Historie Nového Města se skrývá v podzemí
Do doby vzniku Nového Města přivedla badatele rekonstrukce jednoho z domů v centru.
Pozůstatky roubené pozdně gotické konstrukce, fragmenty raně středověkého pohřebiště nebo novověký cihlový kanál, tvořící součást rozsáhlého odvodňovacího systému. Ač jsou skryty pod povrchem, přesto jde o pozoruhodné archeologické nálezy za rok 2017, které představil Národní památkový ústav (NPÚ) ve své aktuální výroční zprávě. Kompletní dokumentaci k objevům archeologové nyní zpracovávají.
„Místo výzkumu se nachází na ploše Nového Města pražského, které z hlediska urbanistického vývoje Prahy náleží mezi historicky významné sídelní areály hlavního města,“uvedl k místu zkoumání archeolog Jaroslav Podliska.
Ke kořenům vzniku Nového Města do poloviny 14. století zavedl archeology záchranný výzkum v ulici Nekázanka v rekonstruovaném Wittmanovském domě sousedícím s Kounicovým palácem. „Výzkum odhalil zbytky středověkých domů, z nichž jeden hloubkově orientovaný můžeme spojovat již se založením Nového Města,“uvádí zpráva památkářů.
Nebylo to jediná zajímavost, která na badatele čekala. „Ve dvorním křídle objektu byly objeveny unikátní pozůstatky roubené konstrukce vystavěné mezi lety 1481 a 1505,“konstatovali experti.
Dnešní Wittmanovský dům je nenápadnou klasicistní stavbou ve tvaru písmene L svázanou s Kounicovým palácem. V 70. letech uplynulého století na dvůr komplexu tehdejší vlastník vystavěl novostavbu s technickým zázemím. Tento přístavek byl odstraněn.
Jednalo se o jednu z nejzajímavějších loňských odkrývacích akcí, která proběhla na Novém Městě. „V současné době probíhají archeologické výzkumy na území Nového Města pražského téměř bezvýhradně jako výzkumy záchranné, tedy zkoumány jsou archeologické situace bezprostředně ohrožené stavební aktivitou,“uvedl archeolog Vojtěch Kašpar.
Od 90. let v souvislosti s rostoucí stavební aktivitou se na Novém Městě odehrály již desítky různě rozsáhlých průzkumů. Nejstarší archeologický nález z Nového Města pražského je datován do roku 1835. V základech domu č. p. 800 na Koňském trhu (Václavském náměstí) výzkumníci objevili i pravěkou nádobu.
Šachty v Klementinu
Zajímavé nálezy zdokumentovali experti také na Starém Městě pražském. Zde pokračoval dlouhodobý výzkum v areálu Klementina, tedy komplexu Národní knihovny ČR. „Byla potvrzena domněnka, že pod celou jižní polovinou Klementina se nalézá rozsáhlé raně středověké pohřebiště z 10. století,“shrnula bádání zmíněná zpráva NPÚ.
Osídlení v této lokalitě lze podle historiků předpokládat podle jednotlivých nálezů od poloviny 10. století, nejpozději do následujícího věku. Kromě nálezů dlažeb, pecí, odpadních jímek a studní, jejichž konstrukce tvořilo zděné roubení či dřevěný výplet, archeologové objevili také raně středověké suterény dřevohliněných domů.
Archeologicky prozkoumat se během posledních několika let podařilo plochu o rozloze přibližně dva tisíce metrů čtverečních, Klementinum má rozlohu 18 965 m2, z toho pouze zlomek – 87 m2 – tvořil areál s původním povrchem terénu pocházejícího z 10. století.
Na čtyřech místech Klementina badatelé odhalili postupně 11 raně středověkých hrobů. Torzo jedné z jam se skrývalo pod podlahou kovolitecké dílny z 12. století.
V jedné ze šachet k věčnému odpočinku před staletími uložili dítě ve věku 11 až 12 let s hlavou směřovanou přibližně k západu. V sondách experti objevili například také nůž s dochovanou délkou čepele 58 mm a šířkou 10 mm zasunutý do dřevěné pochvy.
Cihlový odvodňovací kanál
Zajímavé věci se podle zmíněného dokumentu NPÚ odehrávaly také na levém břehu Vltavy, na Malé Straně. Uskutečnil se zde výzkum komendy řádu Maltézských rytířů na Velkopřevorském náměstí.
„K nejvýznamnějším objevům patřil nález zděných románských konstrukcí, několika hrobů náležejících k raně středověkému pohřebišti lokalizovanému na severovýchod od původní románské baziliky Panny Marie,“konstatuje zpráva.
Tento komplex náleží k nejvýznamnějším pražským památkám. „Areál kláštera byl v této lokalitě založen roku 1158 za podpory druhého českého krále Vladislava I. pro řád špitálních bratří sv. Jana Křtitele Jeruzalémského z Rhodu a Malty neboli johanitů či později maltézských rytířů,“popsal minulost areálu historik umění Emanuel Poche.
K novým objevům patří také renesanční podzemní prostory a odvodňovací systém, vytvořený z cihlového kanálu. Ten má podle expertů novověký, s největší pravděpodobností barokní původ. K probádaným součástem maltézského areálu patřila také oranžerie na zahradě nedalekého Velkopřevorského paláce.