Studentka historie, která ukončila éru Dafné N

eoslavovala další triumf. Nepřekonala žádný z rekordů a ani netančila radostí. V úterý večer Dafne Schippersová na Olympijském stadionu poznala tvrdost porážky na velké akci. „Skončila její éra?“ptal se hned nizozemský web Volkstrant. Ta éra trvala čtyři roky. Během nich neměla v Evropě na stovce konkurenci. V Berlíně nyní chtěla završit na stovce zlatý hattrick.

Dvaadvacetiletá Dina Asher-Smithová byla proti.

V úterý večer to měl být jejich souboj. Odborníci se shodovali, že zlato vyhraje buď jedna, nebo druhá. Nakonec se však bitva do posledních metrů nekonala. Britka předvedla dokonalý závod. Povedl se jí start a už po chvíli bylo vidět, že spíš než s konkurentkami bojuje s časem.

Cílem proběhla daleko přede všemi za 10,85.

„Věděla jsem, že to v sobě mám. Přijela jsem vyhrát a jsem ráda, že jsem to dokázala,“radovala se.

Aktuálně není pouze nejlepší Evropankou, podle času je nejrychlejší ženou světa. A Británie v ní má sprinterku, která může vyhrát olympiádu i světový šampionát.

Narodila se jako Geraldina Rachel Asher-Smithová na londýnském předměstí Orpington. A od mládí excelovala na krátkých tratích.

Už ve třinácti zaběhla třístovku za 39,16, což je dodnes nejrychlejší čas dané věkové kategorie. O čtyři roky později se zase stala nejmladší členkou výpravy pro světový šampionát v Moskvě, ze kterého si odvezla bronz se štafetou. Jako nejmladší atletka historie.

Kromě sportu v té době nezapomínala ani na školu. Po maturitě se díky povedeným zkouškám dostala na Kings College, kde začala studovat historii.

„Když jsem se dozvěděla, že mě berou, bylo to nejlepší ráno mého života,“popisovala.

Po třech letech zvládla bakalářské zkoušky, to už byla britskou šampionkou na 60, 100 i 200 metrů. Zároveň zažila loni zatím nejtěžší rok svého života. Kromě státnic řešila rozchod s Zharnelem Hughesem, nyní rovněž králem evropské stovky, a také nepříjemné zranění. Zlomila si kotník během jednoho z posledních tréninků před Grand Prix v Birminghamu.

„Byla to pro mě rána. Nemohla jsem na domácí světový šampionát v Londýně, navíc jsem musela k maturitě, pak přišel ten rozchod, byla jsem z toho smutná,“přiznala. z minulého mistrovství světa. V pátek pak ženský oštěp s Nikolou Ogrodníkovou. O víkendu chůze s Anežkou Drahotovou a maraton s Evou Vrabcovou-Nývltovou.

Vadlejch, pátý v tabulkách roku, je nejžhavějším kandidátem stupňů vítězů. Také jeho tělo se však nachází v nedobrém stavu, čtyři týdny od mítinku v Rabatu kvůli naprasklému obratli kvalitně netrénoval. „Skoro jsem se nehnul. Z postele jsem vstával s velkými obtížemi,“líčil. Profesor Pavel Kolář s ním měl práci.

I pro Vadlejcha se tak start v Berlíně stal hrou buď, anebo. Vydrží mé tělo? Nebo ne? Před včerejší kvalifikací s koučem Janem Železným netušili, kam až jej tělo pustí. Při rozhazování raději házel jen dvakrát. Tahalo ho tříslo a navrch kotník. Silou mysli přesvědčoval své svaly: Zvládnete to.

Rozběhl se k prvnímu hodu, poslal oštěp k 86 metrům, daleko za limit 82 metrů..., ale přešlápl.

„Je to dobrý, jen si rozběh posuň o metr,“uklidňoval ho Železný.

Poslechl, druhý pokus sice nebyl technicky zdařilý, ale po výkonu 80,28 metru si pomyslel: Na postup výkonem by mi měl stačit. Nemýlil se. Prošel dál z 10. místa. „A postup bylo dnes to jediné, co bylo opravdu důležité,“dodával si sebevědomí. „Dnešek mě uklidnil. Teď vím, že mé tělo je jakž takž schopné závodit. Jsem tu, žiju, chodím.“

Plán pro finále má prostý: „Hodit prvním pokusem podobně daleko a nepřešlápnout. Nabrat tím v hlavě dobrý pocit. A pak se uvidí.“

Pak snad i české medailové čekání v Berlíně skončí. Ale také ji to psychicky posilnilo. Letos ukazuje, čeho všeho je schopná. „Chci konkurovat nejlepším atletkám světa a bojovat s nimi o medaili,“říká. „Mistrovství Evropy je místo, kde si to můžu dokázat. Berlín je součástí toho procesu.“

Na Olympijském stadionu ji ještě čeká dvoustovka a štafeta na 4x100 metrů. Zlatem ze stovky už má však splněno. „Děkuju všem, kteří byli na stadionu a křičeli. Stále se musím štípat, jestli je to pravda,“psala včera ráno na Twitter.

„A na olympiádě v Tokiu chci za dva roky dokázat to samé!“dodala žena, jež porazila božskou Dafné.