Zázračný pramen
Chuchelský háj léčil lidi a zachránil biskupa
Barokní kostelík u Čertovy strouhy s mariánským zasvěcením na jižním okraji české metropole připomíná místo zázraků i kdysi oblíbených lázní. Nyní tento kout Malé Chuchle tvoří příjemný cíl letních vycházek.
Románskými základy z 12. století se může pochlubit nynější kostelík. Nervydrásající zážitek v chuchelském dvorci prožil podle kronikářů český duchovní pastýř Menhart v lednu 1132. Biskupa a jeho služebnictvo probudil v noci na 19. ledna dunivý hřmot blížící se k jejich domu.
„Úžasný velký kus skály, valící se s hory, porazil dvě zdi u lože biskupova a tam se zastavil,“popsal událost kronikář Kosmas. Biskup z pohromy vyvázl bez újmy, založení mariánské svatyně mohlo proto představovat formu poděkování za zázračnou záchranu života.
„Biskupa by možná zajímalo stanovisko současných geologů, podle nichž je samovolné uvolnění větších kusů kamene málo pravděpodobné,“uvedl historik Vratislav Vaníček.
Kameny v chladnou zimní noc roku 1132 mohl do pohybu uvést někdo mnohem prozaičtější než osud či Bůh. Biskup Menhart se totiž ocitl v nepřízni vládnoucího Přemyslovce Soběslava I. Ten ale svatého muže nemohl vydat katovi, něco jiného by však mohlo podle někoho z vládcova okruhu být, pokud by biskupa potkala nešťastná náhoda.
Centrum poutníků
Barokní éra od sklonku 17. století do tohoto lesnatého koutu za pražskými hradbami přilákala poutníky. Těm se nabízel nejen starobylý kostel, ale také zázračný Mariánský pramen, vyvěrající ze skály. Ten si údajně pochvalovala i Marie Terezie.
V polovině 18. století se kostel ocitl v havarijním stavu. I proto, že se Malá Chuchle měnila v oblíbené lázně nazývané Fuchsbad či Kuchelbad, nastala potřeba vybudovat nový chrám. Starý kostel poskytl materiál, který se ocitl v základech projektované budovy.
„Výstavba rychle a zdárně došla roku 1774 svého dokončení. Do provozu byl kostel uveden 7. září téhož roku, kdy ho vysvětil zbraslavský opat Celestyn Stoy,“uvádí historici. Kostel Narození Panny Marie v podstatě kopíruje původní románské rozložení a skládá se z pravoúhlé podélné lodě s mírně odsazeným pravoúhlým presbytářem.
Léčba v lázních pak spočívala v koupelích a pitných kúrách. Lázeňským hostům sloužily tři domy, které spolu s kostelem tvořily půvabný komplex. Na sklonku 19. století sláva lázní upadala. I tak však zde šlo potkat zajímavé hosty, na letní byt sem zajížděl třeba spisovatel Jaroslav Vrchlický. Na počátku 20. století jejich sláva definitivně skončila.
Proslulost někdejších lázní nyní připomínají tři budovy. Největší je někdejší hostinec a hlavní objekt lázní s čp. 42. Dům 45 se může pochlubit soškou Panny Marie ve výklenku, nejméně nápadná je budova s čp. 44. Odtud vede žlutá turistická značka k Mariánskému prameni. Cesta strmě stoupá podél Čertovy strouhy do přírodní rezervace Chuchelský háj.