Domov netopýrů
Gotický Krakovec – ani hrad, ani zámek
Vdruhé polovině sedmdesátých let se tu proháněli duchové společně s Leontýnkou, které záhy vystřídal zlý Mrakomor z pohádky Princ a Večernice. Odpověď na otázku, proč si režiséři Oldřich Lipský a Václav Vorlíček pro své pohádky vybrali zrovna hrad Krakovec, je prostá. I když se na první pohled jedná o „pouhou“zříceninu, uvnitř skrývá mnohá tajemství a překvapení.
Krakovec, známý také jako Červený zámek či Hrádek, leží nad soutokem Šipského a Krakovského potoka přímo na hranici Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Na konci 14. století ho nechal v gotickém stylu postavit Jíra z Roztok, jeden z oblíbenců krále Václava IV. A šlo o stavbu unikátní, která je trochu hradem a trochu zámkem.
Stavba původně sloužila k reprezentaci a jako pohodlné bydlení. Jíra z Roztok kladl důraz především na komfort, takže pro hrad typické obranné prvky jako například mohutná věž, v níž by obyvatelé a obránci našli útočiště v případě nečekaného útoku, zcela chybí. Vnitřní prostory Hrádku ukrývaly dvacet šest obytných místností. I díky nim patřil Krakovec k nejluxusnějším hradům své doby a dodnes je považován za jeden z vrcholů hradní architektury 14. století.
Osudový zásah blesku
Na Krakovci našel v roce 1414 poslední útočiště Mistr Jan Hus. Pobýval a údajně i kázal zde jen pár měsíců předtím, než odjel na koncil do Kostnice, kde byl následně roku 1415 upálen. Každoročně si tu osobnost významného českého kazatele připomínají v rámci slavnostního shromáždění.
Ve druhé polovině 18. století osud luxusního sídla, které bylo srovnatelné s královskými, zpečetila bouře. Po zásahu bleskem hrad vyhořel a zůstaly jen obvodové zdi a některé klenby. V zachovalých částech ale dodnes najdeme skutečné architektonické skvosty. Mezi nejvýznamnější se bezpochyby řadí unikátní žebrové klenby. Zajímavou klenbou se pyšní také někdejší kaple, zaujme i téměř neporušené, temné gotické sklepení či půlválcová věž.
Návštěvníci budou určitě obdivovat i unikátní most z akátového a dubového dřeva, který umožňuje přístup do objektu. Ten v letech Ani hrad ani zámek 2000–2005 zhotovili mistr tesař a odborník na středověké konstrukce Petr Růžička a statik Vít Mlázovský, a to pouze za použití středověkých postupů i nástrojů jako například historické tesařské sekery. Ani instalace mostu pak neprobíhala dnes běžně užívaným způsobem. Na místo ho položil speciální historický jeřáb, který byl sestavený ručně a i k jeho zhotovení použili autoři výhradně středověké nástroje a postupy.
Kromě Jana Husa nebo filmařů se zřícenina Krakovce zalíbila i netopýrům. Místní sklepení tu k přezimování využívají hned čtyři druhy těchto okřídlených savců. Mezi nimi i kriticky ohrožený, u nás zvláště chráněný netopýr velký, jehož rozpětí křídel dosahuje až 40 centimetrů. Narazit tu ale můžete i na našeho nejběžnějšího netopýra večerního, který se na Krakovec rád opakovaně vrací.