Stavba radnice se chýlí ke konci
Skrápění a mlžení ulic, klimatizace v tramvajích či autobusech nebo nákupních centrech, ale třeba také nová zeleň a vodní nádrže. I tak se dá v metropoli krotit tropické vedro, které sužuje Pražany. Komu je to málo, může zvolit individuální „polární variantu“, zajít do některé z kryokomor a oddat se „terapii polárním chladem“.
Statisíce korun denně „prolije“Technická správa komunikací (TSK) při chlazení pražských ulic. „Program letní údržby – kropení a mlžení – aktivujeme, když teploty tři dny po sobě stoupnou nad 25 °C. Letos naše vozy vyjely už 22. den, loni od května do srpna najezdily 16 dnů,“uvedla Barbora Lišková, mluvčí TSK. Denní spotřeba vody se pohybuje okolo 660 metrů krychlových. Na jedno naplnění zchladí cisterna průměrně 17 kilometrů ulic, jenže ve vedrech efekt zchlazení rychle zmizí.
Za 22 dnů kropící auta TSK najezdila již takřka 13 tisíc kilometrů, a jak varuje předpověď počasí, nejde zdaleka o konečný účet. „Náklady na jeden den kropení a mlžení jsou zhruba 869 tisíc korun,“řekla Lišková.
Sužující vedro pražský dopravní podnik řeší nákupem nových tramvají a autobusů vybavených klimatizací. „Tou jsou vybaveny tramvaje 15T Alfa. Dopravní podnik jich aktuálně provozuje 109. Klimatizací bude do konce letošního roku vybaveno i 126 vozů typu 15T,“uvedla Aneta Řehková z pražského dopravního podniku (DPP). Tyto vozy jsou snadno rozpoznatelné, jako jediné v Praze mají žlutou čelní masku a z boku tramvaje u každých dveří je umístěn piktogram klimatizace. Tou jsou vybaveny také desítky autobusů DPP. „Nyní provozujeme 154 autobusů s celovozovou klimatizací. A od loňského roku pořizujeme jen takto vybavené vozy,“sdělila Aneta Řehková.
Šokovaná zeleň
Vedrem trpí také zelené plochy. „Kromě pravidelného zalévání záhonů a stromů v parcích se snažíme zamezit nadměrnému výparu vody z travnatých ploch a jejich poškození sluncem,“vysvětlil Václav Nejman, vedoucí střediska ekologické výchovy společnosti Lesy hl. m. Prahy.
Zaměstnanci omezili také sekání trávníků. Ty se totiž po posečení stávají náchylnější jak k vysychání, tak ke spálení od slunce. „Omezujeme na minimum také řezy na dřevinách, abychom je v horkých dnech s velkým výparem vody zbytečně nestresovali,“komentoval Nejman.
Vedro nejsilněji spaluje střed Prahy, kde je teplota až o dva či tři stupně vyšší než na okraji metropole. Může za to jev charakteristický pro velká města, nazývaný tepelný ostrov. Ten způsobuje hustá zástavba nebo užívání nevhodných materiálů na fasády, silnice a chodníky.
„Pobyt ve městě během horka ulehčí nejen stín v parcích, stromy v ulicích, obnova jezírek, mokřadů nebo potoků. Pomoci mohou i maličkosti, fontány, pítka, osázené balkony, vnitrobloky, fasády porostlé popínavkami, zelené střechy nebo komunitní zahrádky. Tedy vše, co zachycuje vodu, která odpařováním vzduch ochlazuje,“nabídl řešení Jiří Kaňa z ekologického sdružení Arnika.
Více rybníků, méně tepla
Jednou z cest, jak srážet vysoké teploty, je stavba či obnovování vodních ploch. Tak například Stromovku zdobí dva rybníky Srpeček a Slunečnice. Další novou vodní plochou je rybník Zahrádky na Rokytce ve Vysočanech. Upraveny a napuštěny jsou původně suché retenční nádrže Kotlářka na Motolském potoce v Košířích a Interlov na Roztylském potoce v Michli. Ty se nedávno proměnily v nádrže se stálou vodní hladinou.
Nové rybníky vznikají i v Modřanské rokli či u obory Hvězda. V boji se suchem pomáhá také výsadba nové zeleně. Lesníci letos vysadili 145 tisíc sazenic, většinou listnáčů – buků, dubů, javorů, třešní, habrů, jasanů a lip. Sází se třeba v Běchovicích či Dubči.
Pokud Pražané chtějí zažít i nyní pocit chladu, mohou zajít do kryocentra. V absolutně suchém prostředí zde bývá udržována stabilní teplota od -110 °C do -130 °C. Při pobytu trvajícím od dvou do čtyř minut dojde k ochlazení povrchu těla, což má blahodárný vliv na zdraví. Chlad zmírňuje třeba dopad civilizačních chorob.
Kryokomory tak nabízejí větší chlad než běžné průmyslové mrazírny, kde se teplota pohybuje okolo -30 °C.
Kryokomory nebo mrazírny, to jsou ve vedrech jediná opravdu chladná místa metropole.
Ve Štěrboholech v těchto týdnech dokončují stavbu nové radnice. V polovině srpna čeká budovu kolaudace, na konci září by měla sloužit veřejnosti. Náklady na stavbu jsou 18 milionů korun, na což městská část dostala bezúročnou půjčku od magistrátu hlavního města. V nové radnici bude sál pro setkávání lidí, využitelný například pro školení, výstavy či svatby, služebna městské policie i historický archiv Štěrbohol. (ČTK)