Víkend v Chicagu: 74 postřelených, 12 mrtvých

Jak Mexičané udělali z Chicaga americké hlavní město střílení a vražd.

Říkávalo se, že to je Větrné město, ale teď tady hlavně sviští kulky.

Od pátečního večera do nedělní půlnoci zasáhly v Chicagu v průměru člověka každou půlhodinu. A každé čtyři hodiny někoho zabily.

Bilance podle deníku Chicago Tribune: 74 postřelených, dvanáct zastřelených.

Zní to děsivě, ale abyste pochopili rozměr toho, jak se střílí v „nejame- ričtějším městě Ameriky“, musíte vědět, že je to vlastně výborná bilance, protože počet přestřelek zatím ve srovnání s loňskem klesl o třicet procent. Jen o víkendu kolem svátku 4. července tehdy střelili 101 lidí.

V roce 2016 to bylo ještě horší. Na jaře průběžná čísla vysloveně děsila, protože pokud by vraždění šlo zatímním tempem, do konce roku by bylo ve městě 600 vražd. Statistiky nevyšly, nakonec jich bylo 762.

Čísla poskočila i díky závěrečnému finiši, kdy za dva svátky vánoční bylo postříleno 27 osob.

Chicago je v USA hlavní město vražd, překvapivě je tam zabito víc lidí než v New Yorku a Los Angeles dohromady. Teenageři se tu střílí kvůli komentářům na Twitteru a dospělí střílí bez milosti děti.

Pravda, Indianapolis, Milwaukee, Cleveland, Memphis či třeba Balti- more mají ještě víc střeleb a zastřelených na hlavu, ale Chicago je obr, třetí největší město USA, a tak jsou jeho čísla takřka omračující.

Střelci jsou samozřejmě v drtivé většině případů členové pouličních gangů. Po ulicích jich běhá možná až 160 000.

Jsou členy asi šedesáti hlavních gangů, které se štěpí na dvě tisícovky odnoží. A to je jedna ze dvou hlavních příčin, jež z některých čtvrtí Chicaga udělaly střelnici a popraviště zároveň.

Gangy se rvou o oblasti, kde by mohly ovládat obchod s drogami. Když zabíjejí protivníky, jejich střelba má hodně široký rozptyl. Nijak výjimečné nejsou zastřelené děti, které měly smůlu, že si hrály poblíž míst, kde stáli členové místního gangu, kteří měli zemřít. Za minulý víkend bylo střeleno 14 dětí, nejmladším zabitým bylo jedenáct a třináct. Ale gangsteři nemíří jen na své protivníky. Klidně zabíjejí lidi na ulicích ovládaných jiným gangem, aby ukázali, že tam přebírají moc. Byznys, nic osobního, jak se říká ve filmech.

Chicago se nezbláznilo. Jen doplatilo na svoji polohu a obyvatele. Obojí se nepříjemně propojilo.

Každý šestý obyvatel města je Mexičan. Větší podíl jich je jen v Los Angeles, San Antoniu a Houstonu, tedy dole u hranic.

A šéfové mexického drogového kartelu Sinaloa jsou sice zločinci a vrazi, ale to neznamená, že jsou hloupí. Dali si dvě a dvě dohromady.

Pochopili, kde by mělo být klíčové město pro distribuci jejich drog. Chicago leží uprostřed země, kdosi spočítal, že kamion odtud během jediného dne dojede k 70 procentům Američanů. Je to ideální poloha, křižovatka USA.

Taky je dobré tam mít své Mexičany. Je to nekonečný přísun pomocníků, informátorů a příležitostných pomahačů. Představte si policistu s mexickými kořeny v Chicagu, jak říká zástupci kartelu: „No, seňor“. Pán ze Sinaloy odpoví: „Paco, když nám nepomůžeš, tvoje teta Conchita, která bydlí v Malinalcu za kostelem, vždyť víš, dopadne šeredně.“

Takhle se to prý běžně dělá. A do Chicaga proudí kamiony s tunami drog. Je to největší překladiště Ameriky.

A tam o ně bojují pouliční gangy, aby je mohly nakupovat a distribuovat dál. Střílí se přitom jako o Božím těle, lidé umírají, mezi nimi spousta nevinných.

A Chicago vede tabulku střeleckých měst Ameriky.