Rozvědčíci zjistili, kde je „ztracený“odposlech Agáta

Jedno ze „ztracených“zařízení pro odposlech se rozvědce podařilo dohledat. Bylo v soukromé firmě.

Takzvaná Agáta (oficiálně IMSI Catcher) je jedno z nejúčinnějších zařízení pro odposlech telefonních hovorů. V okruhu několika kilometrů vytvoří falešnou stanici operátora a přinutí mobilní telefony se k ní připojit. Kvůli tomu ji oficiálně může používat jen policie nebo tajné služby. A tak když před několika měsíci při kontrole svého majetku tuzemská civilní rozvědka (ÚZSI) zjistila, že několik kusů této techniky ze své pokladny zaplatila, ale v majetku je nemá, rozjelo se rozsáhlé vyšetřování.

Jednu ze ztracených Agát se nyní podle zjištění MF DNES podařilo dohledat v tuzemské soukromé bezpečnostní agentuře. Redakci to potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje.

Není však jisté, zda šlo o oficiální operaci rozvědky, nebo o pokus, jak jinak nelegální vybavení vyvést z eráru. ÚZSI totiž často využívá k nákupu podobné techniky například krycí firmy nebo právě bezpečnostní agentury, aby nebylo možné zjistit, kdo zařízení bude skutečně používat. Asi pět dalších Agát darovala rozvědka své partnerské službě v zahraničí.

Vyšetřování uvnitř ÚZSI, které se týká mimo jiné i operací rozvědky na území Česka, se chýlí ke konci. Ministr vnitra Jan Hamáček dnes dostane na stůl závěrečnou zprávu.

Už několik měsíců řeší inspekce civilní rozvědky (oficiálně Úřadu pro zahraniční styky a informace – ÚZSI) vážný bezpečnostní problém. Při kontrole účetnictví a majetku se zjistilo, že ÚZSI nakoupila několik specializovaných přístrojů na odposlech mobilních telefonů – takzvaných Agát. Jenže v inventáři rozvědky nejsou. Jeden z přístrojů měl skončit kdesi v Čechách, dalších asi pět kusů v zahraničí.

Rozvědce se nyní podle zjištění MF DNES podařilo jednu ze „ztracených“Agát dohledat. Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů redakce byla v jedné tuzemské soukromé bezpečnostní agentuře. Na první pohled to působí skandálně, protože přístroje pro odposlech mobilních telefonů nemůže v Česku legálně vlastnit nikdo jiný než tajné služby a policie.

Právě tuzemské tajné služby však často k nákupu specializované techniky používají takzvané krycí firmy nebo právě některé bezpečnostní agentury. Především z důvodu utajení nákupu například před prodejcem. Není tak jasné, zda šlo jen o zastírací manévr při pořízení přístroje, nebo naopak o pokus, jak prostřednictvím tajné služby získat jinak nelegální techniku.

Výměna za misionáře

Několik dalších přístrojů podobného typu (v bezpečnostní komunitě se hovoří přibližně o pěti) věnovala tuzemská rozvědka svým egyptským kolegům.

Tehdy šlo o odměnu za pomoc při vysvobození vězněného misionáře Petra Jaška v Súdánu. Podle zdroje MF DNES, který byl s vyjednáváním o Jaškově propuštění obeznámen, si techniku vybrali sami Egypťané.

Šuman z Kobylis

V případu, který vyšetřuje inspekce rozvědky pod dohledem Vrchního státního zastupitelství v Praze, nejde jen o nákup takzvaných Agát. Inspektoři se zajímají také o to, zda rozvědka nepřekračovala své pravomoci na území Česka. Rozvědčíci tu mohou provádět operace jen za předpokladu, že jde o informaci, která má původ v zahraničí. Alespoň oficiálně. Znalci k tomu dodávají, že spojitost se zahraničím lze najít téměř vždy.

Tato část vyšetřování má i politický význam. Premiér Andrej Babiš totiž řekl, že za aférou kolem nahrávek, které kdosi pořídil z jeho schůzek s bývalým redaktorem MF DNES Markem Přibilem a posléze zveřejnil na twitterovém účtu takzvané skupiny Šuman, může stát právě ÚZSI.

Že tuto možnost inspekce vyšetřuje, potvrdil později šéf sněmovní komise pro kontrolu ÚZSI Pavel Blažek. „Vyšetřují se jednak majetkové věci a jednak se vyšetřuje to, že

ÚZSI mohla být zneužita proti Babišovi. To je pravda. V médiích se psalo o majetkových věcech, ale šetří se obojí,“řekl serveru iRozhlas.

Další větví případu je pak mnohamilionová investice ÚZSI do společnosti, která se zabývá kybernetickou bezpečností.

Krátce po začátku vyšetřování opustila rozvědku asi desítka jejích důstojníků, mezi nimi i bývalý náměstek Zdeněk Blahut. Tehdejší ředitel Jiří Šašek byl postaven mimo službu. V průběhu června a července inspektoři vyslýchali řadu rozvědčíků, ale například i exministra vnitra Milana Chovance. Několik lidí z ÚZSI podle informací redakce vypovídat odmítlo.

Výsledek na stole

Včera situaci v rozvědce rozebíral sněmovní výbor pro kontrolu této tajné služby. Ministr vnitra Jan Hamáček by měl podle svých slov během dnešního dne dostat na stůl závěrečnou zprávu o vyšetřování.

„Můj předchůdce (dnešní ministr obrany Lubomír Metnar – pozn. red.) zadal panu náměstkovi Radku Musílkovi zpracování kontrolní zprávy, na základě toho, co v té zprávě bude, se rozhodnu, jak dál. Ta zpráva je v režimu tajné, nemohu ani naznačovat. Počkám si na ten text, zítra (v pátek – pozn. red.) se s ním seznámím,“řekl Hamáček po jednání výboru.