali a jsou tam jen do počtu?
Já myslím, že to je evidentní důvod. Jsem přesvědčený, že tady mohla být vláda nezávislá na hlasech komunistů. Oni budou chtít kabinet při různých hlasováních vydírat a vláda pak půjde za opozicí.
Když se podíváte na komunistickou stranu, tak pořád tam je stalinistické křídlo a nedávno jsme si připomínali výročí popravy Milady Horákové. Význačná činitelka aparátu KSČM je schopná říct, že Milada Horáková byla vinná, protože se přiznala.
Co vám vlastně jako lidovcům nejvíc vadí na programu nové vlády?
Je to obecná snůška různých obecných tipů. Chybějí tam systémové strukturální změny. Je to takové the best of, různé nápady. Jsou tam popsané problémy, ale není tam popsané řešení.
Vezmu body programu jeden po druhém. Nějaké sociální cítění vláda má, protože zavede obrovské slevy pro děti a důchodce v hromadné dopravě. Je protiimigrační, takže by se dalo říct, že vlastně chrání křesťanské hodnoty. Zvyšuje rodičovský příspěvek na 300 tisíc korun…
Protiimigrační rétorika není křesťanská hodnota. To jízdné je čirý populismus. Důležitější je, aby policisté dostali pořádné platy, aby nebyl podstav. Aby se dostávaly lidem včas drahé léky. Pojišťovna pořád odmítá léčbu lidí se vzácnými chorobami, protože je to drahé. To, že se zvýší penze, je v pořádku. S tím souhlasíme. Bylo to ale hnutí ANO prostřednictvím svého ministra financí, které brzdilo nárůst penzí. Vadí mi, že se neplní sliby ohledně rozpočtu. Andrej Babiš říkal, že v roce 2017 bude vyrovnaný rozpočet. Když jsme byli ve vládě, tak se plánoval každý rok nižší a nižší deficit – a teď oni plánují stejný, i když je konjunktura.
Budete jako senátor v pozici předsedy strany, který nebude ve Sněmovně. Není to nevýhoda? Ještě mám v paměti Mirka Topolánka, jak chodil na balkon s visačkou Host.
Samozřejmě je lepší být poslancem. Jiří Čunek byl také senátor, ale seděl ve vládě, takže měl místo i ve Sněmovně a mohl tam vystupovat. Je to nevýhoda, ale těch pár měsíců se to dá uhrát.
Hnutí ANO má 30 procent navzdory stíhanému premiérovi, opozice prohrává. Češi si prostě chtějí prožít jedno volební období s Andrejem Babišem. S tím už asi nic neuděláte...
Jak říká pan prezident, buďto jsou demokratické možnosti, nebo kalašnikov. Já jsem příznivcem demokratických prostředků, jak se zbavit premiéra. Jak říkal jeden můj analytik: Vy si tím mečiarismem musíte projít. I Václav Klaus a Miloš Zeman měli svého času vysoké preference a vypadalo to, že tu budou navěky. Ale jestli bude současná vláda předvádět dál takový kabaret? Geniální personalista Babiš selhává na celé čáře. Jestli takhle řídí firmu, tak by zkrachovala. Kapku po kapce se ukáže, že to byla jen bublina, marketingová záležitost a obsah není žádný.
Není až příliš troufalé přirovnávat nynější éru k té Mečiarově na Slovensku?
Proč? Předseda vlády jako předseda vlády.
Za Mečiara se unášeli lidé do Rakouska.
To není můj výrok, já cituji, co mi říkal slovenský analytik. Tady nutí lidi, aby odcházeli ze státní správy. Podívejte, jak dopadl pan Murín (šéf GIBS, který rezignací předešel odvolání – pozn. red.). Tady konkrétním lidem říkají – buď odejdete, nebo vás budeme skandalizovat. A to jsme na začátku, nevíme, co bude za rok, za dva, za tři. Já myslím, že nakonec orgány činné v trestním řízení rozhodnou, že pan Babiš nebude souzen. Vždyť tady je takový střet zájmů, že se to dá předpokládat. Do půl roku to tady bude jiný stát, to
vám garantuji.
Na druhou stranu jedna z těch výrazných osobností nahrává těm, kteří vládnou. To je Miroslav Kalousek, který je bez ohledu na realitu velmi nepopulární. Je čas k obměně. I Václav Klaus a Miloš Zeman měli svého času vysoké preference a vypadalo to, že tu budou navěky.