Co usnadní volba dopisem

Vláda chce na jaře předložit návrh na korespondenční volbu. Opozice není proti. Taky proč, není se čeho bát.

Vprvním kole prezidentských voleb

v lednu letošního roku hlasovalo v zahraničí necelých 13 tisíc občanů. Miloš Zeman skončil až čtvrtý. Ve druhém kole ze zhruba 17 tisíc hlasů získal 10 procent. Ze všech voličů však šlo o tři desetiny procenta. A co kdyby lidé mohli volit korespondenčně a nejen ze zahraničí, nezvedl by se jejich počet?

Menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD v programovém prohlášení slíbila, že zjednoduší „volební pravidla, tak aby se občanům usnadnil přístup k volbám včetně zavedení korespondenční volby“. Za opozici se tématu chopila TOP 09, s podporou poslanců z ODS, KDU-ČSL, Pirátů i STAN předložila vlastní návrh. Korespondenční volba je možná ve 24 státech z 28 v EU, užívají ji USA či Kanada. Na rozdíl od elektronických voleb je technicky vyřešena. Jde o systém několika vložených a různě odlišených obálek.

První úvahy o korespondenčním způsobu voleb iniciovali senátoři z komise pro krajany, měla tehdy napomoci naší zahraniční politice udržovat vztah s krajanskými komunitami. Další cíl byl usnadnit volbu zaměstnancům a studentům v zahraničí, pro které je možnost volit na ambasádách nedostupná či náročná. Při přípravě senátního návrhu jsme nakonec navrhli maximální variantu, aby korespondenční volba byla dostupná i občanům v Česku. Tím by se řešil velký problém statisíců občanů, kteří žijí jinde než mají nahlášen trvalý pobyt. V roce 2004 prošel návrh Senátem a o 13 hlasů neprošel na podzim 2005 Sněmovnou.

Korespondenční volba má řadu pozitiv, ale i problematické prvky. Zásadní politický argument je, zda ten, kdo nežije dlouhodobě v Česku, má mít právo rozhodovat o zásadních otázkách. To už ale může i dnes, jen musí osobně volit na ambasádě, případně dorazit do Česka. Korespondenční volbou se zvýší volební účast a dostupnost volit nejen pro lidi v zahraničí, ale například i pro lidi pohybově omezené.

Odhady jsou ošidné, lze však předpokládat nárůst v řádu procent u domácích voličů a znásobení voličů ze zahraničí. Politicky stabilizující je, že řada lidí odvolí několik týdnů či dní před vybičovaným závěrem kampaně. Slabinou je nemožnost zajistit tajnost a osobní hlasování. Pokud bude korespondenčně hlasovat celá rodina, pak není jak ověřit, že jde o svobodný projev vůle každého. Mohou nastat i technické problémy. Slováci, Němci i Rakušané korespondenční volby používají. A právě v Rakousku došlo k neuvěřitelné patálii s nekvalitními obálkami z Německa, které způsobily opakování nedávných prezidentských voleb.

Vláda slíbila předložit svůj návrh na jaře. Opoziční návrh je zbytečně široký, pilotně se měl zaměřit na nejbližší a nejjednodušší volby do Evropského parlamentu. Republika je jeden obvod, tedy jedny volební lístky pro celé Česko. U těchto voleb asi nikdo nepochybuje, že je třeba pokusit se zvednout účast, a výsledek není tak důležitý pro domácí politickou situaci, aby se ho strany se slabší podporou v zahraničí (tedy hlavně nové strany a radikálové) bály.

Korespondenční volby není proč se bát a široká politická shoda dává šanci na její přijetí již příští rok.