Hun Sen vládne Kambodži 33 let. A zdaleka nekončí
Jedna z nejjednodušších otázek světové politiky zní: Kdo je premiérem Kambodže?
Jistě, Hun Sen. Hun Sen a zase Hun Sen. Nemůžete se splést. Nikdo jiný zkrátka nepřipadá v úvahu. Někdejší řadový polpotovec, který ovšem v pravý čas vycouval a ke krutovládě Rudých Khmerů se otočil zády, vládne zemi už tak dlouho, že se dostal i do křížovek. Pokud luštíte, museli jste se s ním setkat: kambodžský premiér na šest – Hun Sen (na snímku vpravo).
V premiérském křesle se drží s malou přestávkou skoro pětatřicet let (přesně od roku 1985). A nejspíš ještě dlouho bude.
O víkendu jeho mocná Strana kambodžského lidu totiž opět drtivě vyhrála volby. Tak drtivě, že v parlamentu obsadila rovnou všechna křesla. Vladimir Putin může jen tiše závidět.
I když viděno západní optikou to byla „výhra“hodně za hranou.
To se to totiž vyhrává, když chybí řádná opozice. Tamní nejvyšší soud hlavní opoziční sílu – Kambodžskou národní stranu záchrany – loni rozpustil. Prý se spikla se Spojenými státy a osnovala svržení legitimní vlády – rozuměj vlády Hun Sena. Její poslanci byli poté vyloučeni z parlamentu a bylo jim zakázáno účastnit se pět let politického života. Opozici tak nezbylo než víkendové volební klání bojkotovat.
Při minulých volbách před pěti lety Kambodžská národní strana záchrany Hun Senovi zle dýchala na záda – získala 44 procent hlasů. Tak se letos „věčný premiér“pojistil. I tak vypadá nynější „demokracie“po kambodžsku.
Organizace sledující stav demokracie a lidských práv v jednotlivých zemích už delší čas upozorňují, že premiér Hun Sen v Kambodži plíživě demontuje demokratické struktury a nenápadně proměňuje zemi v autokracii s vlastní téměř neomezenou mocí.
Přitom bývaly doby, kdy západní země na hbitého Hun Sena sázely a spatřovaly v něm garanta demokratického vývoje země, která se vzpamatovávala z jedné z nejhorších diktatur 20. století, hrůzovlády ultrakomunistických Rudých Khmerů.
Hun Sen se v mládí připojil k jejich vládci Pol Potovi a v řadách Rudých Khmerů bojoval. V boji o Phnompenh dokonce přišel o oko a částečně ochrnul. Během dlouhého léčení si své názory přehodnotil, s polpotovci se rozešel a v roce 1977 se připojil ke kambodžským provietnamským silám, které o rok později zahájily povstání proti genocidnímu režimu. Když v roce 1979 Vietnam instaloval v zemi novou vládu, Hun Sen v ní obdržel křeslo ministra zahraničí a v roce 1985 (to mu bylo 33 let) se stal premiérem.
Hun Sen si získal mezinárodní kredit, neboť ve zdevastované Kambodži dokázal udržet mír a nastartovat ekonomický růst.
To už je však hodně dávno. Hun Senovi moc evidentně zachutnala a začal dělat všechno možné i nemožné, aby o ni nepřišel. Nyní je mu pětašedesát let a má pověst obhroublé autoritářské postavy, které nic neříkají ani vlastní zákony. Proslýchá se, že by rád prosadil jakousi obdobu severokorejské kimovské dynastie. Má totiž tři syny, všechny v mocných pozicích ve straně, v armádě a ve vládě, a chtěl by, aby právě některý z nich po něm převzal otěže, až jednou odejde.