Přijede strýček Nole!
Radek Štěpánek sice propásl wimbledonský triumf, ale poznal slast otcovství
Jako trenér a hráč se Radek Štěpánek s Novakem Djokovičem v dubnu poněkud rozmrzele rozcházeli. Jejich spolupráce neklapala. Když se však Štěpánek tenkrát zmínil o své podzimní rozlučce s kariérou, srbský tenisový fakír bez okolků pravil: „Samozřejmě přijedu. Rád! Jen musíme najít volný termín.“
Povedlo se. Na galapředstavení, jež na 18. října v O2 areně devětatřicetiletý penzista chystá, bude „Djoker“hlavní hostující hvězdou.
„Účast aktuálního wimbledonského vítěze je samozřejmě skvělá. Novak se vrátil na vítěznou vlnu. Vůbec bych se nedivil, kdyby do Prahy přijel jako vítěz US Open.“
Jak jste sledoval jeho londýnskou pouť za trofejí?
Už výsledky prvních kol mi hodně naznačily. Procházel tak hladce! Viděl jsem v jeho hře zásadní posun. A po čtvrtfinále s Nišikorim jsem tvrdil, že mě vůbec nepřekvapí, když vyhraje celý turnaj.
Na internet jste vyvěsil fotku, jak „strýčkovi Nolemu“fandíte s maličkou dcerou Stellou v náručí. Takže mu dál přejete?
Jistě. Byli jsme během celého Wimbledonu ve spojení. Navíc se mi právě v průběhu turnaje narodila dcera, takže jsme se navzájem sledovali na dálku. Naše přátelství trvá.
Jeho staronový kouč Marián Vajda, jenž nastoupil po vás a Andrem Agassim, prohlásil, že bylo třeba udělat několik změn v Djokovičově týmu…
Navrhoval jsem Novakovi to samé.
Potřeboval více času, aby si uvědomil, že se musí vrátit k práci, jež ho dřív vynesla vzhůru?
To ví sám nejlíp. Ale myslím, že náš odchod zapůsobil jako budíček. Když se zase dal dohromady s Mariánem, s nímž se zná přes deset let, možná zjistil, že jsme mu s Andrem neříkali blbosti. Znovu najal kondičního trenéra Gebharda Gritsche – i fyzičku jsme s Novakem dlouho řešili. Protože má všechno ideálně nastavené, dostavil se úspěch ve Wimbledonu a patrně přijdou další.
Platí, že potřeboval méně meditovat a více pilovat údery?
Nešlo až tak o meditaci. On loni vyměnil celý tým. Každý jeho člen se stará o určitý úsek. Je nutné, aby všichni působili sehraně. Někdy musíte polevit ve své sekci, protože má prioritu jiný specialista. Novak je jako závodní auto, které se mechanici společně snaží vyladit. Teď jeho okolí zase funguje dokonale.
I proto, že z něj zmizel kontroverzní guru Pepe Imaz?
Jeho jméno jsme s Novakem neprobírali, protože jsem ho za své čtyřměsíční angažmá nepotkal.
Kdyby vám byl osud víc nakloněný, mohl jste s Djokovičem slavit wimbledonský titul. Nelitujete, že vám unikl jen o pár měsíců?
Samozřejmě by bylo fajn, kdybych byl u toho. Ale jinak jsou věci tak, jak mají být. Novak našel svou cestu. Klidně může překonat hranici dvaceti grandslamových pohárů. (Zatím jich vlastní třináct.) A já? Kdybych s ním zůstal, chyběl bych
u porodu. Nezažil bych měsíc se svou malou. Všechno se v životě děje z nějakého důvodu. Já zatím můžu tam nahoru jen poděkovat za ideální načasování všech událostí po loňském ukončení kariéry.
Přináší Djokovičovo vzkříšení nový náboj do situace na ATP Tour, kde teď nějakou dobu vládli Rafael Nadal a Roger Federer?
Přeju si, aby Novak pokračoval ve stejném stylu. Semifinále s Nada- lem bylo úžasnou bitvou titánů. Ukázalo se, že je zpátky. Poznal, kdy má dát emoce najevo a kdy je má skrýt. Jeho hlava zase funguje. Výborně řešil situace na kurtu. Do tenisových vod se vrátil bílý žralok.
Teď vás zaměstnává příprava rozlučky. Co plánujete po ní?
Do konce roku dám veškerou energii rodině. Od ledna se nebráním ničemu. Nějaké nabídky se objevily, což mě těší, ale zatím je odmítám.
Chcete být na svou show fit?
To si pište! Nehodlám se po kurtu plazit jako těhotnej šnek, takže denně hraju tenis, posiluju, chodím boxovat a preventivně navštěvuju Centrum pohybové medicíny Pavla Koláře. Snad mě záda nezradí.
Jak zároveň stíháte otcovské povinnosti?
První tři týdny po narození dcery jsem byl doma skoro pořád. Teď už asi deset dní trénuju, takže denní rozvrh pečlivěji plánuju. Ona je zatím nepředvídatelná, nemá pevný režim. Ale zvládám toho dost.
Co třeba?
Skoro každou noc k ní vstávám. Kočárek a přebalování – to je jasná věc. Uspávání mi jde dobře.
Zpíváte jí?
Pouštím jí vysavač. (směje se) Ale ne... I když je pravda, že jsme se ženou probírali všechny známé uspávací zvuky. Žijeme rodičovstvím, užívám si každou vteřinu.
Z čeho máte největší radost?
Když mi usne na hrudi. To je nejvíc. Kdokoliv vám může popisovat své otcovské pocity, ale nejsou přenositelné. Pochopíte, až když držíte své vlastní dítě.
Vezmete Stellu do O2 areny?
Ano. Jen hrát ještě nebude. První trénink má od táty naplánovaný až za jedenáct měsíců.